Spravedlnost pro všechny prostřednictvím Božího ustanoveného soudce
„Otec má totiž náklonnost k Synovi a . . . svěřil všechno souzení Synovi.“ — JAN 5:20, 22.
1. S jakými otázkami se setkáváš podobně jako někteří lidé v prvním století?
JAK důležitá je pro tebe spravedlnost? Kolik úsilí bys vynaložil, abys získal ujištění, že ti bude poskytnuta pravá spravedlnost a že budeš žít v době, kdy bude spravedlnost panovat po celé zemi? Ve svém vlastním zájmu bys měl přemýšlet o těchto otázkách, stejně jako o nich přemýšleli někteří z význačných mužů a žen v Athénách.
2, 3. a) Jak došlo k tomu, že Pavel vyzval své posluchače v Athénách, aby činili pokání? b) Proč připadalo těmto posluchačům podivné, že by měli činit pokání?
2 Slyšeli pamětihodnou řeč křesťanského apoštola Pavla před slavným soudem na Areopagu. Nejprve dokazoval existenci jednoho Boha, Stvořitele, jemuž všichni vděčíme za život. To vedlo k logickému závěru, že neseme před tímto Bohem odpovědnost. Potom Pavel prohlásil: „Bůh . . . přehlédl časy takové nevědomosti [když lidé uctívali modly], ale nyní říká lidstvu, že by měli všichni všude činit pokání.“ — Skutky apoštolů 17:30.
3 Upřímně řečeno, myšlenka na pokání musela být pro jeho posluchačstvo nepříjemným překvapením. Proč? Starověcí Řekové si pod pojmem pokání představovali výčitky svědomí za nějaký skutek nebo za nějaký výrok. Jeden slovník však poukazuje na to, že v tomto výrazu „nebyla nikdy zahrnuta myšlenka změny v celkovém morálním postoji, hluboké změny životního směru, obrácení, které by ovlivňovalo celé chování“.
4. O které logické důkazy se opírala Pavlova slova ohledně pokání?
4 Bezpochyby však můžeme pochopit, proč je takové hluboké pokání vhodné. Sledujme Pavlovo logické dokazování. Všichni lidé vděčí za svůj život Bohu, a proto před ním všichni nesou odpovědnost. Je tedy jedině správné a spravedlivé, jestliže od nich Bůh očekává, že ho budou hledat, aby našli poznání o něm. Jestliže tito Athéňané neznali jeho zásady a jeho vůli, bylo nutné, aby se o těchto věcech poučili a pak aby činili pokání a uvedli svůj život do souladu s tím, co poznali. Nemělo být rozhodující, zda to je pro ně příjemné. Důvod poznáváme z Pavlova mocného vyvrcholení: „Stanovil totiž den, v němž zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti mužem, kterého ustanovil, a opatřil záruku všem lidem tím, že ho vzkřísil z mrtvých.“ — Skutky apoštolů 17:31.
5. Jak reagovali posluchači na Pavlovu řeč a proč?
5 Tento verš, tak naplněný významnými myšlenkami a podložený důkazy, si zasluhuje, abychom ho bedlivě prozkoumali, protože podněcuje naději, že v naší době zavládne dokonalá spravedlnost. Povšimni si výrazů: „stanovil . . . den“, „soudit obydlenou zemi“, „ve spravedlnosti“, „mužem, kterého ustanovil“, „opatřil záruku“, „vzkřísil [ho]“. Slova, že „ho vzkřísil“, vyvolala u Pavlových posluchačů silnou reakci. Z veršů 32 až 34 je patrné, že se někteří posmívali. Jiní odložili další rozmluvu. Ale několik z nich činilo pokání a stali se věřícími. My však buďme moudřejší než většina athénských posluchačů, protože pokud toužíme po pravé spravedlnosti, je to pro nás vrcholně důležité. Chceme-li pochopit význam verše 31 co nejhlouběji, zamysleme se nejdříve nad slovy: „Zamýšlí soudit obydlenou zemi.“ Kdo má tento záměr a jaká jsou měřítka, zejména pokud jde o spravedlnost?
6. Jak se můžeme dovědět o tom, který ustanovil den pro souzení země?
6 Ze Skutků 17:30 je zřejmé, o kom Pavel mluví — o Bohu, který říká všem, aby činili pokání, a který je náš životodárce a stvořitel. O Bohu se ovšem můžeme dovědět mnoho z jeho stvořitelského díla. Ale jeho norma spravedlnosti je patrná především z Bible, jež obsahuje zprávu o jeho jednání s lidmi, jako byl Mojžíš, a o zákonech, které dal Bůh Izraeli.
Jaký druh souzení a spravedlnosti?
7. Co dosvědčil Mojžíš ohledně Jehovy a spravedlnosti?
7 Snad víš, že Mojžíš byl po desetiletí v tak úzkém styku s Jehovou Bohem, že Bůh prohlásil, že mluvil s Mojžíšem „od úst k ústům“. (4. Mojžíšova 12:8) Mojžíš věděl, jak s ním Jehova jednal, a věděl také, jak Bůh jednal s jinými lidmi a s celými národy. Když se Mojžíšův život chýlil ke konci, pronesl Mojžíš povzbuzující ujištění: „Skála, dokonalá je jeho činnost, neboť všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý.“ — 5. Mojžíšova 32:4.
8. Proč bychom si měli povšimnout toho, co řekl Elihu o spravedlnosti?
8 Také si povšimněme svědectví, které vyjádřil Elihu, muž známý svou moudrostí a vnímavostí. Můžeme si být jisti, že nečinil žádné ukvapené závěry. Naopak, při jedné příležitosti se posadil a déle než týden naslouchal debatě, v níž obě strany předkládaly rozvleklé argumenty. K jakému závěru došel Elihu ze své vlastní zkušenosti a ze studia Božích cest? Prohlásil: „Proto mi naslouchejte, lidé se srdcem. Ať je vzdáleno od pravého Boha, aby jednal ničemně, a od Všemohoucího, aby jednal protiprávně. Vždyť odmění pozemského člověka podle toho, jak jedná, a podle mužovy stezky způsobí, že to na něho přijde. Ano, Bůh vskutku nejedná ničemně a Všemohoucí nepřevrací soud.“ — Job 34:10–12.
9, 10. Proč bychom měli cítit povzbuzení, když se dovídáme o Božích měřítkách pro lidské soudce? (3. Mojžíšova 19:15)
9 Polož si otázku: Nepopisuje to dokonale, co bychom očekávali od soudce, aby totiž jednal s každým člověkem podle jeho skutků nebo činů, bez stranickosti, a aby nepřevracel právo? Kdybys měl stát před lidským soudcem, necítil bys úlevu, kdyby odpovídal tomuto popisu?
10 Bible poukazuje na to, že Jehova je „soudce celé země“. (1. Mojžíšova 18:25) Někdy však užíval lidských soudců. Co očekával od izraelských soudců, kteří ho zastupovali? V 5. Mojžíšově 16:19, 20 čteme Boží pokyny, jež se podobají popisu práce pro soudce: „Nepřevrátíš soud. Nebudeš stranický ani nepřijmeš úplatek, neboť úplatek zaslepuje oči moudrých a překrucuje slova spravedlivých. Právo — právo bys měl sledovat, abys zůstal naživu.“ Dnešní sochy, které mají znázorňovat spravedlnost, ji snad záměrně představují se zavázanýma očima, aby tak byla symbolizována nestranickost. Vidíme však, že Bůh šel mnohem dále. Od lidských soudců, kteří ho měli zastupovat a kteří měli prosazovat jeho zákony, takovou nestranickost vyžadoval.
11. K jakému závěru můžeme dojít, když posoudíme toto biblické poučení o spravedlnosti?
11 Tyto podrobnosti ohledně Božího názoru na spravedlnost jsou bezprostředně spojeny s vyvrcholením Pavlovy řeči. Ve Skutcích 17:31 Pavel prohlásil, že Bůh „stanovil . . . den, v němž zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti“. Přesně to můžeme očekávat od Boha — právo, spravedlnost a nestranickost. Někteří lidé se však mohou znepokojit, protože podle verše 31 hodlá Bůh použít k souzení všech lidí nějakého „muže“. Kdo je tento „muž“ a jaké máme ujištění, že se bude řídit Božím vznešeným měřítkem spravedlnosti?
12, 13. Jak víme, kterého „muže“ použije Bůh k souzení?
12 Ve Skutcích 17:18 čteme, že Pavel „oznamoval dobré poselství o Ježíšovi a vzkříšení“. A tak na konci Pavlovy řeči jeho posluchači věděli, že měl na mysli Ježíše Krista, když řekl, že Bůh bude ‚soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti mužem, kterého ustanovil a vzkřísil z mrtvých‘.
13 Ježíš potvrdil, že ho Bůh ustanovil za soudce, který odpovídá božskému měřítku. Podle Jana 5:22 Ježíš řekl: „Vždyť Otec nesoudí vůbec nikoho, ale svěřil všechno souzení Synovi.“ Pak se zmínil o nadcházejícím vzkříšení těch, kteří jsou v pamětních hrobkách, a dodal: „Nemohu dělat sám od sebe vůbec nic; jak slyším, tak soudím a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli toho, který mne poslal.“ — Jan 5:30; Žalm 72:2–7.
14. Jaké zacházení můžeme očekávat od Ježíše?
14 Jak krásně odpovídá toto ujištění slovům, jež čteme ve Skutcích 17:31! Tam dal Pavel také ujištění, že Syn bude „soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti“. To přece rozhodně nevyvolává představu nějakého zkostnatělého, nezpružného a necitelného prosazování práva. Naopak, spravedlivě soudit znamená zmírňovat spravedlnost milosrdenstvím a porozuměním. Nepřehlédněme skutečnost, že Ježíš je sice nyní v nebi, ale byl člověkem. Umí se proto vžít do situace lidí. Pavel se dotýká této myšlenky v Hebrejcům 4:15, 16, kde popisuje Ježíše jako velekněze.
15. Jak se Ježíš liší od lidských soudců?
15 Při čtení Hebrejcům 4:15, 16 uvažujme o tom, jakou úlevou je, že budeme mít jako soudce Ježíše: „Jako velekněze [a soudce] totiž nemáme někoho, kdo nemůže mít pochopení pro naše slabosti, ale máme toho, kdo byl zkoušen ve všech ohledech jako my sami, ale bez hříchu. Přibližujme se tedy s volností řeči k trůnu nezasloužené laskavosti, abychom obdrželi milosrdenství a nalezli nezaslouženou laskavost jako pomoc v pravý čas.“ V dnešních soudních síních lidé často cítí strach, když jsou povoláni před soudce. Ale v případě Krista jako soudce se můžeme ‚přibližovat s volností řeči, abychom obdrželi milosrdenství a nalezli nezaslouženou laskavost a pomoc v pravý čas‘. Ale pokud jde o čas, můžeme se právem zeptat: Kdy bude Ježíš soudit lidstvo ve spravedlnosti?
„Den“ pro souzení — kdy?
16, 17. Jak víme, že nyní probíhá souzení z nebe?
16 Vzpomeňme si na Pavlova slova, že Bůh ‚stanovil den‘, aby soudil svět prostřednictvím svého ustanoveného soudce. V očekávání tohoto „dne“ soudu vykonává Ježíš životně důležité soudcovské dílo již dnes. Proč to můžeme říci? Krátce předtím, než byl Ježíš zatčen a nespravedlivě odsouzen k smrti, pronesl historické proroctví, které se vztahuje na naši dobu. Nacházíme je u Matouše ve 24. kapitole. Ježíš popsal světové události, jimiž se bude vyznačovat období označené jako „závěr systému věcí“. Války, nedostatek potravin, zemětřesení a jiné tísnivé události, k nimž dochází na zemi od první světové války, potvrzují, že se Ježíšovo proroctví nyní splňuje a že zakrátko „přijde konec“. (Matouš 24:3–14) Svědkové Jehovovi to vysvětlují z Bible již po celá desetiletí. Pokud bys chtěl poznat více důkazů o tom, jak víme, že žijeme v posledních dnech tohoto nespravedlivého systému, svědkové Jehovovi ti je mohou poskytnout.
17 Uvažuj však o druhé části 25. kapitoly Matoušovy, jež patří k Ježíšovu proroctví o posledních dnech. Slova z Matouše 25:31, 32 se vztahují na naši dobu. „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na svůj slavný trůn [v nebi]. A budou před něj shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.“ Nyní se podívej dále, co říká Ježíš o výsledku tohoto dělícího nebo-li soudcovského díla. Verš 46 říká: „A ti [lidé, které posoudí jako kozly] odejdou do věčného odříznutí, ale spravedliví [ovce] do věčného života.“
18. K čemu povede dnešní souzení?
18 Nyní žijeme v rozhodující době soudu. Ti, kteří dnes ‚hledají Boha a opravdu jej nalézají‘, budou posouzeni jako „ovce“, aby přežili konec nynějšího systému a vstoupili do nového světa, který přijde. Pak se splní slova ze 2. Petrovy 3:13: „Jsou však nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho zaslíbení, a v těch bude přebývat spravedlnost.“ To bude „den“, kdy se úplně naplní Pavlova slova ze Skutků 17:31, čas, kdy bude země souzena ve spravedlnosti.
19, 20. Na koho se bude vztahovat nadcházející den soudu?
19 Ten den soudu se bude vztahovat na daleko více lidí než jen na „ovce“, které přežijí a jež budou považovány za hodné vstupu do nového světa. Vzpomeň si, že Ježíš nejdříve prohlásil, že mu jeho Otec svěřil souzení, a pak mluvil o tom, že přijde vzkříšení. Také ve Skutcích 10:42 řekl apoštol Petr, že Ježíš Kristus „je ten, kterého Bůh pověřil, aby byl soudcem živých a mrtvých“.
20 ‚Stanovený den‘, o němž se mluví ve Skutcích 17:31, kdy bude Bůh skrze Ježíše Krista „soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti“, bude tedy doba, kdy mají být vzkříšeni mrtví. Jaká radost to bude, až bude možné vidět, jak je Boží mocí překonána smrt, k níž byli často lidé odsouzeni naprosto nespravedlivě. Některé lidi, jako v případě samotného Ježíše, daly vlády nespravedlivě popravit nebo byli zabiti útočícími vojsky. Jiní ztratili svůj život při nepředvídaných událostech, jako jsou smrště, zemětřesení, požáry a podobné katastrofy. — Kazatel 9:11.
Minulé nespravedlnosti napraveny
21. Jak budou v novém světě odčiněny minulé křivdy?
21 Představ si, že bys mohl vidět, jak jsou opět přivedeni k životu lidé, které jsi miloval! Pak budou mít mnozí takoví lidé první příležitost ‚hledat Boha a opravdu jej najít‘ a pak bude před nimi „věčný život“, který dostanou „ovce“ jako odměnu. Někteří vzkříšení a také někteří z těch, kteří přežijí tento nespravedlivý systém, byli obětí zřejmých křivd, jako jsou vrozené deformace, slepota, hluchota nebo vady řeči. Bude něco takového patřit na ‚novou zemi, kde bude přebývat spravedlnost‘? Jehova použil Izajáše k pronesení různých proroctví, která se nádherným způsobem doslova splní v nadcházejícím dnu soudu. Povšimni si, co můžeme očekávat: „V tom čase se otevřou oči slepých, a uši hluchých, ty budou zprůchodněny. V tom čase bude chromý šplhat jako jelen a jazyk oněmělého zvolá radostí.“ — Izajáš 35:5, 6.
22. Proč přináší 65. kapitola Izajášova tolik povzbuzení ohledně spravedlnosti?
22 A co říci o bezpráví, které nyní působí tolik bídy? Izajášova 65. kapitola obsahuje některé nádherné a povzbuzující odpovědi. Ze srovnání Izajáše 65:17 a 2. Petrovy 3:13 vyplývá, že tato kapitola rovněž poukazuje na dobu, kdy zde budou „nová nebesa a nová země“, spravedlivý nový systém. Ale jak bude jištěno, aby několik ničemných lidí nepokazilo mír a spravedlnost? O něco dále poukazuje 65. kapitola Izajášova na řešení tohoto problému, který by snad mohl vyvstat.
23. Co možná přinese den soudu některým jednotlivcům?
23 V nadcházejícím dnu soudu bude Ježíš pokračovat ve svém díle a rozhodovat o jednotlivcích, zda jsou způsobilí pro věčný život. Někteří způsobilí nebudou. Bude jim dáno dost času, snad dokonce „sto let“, aby hledali Boha, a někteří dají najevo, že nechtějí pěstovat spravedlnost. Právem ztratí život v novém světě, jak to vyplývá z Izajáše 65:20: „Na hříšníka, ačkoli stoletého, bude svoláno zlo.“ Takových lidí, kteří budou posouzeni, že si nezaslouží život, bude menšina. Máme všechny důvody očekávat, že se budeme my — a většina ostatních lidí — s radostí učit spravedlnosti a s radostí ji budeme vykonávat. — Izajáš 26:9.
24. Co se stane s ekonomickým bezprávím?
24 Znamená to, že již nebude žádné bezpráví, dokonce ani v hospodářském ohledu? Nic takového již rozhodně nebude. Izajáš 65:21–23 na to poukazuje: „Jistě budou stavět domy a obývat je a jistě budou sázet vinice a jíst jejich ovoce. Nebudou stavět, a někdo jiný obývat; nebudou sázet, a někdo jiný jíst. Vždyť dny mého lidu budou jako dny stromu; a moji vyvolení budou plně užívat díla svých rukou. Nebudou se lopotit zbytečně ani nebudou rodit pro nepokoj, protože jsou potomstvem tvořeným z Jehovových požehnaných a jejich potomci s nimi.“ Jak odlišné to bude ve srovnání s dnešní dobou! Jaké to jen bude požehnání!
25. Co očekáváš od Božího ustanoveného soudce, pokud jde o spravedlnost, a k čemu jsi rozhodnut?
25 A tak se mohou vzchopit všichni, kteří touží po trvalé spravedlnosti. Rozhodně zavládne, a to brzy. Nyní, v tak krátké době, která ještě zbývá pro dnešní období soudu, je vhodné společně se svědky Jehovovými hledat Boha a opravdu ho najít, což přinese užitek navěky.
Otázky k opakování
◼ Jaká svědectví máme, pokud jde o Boží měřítko spravedlnosti?
◼ Jakou úlohu bude mít Ježíš v nadcházejícím dnu soudu?
◼ Proč je dnešní doba rozhodující, pokud jde o božský soud?
◼ Jak budou v novém světě napraveny minulé křivdy?