Co říká Bible
Drogy pro potěšení — Proč ne?
„KOKAIN je pravděpodobně nejméně škodlivý ze všech zakázaných drog, které jsou běžně a široce užívané. . . a je velmi příjemný.“
To řekl v roce 1974 Dr. Peter Bourne. O čtyři roky později, jako poradce Bílého domu v otázkách zdravotní politiky pro prezidenta Jimmy Cartera, byl Dr. Bourne nucen odstoupit kvůli obvinění z užívání nezákonných drog. Jako mnoho ostatních si snad myslel, že může ospravedlnit užívání drog pro potěšení.
Jeden čas byl kokain snadno dostupný komukoli, téměř kdekoli v potravinářských obchodech, v hostincích i od obchodníků, posílajících své zboží na objednávku. Během osmdesátých a devadesátých let minulého století se mohl kouřit ve formě cigaret listů koka. Byl přimíchán do různých vín a jemných míchaných nápojů. Dokonce o populárním anglickém literárním detektivovi Sherlocku Holmesovi se píše, že užíval kokain „třikrát denně po mnoho měsíců“. — The Sign of Four od Sira Arthura Conana Doyla.
Kokain byl oceňován pro své léčivé vlastnosti a chválen jako lék na bolesti hlavy, na astma, sennou rýmu i bolesti zubů. Stal se elixírem mas. Například v roce 1884 napsal mladý Sigmund Freud: „Vyzkoušel jsem ten účinek koka, jež zahání hlad, spánek a únavu a posiluje člověka k intelektuální námaze, asi tucetkrát sám na sobě. První dávka nebo i opakování dávky výrobků z koka nevytvářely žádnou nutkavou touhu užívat tento povzbuzující prostředek dál.“ — Über Coca.
V minulých létech bylo možné slyšet podobné komentáře ohledně marihuany, což vedlo některé lidi k tomu, aby uvěřili, že užívání drog je neškodné. Ale dnes můžeš číst hory lékařských důkazů, jež naznačují opak. Opravdu, užívání drog, jako je marihuana, kokain, crack (forma kokainu), heroin, amfetaminy a barbituráty, je pro tělo velmi škodlivé.
Škodlivé a smrtelné účinky
Výzkumníci tvrdí, že ti, kdo užívají marihuanu, mohou očekávat menší děti, více nehod a poškozené plíce. Kokain a jeho derivát crack jsou spojeny s paranoiou a dalšími schizofrenickými syndromy, těžkými depresemi, nespavostí, nechutenstvím, sexuální impotencí, velkou popudlivostí, záchvaty, infarkty, mrtvicemi, kožními poruchami nebo rozsáhlými puchýři, ztrátou končetin a prstů, defekty při narození, infekcemi horních cest dýchacích, ztrátou čichu a smrtí. Podle jednoho vědeckého pisatele, „kdyby bylo užívání kokainu během těhotenství chorobou, její vliv na kojence by byl považován za krizi národního zdravotnictví“.
Jistá část lidí užívajících drogy se vystavuje vysokému riziku, že se nakazí nemocí AIDS. (Podívejte se na stranu 30.) Rovněž mnoho zdravotních problémů souvisí se zneužíváním syntetických drog, jako jsou amfetamíny, barbituráty, sedativa a exotické „značkové drogy“.
Přesto, navzdory známým nebezpečím, lidi stále vábí vyzkoušet si drogy. Lidem příležitostně beroucím drogy se to zdá vzrušující. Avšak nebezpečí jsou velice reálná. Je to jako řídit tanker s ropou na podmořské útesy — neštěstí je jisté.
Tvé tělo — ‚živá oběť‘
Zásada vyjádřená apoštolem Pavlem v dopise Římanům 12:1 s touto záležitostí úzce souvisí. Stojí tam: „Bratři, proto vás tedy snažně prosím, abyste předkládali svá těla jako živou, svatou, Bohu přijatelnou oběť, jako svatou službu se svou silou rozumu.“ Křesťané mají přinášet daleko významnější oběti než zvířecí oběti vyžadované od starověkého národa Izraele.
Pozoruhodné je Pavlovo užití řeckého výrazu překládaného jako „živou, svatou. . . oběť“ (thysian zosan hagian). Podle různých znalců Bible tato slova mají následující význam: Izraelité předkládali mrtvé oběti. Ty nemohly být obětovány znovu. Naproti tomu křesťané mají předkládat sami sebe s celou svou životní energií, „živou oběť“. (Řecká slovní forma překládaná jako „živou“ může někdy znamenat „žít ve zdraví“.) A stejně jako měli Izraelité zakázáno obětovat to, co bylo chromé nebo jinak poškozené, křesťané předkládají Bohu své nejlepší schopnosti. A protože tělo je nástrojem všech činností křesťana, všechny jeho činy a myšlenky spolu s jejich nástrojem — jeho tělem — mají být zasvěceny výhradně Bohu. To je akt úplné oddanosti. Křesťan už si na sebe nedělá žádné právo. A tak pravou obětí je jeho život, ne nějaký obřad.
Pavel tedy povzbuzoval křesťany v prvním století, dokud ještě žili na zemi, aby využili svou energii, zdraví a veškerá nadání nebo dary, které měli, ve službě Bohu celou duší. (Kolosanům 3:23) Měli dávat Jehovovi právě to nejlepší, co mohli nabídnout fyzicky i duševně. Bůh měl potěšení v takových obětech.
Ale jak by Bůh reagoval na to, kdyby se svévolně oddávali činnostem, které zmenšovaly jejich fyzickou nebo duševní kapacitu a dokonce zkracovaly jejich život? Chtěli by křesťané porušit zákon a riskovat, že sníží svou cenu v Boží službě? Nečisté praktiky je mohou učinit nezpůsobilými pro službu a mohou dokonce vést k jejich vyloučení z křesťanského sboru. — Galaťanům 5:19–21.
Dnes je po celém světě běžnou praxí zneužívat drogy. Může člověk užívat takové drogy pro potěšení a stále předkládat své tělo jako „živou, svatou a Bohu přijatelnou oběť“? Nejen lékařský výzkum a bezpočet zkušeností s ničivými následky, ale také biblické zásady dávají jasnou odpověď — ne!
[Podpisek obrázku na straně 28]
“The Opium Smoker”—by N. C. Wyeth, 1913