-
Vyučuj křesťanské morálce sebe i druhéStrážná věž – 2002 | 15. června
-
-
6, 7. (a) Proč musíme nejprve vyučovat sebe? (b) V jakém smyslu selhali Židé v prvním století jako učitelé?
6 Proč je řečeno, že nejprve musíme vyučovat sebe? Protože nemůžeme dobře vyučovat druhé, pokud nezačneme u sebe. Pavel tuto skutečnost zdůraznil v podnětné pasáži, která byla důležitá pro tehdejší Židy a která je závažným poselstvím i pro křesťany dnes. Pavel se zeptal: „Ty však, který vyučuješ jiného, sám sebe nevyučuješ? Ty, který kážeš: ‚Nekraď‘, kradeš? Ty, který říkáš: ‚Necizolož‘, cizoložíš? Ty, který vyjadřuješ ošklivost k modlám, vylupuješ chrámy? Ty, který se pyšníš zákonem, přestupováním Zákona zneuctíváš Boha?“ (Římanům 2:21–23)
7 Pavel se ve svých řečnických otázkách zmiňuje o dvou přestupcích, ke kterým se přímo vyjadřuje Deset přikázání: Nepokradeš a nezcizoložíš. (2. Mojžíšova 20:14, 15) Někteří Židé v Pavlově době byli hrdí na to, že měli Boží Zákon. Byli ‚ústně poučeni ze Zákona a přesvědčeni, že jsou vůdci slepých, světlem těm, kdo jsou ve tmě, a učitelé nemluvňat‘. (Římanům 2:17–20) Byli však mezi nimi pokrytci, kteří tajně kradli nebo se dopouštěli cizoložství. To zneuctívalo jak Zákon, tak i jeho Autora v nebesích. Je zřejmé, že nebyli způsobilí vyučovat druhé, protože ve skutečnosti nevyučovali ani sebe.
8. V jakém smyslu možná někteří Židé v Pavlově době ‚vylupovali chrámy‘?
8 Pavel se zmínil o vykrádání chrámů. Dělali někteří Židé něco takového doslova? Co tím Pavel myslel? Poctivě řečeno, vzhledem ke stručnosti této pasáže nemůžeme podat jednoznačné vysvětlení. Městský tajemník v Efezu o nějakou dobu dříve prohlásil, že Pavlovi společníci nejsou „chrámovými lupiči“. Jak vyplývá z tohoto vyjádření, přinejmenším někteří lidé se domnívali, že Židy bylo možné z takové věci nařknout. (Skutky 19:29–37) Používali snad pro svou osobní potřebu cenné věci, které pocházely z pohanských chrámů zpustošených dobyvateli či náboženskými fanatiky, nebo s takovými věcmi obchodovali? Podle Božího Zákona měly být zlaté a stříbrné modly zničeny, a ne ponechány k osobnímu používání. (5. Mojžíšova 7:25)a Pavel tedy možná mluvil o Židech, kteří ignorovali Boží příkaz, protože používali věci pocházející z pohanských chrámů nebo z těchto věcí měli zisk.
9. Které špatné praktiky související s chrámem v Jeruzalémě se mohly rovnat vylupování chrámu?
9 Na druhou stranu Josephus vyprávěl o skandálu, který v Římě způsobili čtyři Židé, přičemž jejich vůdce byl učitelem Zákona. Tato čtveřice přesvědčila jednu Římanku, židovskou proselytku, aby věnovala zlaté a jiné drahé předměty jako příspěvek na chrám v Jeruzalémě. Když ale od ní ty věci získali, použili je pro sebe — což se rovnalo vyloupení chrámu.b Jiní mohli vylupovat Boží chrám v tom smyslu, že předkládali vadné oběti a podporovali chamtivé obchodování v areálu chrámu, čímž z něho dělali „lupičskou jeskyni“. (Matouš 21:12, 13; Malachiáš 1:12–14; 3:8, 9)
-
-
Vyučuj křesťanské morálce sebe i druhéStrážná věž – 2002 | 15. června
-
-
a Josephus sice Židy vykresloval jako lidi, kteří se nedopouštějí svatokrádežnictví, ale Boží zákon přeformuloval takto: „Ať se nikdo nerouhá bohům, které ctí jiná města, ani nevykrádá cizí chrámy, ani nebere poklady, které byly zasvěceny ve jménu některého z bohů.“ (Židovské starožitnosti, kniha 4, kapitola 8, odstavec 10; kurzíva od nás.)
-