Co říká Bible

Staví se Bible proti vzdělání?

„VZDĚLÁNÍM MŮŽE POHRDAT JEN HLUPÁK.“ (Publilius Syrus, Myšlenky z životní etiky, první století př. n. l.)

BIBLE nás vybízí, abychom ‚bedlivě střežili praktickou moudrost a schopnost přemýšlet‘. (Přísloví 3:21) Jehova, Bůh poznání, chce, aby jeho ctitelé byli vzdělanými lidmi. (1. Samuelova 2:3; Přísloví 1:5, 22) Nicméně, některé biblické výroky mohou vyvolávat otázky. Apoštol Pavel například o svých dřívějších cílech včetně vyššího vzdělání napsal: „Pokládám to za brak.“ (Filipanům 3:3–8, Col, Sýkora) V jiném inspirovaném dopise Pavel prohlašuje: „Moudrost tohoto světa je u Boha pošetilostí.“ (1. Korinťanům 3:19)

Staví se tedy Bible proti vzdělání? Jak dalece by se křesťan měl věnovat vzdělávání se? Stačí základní vzdělání požadované zákonem, nebo by se měl křesťan vzdělávat dále?

Vzdělání v prvním století

Křesťané v prvním století měli velmi různé vzdělání. Někteří význační muži se na galilejské apoštoly Petra a Jana dívali jako na ‚nevzdělané a obyčejné lidi‘. (Skutky 4:5, 6, 13) Znamenalo to, že tito dva muži byli negramotní či bez škol? Ne. Prostě to znamenalo, že neměli vzdělání z vyšších hebrejských škol v Jeruzalémě. Spisy těchto odvážných zastánců křesťanství později potvrdily skutečnost, že je napsali vzdělaní, inteligentní lidé, kteří byli schopni podat jasný biblický výklad. K jejich vzdělání patřily i praktické pokyny, jak se postarat o hmotné potřeby své rodiny. Tito muži se společně věnovali zjevně výnosnému rybaření. (Marek 1:16–21; Lukáš 5:7, 10)

Naproti tomu Lukáš, učedník, který sepsal jedno z evangelií a rovněž knihu Skutky, měl velmi vysoké vzdělání. Byl lékař. (Kolosanům 4:14) Tato lékařská průprava je v jeho inspirovaných spisech zřetelně patrná. (Viz Lukáše 4:38; 5:12; Skutky 28:8.)

Předtím než se apoštol Pavel stal křesťanem, byl pod vedením Gamaliela, jednoho z nejskvělejších učenců té doby, vyučován židovskému zákonu. (Skutky 22:3) Pavlovo vzdělání bylo srovnatelné s dnešním univerzitním vzděláním. V židovské společnosti se navíc pokládalo za správné, aby se mladí lidé naučili řemeslu i v případě, že se v pozdějších letech věnovali vyššímu vzdělávání. Pavel zjevně dostal takovou průpravu jako výrobce stanů, když byl ještě mladík. Touto činností se živil v celodobé službě.

Pavel nicméně uznával, že ve srovnání s vynikající hodnotou poznání Boha mělo světské vzdělání — sice nezbytnou —, ale jen omezenou hodnotu. V souladu s tím Bible pokládá za nejdůležitější získávat poznání o Bohu a Kristu. Dnešní křesťané udělají dobře, když tento realistický pohled na světské vzdělání přijmou. (Přísloví 2:1–5; Jan 17:3; Kolosanům 2:3)

Pečlivě zvažujte tuto záležitost

Někteří křesťané zjistili, že dodatečné vzdělávání buď v podobě všeobecně vzdělávacího studia, nebo v podobě praktické přípravy na zaměstnání jim pomohlo, aby se postarali o hmotné potřeby své rodiny. Je správné dbát o svou rodinu, protože ‚starat se o svou domácnost‘ je svatou povinností. (1. Timoteovi 5:8) Získání dovednosti, která je k tomu zapotřebí, je projevem praktické moudrosti.

Ti však, kdo mají pocit, že k tomuto úkolu potřebují získat víc než jen základní vzdělání, by měli zvážit jak výhody, tak i nevýhody. K potenciálním výhodám patří to, že člověk má větší předpoklady, aby získal zaměstnání, jež mu umožní, aby sebe i rodinu přiměřeně uživil, a přitom se horlivě věnoval křesťanské službě. Takový člověk může navíc hmotně pomoci jiným lidem, protože ‚má co rozdávat někomu, kdo je v nouzi‘. (Efezanům 4:28)

Jaké jsou potenciální nevýhody? Může k nim patřit to, že člověk je vystaven naukám, které narušují víru v Boha a Bibli. Pavel křesťanům radil, aby si dávali pozor na ‚falešně zvané „poznání“‘ a na ‚filozofii a prázdný podvod podle lidské tradice‘. (1. Timoteovi 6:20, 21; Kolosanům 2:8) Určité formy vzdělání nesporně mohou působit na křesťanovu víru zhoubně. Ti, kdo uvažují o dodatečných kurzech či studiu, by si nebezpečí takových škodlivých vlivů měli být vědomi.

Mojžíš, který byl „poučován ve veškeré moudrosti Egypťanů“, si zachoval pevnou víru, přestože dostal vzdělání, k němuž nepochybně patřily i polyteistické nauky znevažující Boha. (Skutky 7:22) Podobně i dnešní křesťané si dávají pozor, aby nepodlehli nezdravým vlivům, ať jsou v jakémkoli prostředí.

Jiným potenciálním nebezpečím při úsilí o další vzdělání je to, že poznání nadýmá neboli vede k domýšlivosti. (1. Korinťanům 8:1) Mnozí se snaží vzděláváním získat poznání ze sobeckých důvodů, ale dokonce i upřímná snaha o vědomosti může mít za následek pocity nadřazenosti a vlastní důležitosti. Takové postoje se Bohu nelíbí. (Přísloví 8:13)

Podívejme se na farizey. Členové této význačné náboženské sekty se chlubili svou sečtělostí a domnělou spravedlností. Byli zběhlí v množství rabínských tradic a s opovržením se dívali na obyčejné, méně vzdělané lidi, které pokládali za primitivní, nízké, a dokonce za prokleté. (Jan 7:49) Farizeové kromě toho milovali peníze. (Lukáš 16:14) Z jejich příkladu je vidět, že pokud člověk o vzdělání usiluje ze špatných pohnutek, může se stát pyšným nebo to může vést k tomu, že začne milovat peníze. Když se křesťan rozhoduje o tom, jaký druh a rozsah vzdělání si vybere, je dobré, aby si položil otázku: ‚Z jakých pohnutek to dělám?‘

Věc osobní volby

Stejně jako v prvním století mají křesťané i dnes různé vzdělání. Když mladí lidé dokončí základní vzdělání, mohou se s pomocí rodičů rozhodnout, zda budou usilovat o další světské vzdělání. Rovněž dospělí mohou takové další vzdělávání pokládat za účinný prostředek, jak zlepšit možnost zajištění své rodiny.a Některé stránky klasického teoretického vzdělání kladou větší důraz na rozvíjení všeobecných intelektuálních schopností než na rozvíjení profesionální či odborné dovednosti. Člověk tedy může zjistit, že ačkoli tomuto vzdělání věnoval mnoho času, nemá odbornou kvalifikaci žádanou na trhu práce. Mnozí se proto rozhodli pro studium odborných programů nebo technických škol, které lépe splňují konkrétní požadavky pracovního trhu.

Takové rozhodnutí je v každém případě osobní záležitostí. Křesťané by v této záležitosti neměli jeden druhého kritizovat nebo soudit. Jakub napsal: „Kdo jsi ty, že soudíš svého bližního?“ (Jakub 4:12) Jestliže se křesťan rozhodl pokračovat ve studiu, udělá dobře, když prozkoumá své vlastní pohnutky, aby se ujistil, že ho k tomu nevedou sobecké, hmotařské zájmy.

Je tedy zjevné, že Bible vybízí k vyrovnanému názoru na vzdělání. Křesťanští rodiče uznávají vynikající hodnotu duchovního vzdělávání, které je založeno na Božím inspirovaném slově, a pokud jde o dodatečné vzdělávání, poskytnou svým dětem vyrovnanou radu. (2. Timoteovi 3:16) Mají realistický pohled na život, a proto uznávají hodnotu světského vzdělání potřebnou k tomu, aby se jejich dospělé děti dokázaly postarat o sebe a o svou budoucí rodinu. Při rozhodování o tom, zda se věnovat dalšímu vzdělávání a do jaké míry, by tedy měl každý křesťan udělat zdravé osobní rozhodnutí založené na oddanosti Jehovovi Bohu, která je „prospěšná ke všemu, protože má slib života nynějšího a toho, který má přijít“. (1. Timoteovi 4:8)

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 20]

„Střež praktickou moudrost a schopnost přemýšlet.“ (Přísloví 3:21)

[Praporek na straně 21]

Když křesťan zvažuje, zda se věnovat dalšímu vzdělávání, měl by se ptát sám sebe: „Z jakých pohnutek to dělám?“