MAGISTRÁT

Policejní magistráti v babylónské státní správě byli civilní úředníci ve správních okrscích, kteří znali zákony a v omezené míře měli soudní pravomoc. Byli mezi úředníky, kteří se shromáždili, aby se poklonili Nebukadnecarově zlaté soše. (Da 3:2, 3)

V římských koloniích byla státní správa v rukou městských magistrátů, kterým se v řeckých městech říkalo stra·te·goiʹ. Mohli být 3, 4, obvykle jich bylo 5, nebo dokonce 10 či 12 a tvořili magistrátní radu. Měli na starosti udržování veřejného pořádku, spravování financí, vyslýchání a souzení přestupníků zákona a vydávání příkazů k vykonání trestu. Jejich jména a tituly se někdy objevují na mincích, jež město vydalo. Byli jim přiděleni úřední sluhové neboli liktoři, kteří vykonávali jejich příkazy. (Viz heslo ÚŘEDNÍ SLUHA.)

Městští magistráti v římské kolonii Filipy (Sk 16:12) dali bez soudu vsadit Pavla a Sila do klády. Druhý den poslali úřední sluhy, aby je propustili. Avšak Pavel chtěl veřejně právně obhájit dobrou zprávu, kterou kázal, a tak požadoval, aby je propustili magistráti osobně. Magistráti se obávali potíží s Římem kvůli tomu, že dali zbičovat římské občany, a tak Pavla a Sila snažně prosili a propustili je. (Sk 16:19–39)