17. V jakém smyslu bylo „proti přirozenosti“ to, co Jehova udělal?

¹⁷ Jehova udělal něco, co mnozí považovali za naprosto nečekané. Pavel napsal, že to bylo „proti přirozenosti“. (Řím. 11:24) V jakém smyslu? Přestože někteří pěstitelé v prvním století roubovali plané ratolesti na šlechtěné stromy, obecně se to považovalo za neobvyklé, a dokonce nepřirozené.b I Jehova udělal něco výjimečného. Z pohledu Židů nebyli lidé z národů schopní přinášet přijatelné ovoce. Právě tyto lidi však Jehova zařadil do ‚národa‘, který začal přinášet ovoce Království. (Mat. 21:43) Od roku 36 n. l., kdy byl pomazán Kornélius, první neobřezaný člověk z národů, se nežidům otevřela možnost být naroubováni na symbolický olivovník. (Sk. 10:44–48)c

18. Jakou možnost měli doslovní Židé i po roce 36 n. l.?

¹⁸ Znamená to, že po roce 36 n. l. se součástí Abrahamova semene už nemohl stát žádný Žid? Ne, neznamená. Pavel vysvětlil: „Také oni [doslovní Židé], jestliže nezůstanou ve svém nedostatku víry, budou naroubováni; Bůh je totiž schopen opět je naroubovat. Jestliže jsi totiž ty byl vyťat z olivovníku, který je od přirozenosti planý, a byl jsi proti přirozenosti naroubován na zahradní olivovník, oč spíše budou ti, kdo jsou přirození, naroubováni na svůj vlastní olivovník!“d (Řím. 11:23, 24)