„Jděte … a čiňte učedníky“

1.–6. Na příkladu ukaž, že svědkové kážou za nejrůznějších okolností.

REBECCA žije v Ghaně a je svědkem Jehovovým. Školu, do které chodila, považovala za svůj osobní obvod pro kazatelskou službu. Ve školní tašce měla vždy biblické publikace. Během přestávek vyhledávala příležitosti, aby někomu ze svých spolužáků a spolužaček vydala svědectví. S několika dívkami zahájila biblické studium.

² Na ostrově Madagaskar, který leží při jihovýchodním pobřeží Afriky, dva průkopníci pravidelně vedli mnoho biblických studií v jedné odlehlé vesnici. Aby se do ní dostali, museli v tropickém horku ujít asi 25 kilometrů.

³ Svědkové Jehovovi v Paraguayi chtěli kázat lidem žijícím podél řek Paraguay a Paraná, a proto společně s dobrovolníky z 15 jiných zemí postavili říční loď. Má tonáž 45 tun a může v ní bydlet až 12 lidí. Z tohoto plovoucího domova horliví hlasatelé Království šíří dobrou zprávu do území, která dříve byla nedostupná.

⁴ Daleko na severu, na Aljašce, svědkové využívali ke kazatelské službě jedinečnou příležitost, která se jim nabízela vždy během letní turistické sezony. Teplé počasí láká na Aljašku návštěvníky z různých částí světa, kteří přijíždějí na výletních lodích. Tamní svědkové je v přístavišti očekávali s atraktivní výstavkou biblické literatury v mnoha jazycích. Neocenitelným pomocníkem pro svědky na Aljašce bylo také letadlo, kterým se dostali do odlehlých vesnic. Díky tomu se o dobré zprávě mohly dozvědět komunity Aleuťanů, Athabasků, Cimšjanů a Tlingitů.

⁵ Larry, který žil v Texasu ve Spojených státech, měl zcela jiný obvod. Byl jím pečovatelský dům, v němž bydlel. Přestože po autonehodě byl Larry odkázán na invalidní vozík, měl stále co dělat. Mluvil s druhými o Božím království a také o své biblické naději, že jednoho dne bude znovu chodit. (Iz. 35:5, 6)

⁶ Skupina svědků Jehovových z města Mandalaj v Barmě podnikla třídenní cestu trajektem, aby se na severu země účastnila sjezdu. Těšili se na to, že cestou budou kázat dobrou zprávu, a proto si s sebou vzali biblické publikace, které pak nabízeli spolucestujícím. Pokaždé když trajekt zastavil u nějakého města nebo vesnice, tito horliví kazatelé vystoupili, rychle to místo prošli a nabídli obyvatelům publikace. Mezitím na trajekt nastoupili noví pasažéři, takže na zvěstovatele Království čekal po návratu „nový obvod“.

7. Jakými způsoby Jehovovi ctitelé vydávají svědectví o Božím království a jaký cíl sledují?

⁷ Stejně jako bratři a sestry v těch několika uvedených příkladech vydávají horliví Jehovovi ctitelé po celém světě „důkladné svědectví o Božím království“. (Sk. 28:23) Svědkové Jehovovi chodí dům od domu, mluví s lidmi na ulici, píšou jim dopisy nebo jim telefonují. Dychtivě se snaží využít každou příležitost a vydávat svědectví o Božím království, když cestují autobusem, procházejí se v parku nebo mají přestávku v zaměstnání. Ačkoli možná používají různé metody, sledují stejný cíl – kázat lidem dobrou zprávu všude, kde je to možné. (Mat. 10:11)

8., 9. a) Proč lze rozmach kazatelského díla označit jako zázrak? b) Která zajímavá otázka vzniká a co musíme udělat, abychom na ni nalezli odpověď?

⁸ Patříš, milý čtenáři, k těm milionům hlasatelů Království, kteří dnes působí ve více než 235 zemích? Pokud ano, přispíváš k úžasnému rozmachu kazatelského díla. Výsledky, které toto dílo přináší po celém světě, je možné bez nadsázky označit jako zázrak. Přes velké překážky a obtíže – včetně úředních zákazů a otevřeného pronásledování – vydávají svědkové Jehovovi důkladné svědectví o Božím království lidem ze všech národů.

⁹ Nabízí se tedy neobyčejně zajímavá otázka: Jak je možné, že se nikomu nepodařilo kazatelské dílo zastavit, takže pokračuje navzdory všem překážkám i satanskému odporu? Abychom si na tuto otázku odpověděli, musíme se vrátit do vzdálené minulosti. My, novodobí Jehovovi svědkové, totiž pokračujeme v díle, které bylo zahájeno v prvním století n. l.

Dalekosáhlé pověření

10. Jaké činnosti se Ježíš věnoval a co o ní věděl?

¹⁰ Ježíš Kristus, zakladatel křesťanského sboru, se věnoval kázání dobré zprávy o Božím království. Bylo to jeho životní poslání. Jednou řekl: „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království také lidem v jiných městech, protože kvůli tomu jsem byl vyslán.“ (Luk. 4:43) Ježíš věděl, že dílo, které zahajuje, nemůže sám dokončit. Krátce před svou smrtí předpověděl, že poselství o Království se bude kázat „všem národům“. (Mar. 13:10) Ale jak to bude probíhat a kdo bude kázat?

11. Kterým důležitým úkolem Ježíš pověřil své učedníky a na co se při plnění tohoto úkolu mohli spolehnout?

¹¹ Po své smrti a vzkříšení se Ježíš objevil učedníkům a pověřil je důležitým úkolem: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby dodržovali všechno, co jsem vám přikázal. A já budu s vámi po všechny dny až do závěru tohoto systému.“ (Mat. 28:19, 20) Slovy „já budu s vámi“ Ježíš svým následovníkům vlastně řekl, že při kázání a činění učedníků budou mít jeho podporu. Budou ji potřebovat. Ježíš totiž už dříve předpověděl, že je „všechny národy … budou nenávidět“. (Mat. 24:9) Učedníci mohli počítat ještě s další pomocí, o které Ježíš mluvil těsně před tím, než vystoupil do nebe. Řekl jim, že prostřednictvím svatého ducha dostanou sílu být jeho svědky „do nejvzdálenějších končin země“. (Sk. 1:8)

12. Které důležité otázky vyvstávají a proč je nezbytné znát na ně odpověď?

¹² V této souvislosti vyvstává několik důležitých otázek: Brali apoštolové a ostatní Ježíšovi učedníci v prvním století své pověření vážně? Vydávala tato poměrně malá skupina mužů a žen důkladné svědectví o Božím království i v případě, že se setkali se zuřivým pronásledováním? Když křesťané činili učedníky, měli při tom opravdu podporu z nebe a pomáhal jim Jehovův svatý duch? Na tyto i na další otázky odpovídá biblická kniha Skutky apoštolů. Znát odpovědi je pro nás nezbytné. Proč? Ježíš slíbil, že dílo, kterým pověřil své učedníky, bude pokračovat „až do závěru tohoto systému“. Toto pověření je tedy určeno všem pravým křesťanům, včetně nás, kteří žijeme v čase konce. Historický záznam obsažený v knize Skutky nás proto mimořádně zajímá.

Přehled o knize Skutky

13., 14. a) Kdo napsal knihu Skutky a jak pisatel získal potřebné informace? b) Co kniha Skutky obsahuje?

¹³ Kdo knihu Skutky napsal? V knize samotné není pisatel nikde jmenovitě uveden, ale z jejích úvodních slov jasně vyplývá, že má téhož pisatele jako Lukášovo evangelium. (Luk. 1:1–4; Sk. 1:1, 2) Odedávna je tedy za pisatele Skutků považován „milovaný lékař“ a pečlivý historik Lukáš. (Kol. 4:14) Kniha zahrnuje období asi 28 let – od Ježíšova vystoupení do nebe v roce 33 n. l. do věznění apoštola Pavla v Římě kolem roku 61 n. l. Z toho, že Lukáš někdy vypráví v třetí osobě množného čísla a jindy v první osobě množného čísla, se zdá, že při mnoha událostech byl osobně přítomen. (Sk. 16:8–10; 20:5; 27:1) Byl také svědomitým badatelem. Další informace tedy nepochybně získal přímo od Pavla, Barnabáše, Filipa a jiných křesťanů, o kterých se zmiňuje ve svém záznamu.

¹⁴ Co kniha Skutky obsahuje? Ve svém evangeliu, napsaném dříve, Lukáš podává zprávu o tom, co říkal a dělal Ježíš. Ve Skutcích pak zaznamenává, co říkali a dělali Ježíšovi následovníci. Kniha tedy pojednává o lidech, kteří vykonali neobyčejné dílo, ačkoli mnozí z nich byli v tehdejší společnosti považováni za nevzdělané a obyčejné. (Sk. 4:13) Stručně řečeno, tento inspirovaný záznam nás seznamuje s tím, jak byl založen křesťanský sbor a jak se rozrůstal. Z knihy Skutky se také dozvídáme, jak křesťané v prvním století kázali – jaké metody při tom používali a jaký měli ke službě postoj. (Sk. 4:31; 5:42) Tato kniha popisuje, jak při šíření dobré zprávy významně pomáhal svatý duch. (Sk. 8:29, 39, 40; 13:1–3; 16:6; 18:24, 25) Vyzdvihuje námět Bible, v němž zaujímá důležité místo posvěcení Božího jména prostřednictvím jeho království v rukou Krista. Ukazuje také, jak se poselství o Království nezadržitelně šířilo tváří v tvář nelítostnému odporu. (Sk. 8:12; 19:8; 28:30, 31)

15. Jaký užitek budeme mít ze studia knihy Skutky?

¹⁵ Studium biblické knihy Skutky je strhující a posiluje víru. Když budeme přemýšlet o tom, jakou odvahu a horlivost projevovali Kristovi následovníci v prvním století, zapůsobí to na naše srdce. Podnítí nás to, abychom napodobovali jejich víru. Budeme tak moci lépe plnit pověření „jděte … a čiňte učedníky“. Publikace, kterou právě čteš, ti má důkladné studium této biblické knihy usnadnit.

Užitečná pomůcka ke studiu Bible

16. Ve kterých třech směrech nám tato publikace má pomoci?

¹⁶ Co je účelem této publikace? Má nám pomoci ve třech směrech: 1. Posílit naše přesvědčení, že Jehova prostřednictvím svatého ducha podporuje kazatelské a vyučovací dílo. 2. Podnítit nás k horlivosti v kazatelské službě tím, že rozebírá příklad Kristových následovníků z prvního století. 3. Prohloubit naši úctu k Jehovově organizaci a k těm, kdo poskytují vedení v kazatelské činnosti a dohlížejí na sbory.

17., 18. Jak je tato publikace uspořádána a které její rysy budou užitečné při osobním studiu Bible?

¹⁷ Jak je tato publikace uspořádána? Možná sis všiml, že je rozdělena do osmi oddílů, z nichž každý pojednává o určitém úseku knihy Skutky. Účelem jednotlivých kapitol není rozebrat tuto biblickou knihu verš po verši, ale vyvodit poučení z událostí, které jsou v ní popsány, a ukázat, jak můžeme toto poučení osobně uplatnit. Na začátku každé kapitoly je podtitulek, který stručně vyjadřuje její hlavní myšlenku. Pod ním je biblický odkaz na úsek Skutků, na němž je daná kapitola založena.

¹⁸ Tato publikace má ještě jiné rysy, které ti pomohou při osobním studiu Bible. Díky poutavým ilustracím, na nichž jsou zobrazeny dramatické události z knihy Skutky, si při čtení biblické zprávy lépe představíš, co se tehdy dělo. V mnoha kapitolách jsou také rámečky, ve kterých jsou uvedeny užitečné doplňující informace, například charakteristiky vybraných biblických postav, jejichž víra je hodna napodobení. Některé rámečky obsahují podrobnosti o místech, událostech, zvycích nebo o dalších lidech, o kterých se kniha Skutky zmiňuje.

19. Z jakého hlediska bychom se nad sebou měli občas zamyslet?

¹⁹ Tato publikace ti může pomoci poctivě se zamyslet sám nad sebou. Bez ohledu na to, jak dlouho jsi zvěstovatelem Království, měl bys občas v klidu uvažovat o tom, čemu v životě věnuješ prvořadou pozornost a jaký postoj máš ke křesťanské službě. (2. Kor. 13:5) Ptej se sám sebe: Věnuji se službě se stejným pocitem naléhavosti jako dříve? (1. Kor. 7:29–31) Kážu dobrou zprávu horlivě a s přesvědčením? (1. Tes. 1:5, 6) Podílím se na kázání a činění učedníků v co největší míře? (Kol. 3:23)

20., 21. Proč je naše pověření tak naléhavé a k čemu bychom měli být odhodláni?

²⁰ Nikdy neztrácejme ze zřetele, že jsme byli pověřeni důležitým úkolem – kázat a činit učedníky. Toto pověření je den ode dne naléhavější. Konec současného systému se rychle blíží. Dosud nikdy nešlo tolika lidem o život. Nevíme, kolik lidí má „správný postoj“ a ještě přijme naše poselství. (Sk. 13:48) Naší odpovědností však je takovým lidem pomoci, než bude pozdě. (1. Tim. 4:16)

²¹ Je tedy velmi důležité, abychom napodobovali příklad horlivých kazatelů Království z prvního století. Pečlivě si prostuduj tuto publikaci. Kéž tě to podnítí, abys kázal ještě horlivěji a odvážněji. A kéž to posílí tvé odhodlání nadále vydávat „důkladné svědectví o Božím království“! (Sk. 28:23)