Kdo byli ‚muži s dýkou‘, o kterých je zmínka v souvislosti s Pavlovým zatčením Římany?

▪ Římský vojenský velitel, který zakročil proti vřavě v jeruzalémském chrámu, vzal apoštola Pavla do vazby v domnění, že je vůdcem povstalecké skupiny ‚čtyř tisíc mužů s dýkou‘. (Skutky 21:30–38) Co o mužích s dýkou víme?

Řecké slovo překládané jako „muži s dýkou“ je odvozeno z latinského výrazu sicarii, který znamená „ti, kdo používají sicu“ neboli dýku. Historik Flavius Josephus, žijící v prvním století, popsal sikarie jako skupinu fanatických židovských vlastenců, kteří byli neúprosnými odpůrci Říma a své politické nepřátele organizovaně zabíjeli.

Josephus líčí, že sikariové „vraždili lidi za bílého dne a uprostřed města. Ponejvíce o svátcích se vmísili do davu, měli v šatu ukryty malé dýky a těmi své protivníky probodávali.“ (Válka židovská, přeložili Jaroslav Havelka a Jaroslav Šonka) Když oběť padla k zemi, útočník předstíral, že je vraždou rozhořčen, a tak unikl odhalení. Josephus dále uvádí, že sikariové se významně podíleli na židovském povstání proti Římu v letech 66–70 n. l. Římský vojenský velitel tedy neváhal domnělého vůdce takové skupiny zadržet.

[Obrázek na straně 15]

Umělecké ztvárnění muže s dýkou