9. Proč byla situace, v níž kázal Pavel, náročná?

⁹ Jak reagovali tito filozofové na veřejné vyučování Pavlovo? Charakteristickým rysem tehdejších Athéňanů byla zvědavost a intelektuální vyzývavost. Proto začali tito filozofové s Pavlem diskutovat. Nakonec ho vzali na Areopag. Nad athénským tržištěm, ale pod tyčící se akropolí byl skalnatý pahorek pojmenovaný podle boha války Marta neboli Area: Martův pahorek čili Areopag. Ve starověku se tam scházel soud nebo poradní shromáždění. Možná, že byl tedy Pavel předveden před soud, který se shromáždil v bezprostřední blízkosti Akropole, jež se svým slavným Parthenónem a jinými chrámy a sochami vyvolávala dojem působivé kulisy. Někteří se domnívají, že byl apoštol v nebezpečí, protože římský zákon zakazoval zavádění nových bohů. Ale i kdyby byl Pavel přiveden na Areopag jen proto, aby objasnil své názory nebo aby dokázal, zda je způsobilým učitelem, stál před posluchačstvem, které bylo nutno brát vážně. Podaří se mu vysvětlit jeho důležité poselství, aniž v nich vyvolá pocit odcizení?

16 Zatímco Pavel na ně čekal v Athénách, pobouřil se v něm jeho duch, když spatřil, že je město plné model. 17 Rozmlouval tedy v synagóze se Židy a ostatními lidmi, kteří uctívali [Boha], a každý den na tržišti s těmi, kteří tam právě byli. 18 Ale někteří z epikurejských i stoických filozofů s ním začali polemizovat a někteří říkali: „Co by chtěl ten mluvka povídat?“ Jiní: „Zdá se, že je to zvěstovatel cizích božstev.“ To bylo proto, že oznamoval dobré poselství o Ježíšovi a vzkříšení. 19 Chopili se ho tedy, vedli ho k Areopagu a řekli: „Můžeme se dozvědět, jaké je to nové učení, o kterém mluvíš? 20 Uvádíš totiž nějaké věci, které jsou cizí naším uším. Proto bychom se chtěli dozvědět, co to má znamenat.“ 21 Všichni Athéňané a cizinci, kteří se tam zdržovali, opravdu netrávili svůj volný čas ničím jiným, než že něco vyprávěli nebo naslouchali něčemu novému. 22 Pavel nyní stál uprostřed Areopagu a řekl: