Tychikos — Důvěryhodný spoluotrok

PŘI různých příležitostech cestoval Tychikos s apoštolem Pavlem a působil jako jeho kurýr. Byl poslem, jemuž mohly být svěřeny peníze a různé povinnosti, které souvisely s úřadem dozorce. Písmo zdůrazňuje jeho důvěryhodnost — vlastnost, která je nezbytná pro všechny křesťany —, a proto se o Tychikovi možná budete chtít dozvědět víc.

Pavel napsal, že Tychikos je jeho „milovaný bratr a věrný služebník a spoluotrok v Pánu“. (Kolosanům 4:7) Proč si to o něm apoštol myslel?

Mise s humanitární pomocí do Jeruzaléma

Asi v roce 55 n. l. měli křesťané v Judeji po hmotné stránce nouzi. Za pomoci sborů v Evropě a v Malé Asii zorganizoval Pavel sbírku, aby dostali pomoc. Tychikos, který pocházel z oblasti Asie, měl při této misi určitou úlohu.

Nejdříve dal Pavel pokyny, jak by měla sbírka proběhnout, a potom navrhl, aby byli do Jeruzaléma posláni důvěryhodní muži, nebo aby tam šli s ním, a aby tam shromážděné prostředky odnesli. (1. Korinťanům 16:1–4) Když se vydal na dlouhou cestu z Řecka do Jeruzaléma, doprovázelo ho několik mužů, mezi nimiž byl zjevně i Tychikos. (Skutky 20:4) Bylo zřejmě nutné, aby to byla tak velká skupina, protože nesli peníze, které jim svěřilo několik sborů. Otázka zabezpečení mohla být významným činitelem, protože bezpečnost pocestných ohrožovali silniční lupiči. (2. Korinťanům 11:26)

Pavla doprovázeli do Jeruzaléma Aristarchos a Trofimos, a proto se někteří znalci domnívají, že s nimi patrně byl i Tychikos a ostatní. (Skutky 21:29; 24:17; 27:1, 2) Vzhledem k tomu, že v tomto programu humanitární pomoci měl Tychikos určitou úlohu, patří k několika mužům, o nichž se tvrdí, že by se na ně mohla vztahovat slova o ‚bratrovi‘, který pracoval s Titem v Řecku, aby tam zorganizoval sbírku, a kterého ‚sbory ustanovily, aby byl Pavlovým cestujícím druhem ve spojitosti s tímto laskavým darem‘. (2. Korinťanům 8:18, 19; 12:18) Druhé Tychikovo poslání bylo neméně odpovědné než to, které splnil jako první.

Z Říma do Kolos

O pět nebo šest let později (60–61 n. l.) byl Pavel poprvé uvězněn v Římě a doufal, že bude propuštěn. Tychikos byl s ním, mnoho set kilometrů od domova. Nyní se Tychikos vracel zpět do Asie. Pavel proto mohl poslat dopisy křesťanským sborům v té oblasti, a Filemonova uprchlého otroka Onesima mohl poslat zpět do Kolos. Tychikos a Onesimos nesli nejméně tři dopisy, které jsou nyní zahrnuty do biblického kánonu — dopis Efezanům, dopis Kolosanům a dopis Filemonovi. Je možné, že byl také doručen dopis sboru ve městě Laodicea, které bylo od Kolos vzdáleno asi 18 kilometrů. (Efezanům 6:21; Kolosanům 4:7–9, 16; Filemonovi 10–12)

Tychikos nebyl pouhým doručovatelem pošty, ale byl spolehlivým osobním poslem. Pavel totiž napsal: „Tychikos, můj milovaný bratr a věrný služebník a spoluotrok v Pánu, vám dá na vědomí všechny mé záležitosti. Právě proto, abyste poznali věci, které se nás týkají, a aby utěšil vaše srdce, posílám ho k vám.“ (Kolosanům 4:7, 8)

Učenec E. Randolph Richards poukazuje na to, že doručovatel dopisu „byl často — co se týká písemného spojení — ještě navíc osobním spojovacím článkem mezi autorem dopisu a jeho příjemci. . . . [Jedním důvodem,] proč bylo třeba mít spolehlivého doručovatele, bylo to, že často přinášel dodatečné informace. Autor se v dopise mohl stručně zmínit o určité situaci a vyjádřit svůj názor na ni, ale doručovatel měl příjemci popsat všechny podrobnosti.“ Dopis se sice mohl zabývat naukami a naléhavými věcmi, ale ostatní informace sděloval důvěryhodný doručovatel ústně.

Dopisy Efezanům, Kolosanům a Filemonovi neříkají mnoho o tom, jak se Pavlovi dařilo. Tychikos tedy o něm musel poskytnout osobní informace, musel vysvětlit, v jaké situaci je Pavel v Římě, a poměrům ve sborech musel porozumět natolik, aby mohl těmto sborům poskytnout povzbuzení. Poselství a úkoly tohoto druhu byly svěřovány pouze mužům, ke kterým měl odesílatel důvěru, že ho budou zastupovat věrně. Tychikos takovým mužem byl.

Pověřen dohledem ve vzdálených místech

Když byl Pavel propuštěn z domácího vězení v Římě, uvažoval o tom, že pošle buď Tychika, nebo Artema k Titovi na Krétu. (Titovi 1:5; 3:12) Když byl Pavel uvězněn v Římě podruhé (pravděpodobně asi v roce 65 n. l.), poslal opět Tychika do Efezu, snad proto, aby zaujal místo Timotea, který se pak mohl vydat na cestu, aby byl s Pavlem. (2. Timoteovi 4:9, 12)

Není jasné, zda Tychikos tehdy cestoval jak na Krétu, tak i do Efezu. Tyto zmínky však svědčí o tom, že zůstal jedním z Pavlových blízkých spolupracovníků až do posledních let apoštolovy služby. Pavel uvažoval o tom, že ho pověří odpovědným a možná také obtížným úkolem místo Timotea a Tita, což nasvědčuje tomu, že se Tychikos stal zralým křesťanským dozorcem. (Srovnej 1. Timoteovi 1:3; Titovi 1:10–13.) Tychikos byl ochoten cestovat a dal se k dispozici pro službu ve vzdálených místech, takže byl pro Pavla i pro celý křesťanský sbor velmi užitečný.

V dnešní době obětaví křesťané ochotně slouží Bohu v místních sborech svědků Jehovových, nebo se dávají k dispozici, aby podporovali zájmy Království na jiných místech. Tisíce jich s radostí přijalo pověření a slouží jako misionáři, cestující dozorci a mezinárodní služebníci na stavebních projektech, ve světovém ústředí Watch Tower Society nebo v některé z jejích odboček. Jsou to, podobně jako Tychikos, nenápadní, ale pilní pracovníci, ‚věrní služebníci‘, kteří jsou drazí Bohu a které jiní křesťané milují jako své důvěryhodné ‚spoluotroky v Pánu‘.