Osobní vlastnosti projevující se ve stvoření. Určité stránky Jehovovy osobnosti se projevují na stvořitelských dílech, která vykonal ještě před tím, než stvořil člověka. (Ří 1:20) Již ze samotného skutku stvoření je patrná jeho láska. Jehova je totiž sám o sobě úplný, nic mu nechybí. Ačkoli tedy stvořil stamiliony duchovních synů, k jeho vědomostem nemohl žádný z nich nic přidat ani mu nemohl přispět nějakou žádoucí vlastností, ničím ze svých citů nebo ze své osobnosti, co by Jehova sám již neměl v absolutní míře. (Da 7:9, 10; Heb 12:22; Iz 40:13, 14; Ří 11:33, 34)

Apoštol Pavel poukázal na to, že Jehovovy neviditelné vlastnosti jsou také patrné na jeho hmotném stvoření. (Ří 1:19, 20) Jeho nesmírná moc se vymyká naší představě; ohromné galaxie, v nichž jsou miliardy hvězd, nejsou nic jiného než ‚dílo jeho prstů‘ (Ža 8:1, 3, 4; 19:1), a moudrost, kterou projevuje, je tak nezměrná, že poznatky o hmotném stvoření, které lidé získali po tisíciletích bádání a studia, jsou jen ‚šepotem‘ ve srovnání s mocným hromem. (Job 26:14; Ža 92:5; Ka 3:11) Pokud jde o planetu Zemi, Jehovova stvořitelská činnost se vyznačovala tím, že byla logická, systematická a probíhala podle pevného programu (1Mo 1:2–31), takže se země stala — podle výroku astronautů 20. století — klenotem ve vesmíru.