Je nesprávné pomstít se?

Na dálnici ve Spojených státech bránil jeden automobil druhému v předjíždění. Řidič druhého auta začal v odvetě střílet a zabil přitom nevinného cestujícího.

Jedna dospívající dívka přišla o roli ve školní hře a roli dostala jiná dívka. Vrátila jí to tím, že jejímu příteli napovídala, že chodí s nějakým chlapcem z jiné školy. Tak rozbila vztah, který mezi dívkou a chlapcem byl.

MNOHO lidí se domnívá, že mají právo na odplatu, když si myslí, že jim bylo ukřivděno. Řídí se prostě heslem: „Nerozčiluj se, ale vrať mu to.“ Láska k bližnímu v dnešní době upadá a vzmáhá se duch pomsty. — Matouš 24:12.

Jak se díváš na pomstu ty? Jestliže věříš Bibli, pak možná chápeš pomstu jako zásadně nesprávnou. Žijeme však v bezbožném světě, a odpouštět — tedy projevovat opak pomstychtivosti — možná často pociťuješ jako nerealistické. Jak bys reagoval, kdybys byl podveden nebo oloupen? Toužíš po pomstě, když tě někdo přehlíží nebo když o tobě hanlivě mluví s druhými? Jsi mstivý, nebo umíš odpouštět?

Pomstychtivý postoj zraňuje

Každý prohřešek samozřejmě není stejně závažný. Avšak většina lidí, kteří se chtějí někomu pomstít, nebyla oloupena ani násilně přepadena. „Prohřešky“, o nichž se mluvilo na začátku tohoto článku, byly spíše bezvýznamné, i když v mysli těch, kteří se rozhodli pro pomstu, narostly do nepřiměřené velikosti.

Bible říká, že bychom neměli pěstovat pomstychtivý postoj. Přísloví 24:29 radí: „Neříkej: ‚Udělám mu, právě jak udělal on mně.‘ “ Proč ne? Za prvé, takový postoj poškozuje citově i tělesně. Pomstychtivé myšlenky odnímají pokoj mysli a brání rozumnému uvažování. Uvažujme o této novinové zprávě: „Dva farmáři, kteří na sebe stříleli na parkovišti ze svých lehkých dodávek, zabili jeden druhého, a tak skončilo čtyřicetileté nepřátelství, které se zrodilo, když byli ještě dětmi.“ Představ si, že myšlení těchto dvou mužů bylo po celý život otrávené rozjitřeným, pomstychtivým duchem. — Přísloví 14:29, 30.

Dalším důvodem, proč bychom neměli pěstovat ducha pomstychtivosti, je to, že lidé, kteří hřeší — dokonce vážní hříšníci —, se mohou změnit. Apoštol Pavel například svého času ‚schvaloval vraždu‘ učedníka Štěpána a „soptil hrozbami a vražděním proti Pánovým učedníkům“. Změnil se však. O několik let později jej apoštol Petr — jehož život byl tenkrát kvůli Pavlovi v nebezpečí — nazval „náš milovaný bratr Pavel“. (Skutky 8:1; 9:1; 2. Petra 3:15) Křesťané se mohli pokusit Pavlovi pomstít, zvláště když čekal slepý v Damašku. (Skutky 9:3–15) Jaká by to byla tragická chyba!

Pavel mohl dát tudíž v Římanům 12:20 znamenitou radu: „Je-li tvůj nepřítel hladový, nakrm ho; je-li žíznivý, dej mu něco napít.“ Proč? Protože když se sami mstíme svému nepříteli, utvrzujeme ho v jeho postoji a posilujeme nepřátelství mezi námi. Jestliže však činíme dobře někomu, kdo nás napadá nebo kdo nám ubližuje, můžeme jej obměkčit a z bývalého nepřítele se může stát náš přítel.

Poznání našich vlastních slabostí nám také pomáhá překonávat hořkost, jež vede k touze po odplatě. Žalmista se ptal: „Kdyby provinění byla to, na co dáváš pozor, Jah, Jehovo, kdo by mohl obstát?“ (Žalm 130:3) Každý z nás někdy zranil nebo urazil někoho jiného. Nebyli jsme rádi, když se nám to nepokoušel vrátit? Neměli bychom tedy jednat se stejnou zdrženlivostí? Ježíš radil: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim.“ — Matouš 7:12.

Je pravda, že Bible říká: „Nenáviďte, co je špatné.“ (Žalm 97:10; Amos 5:15) Neříká nám však, abychom nenáviděli toho, kdo jedná špatně. Ježíš nám přikázal: „Neustále milujte své nepřátele a modlete se za ty, kteří vás pronásledují.“ (Matouš 5:44) Jestliže oplácíme křivdu křivdou, napodobujeme postoj toho, kdo jedná nesprávně. Staré přísloví říká: „Neříkej: ‚Chci se odplatit zlem!‘ Doufej v Jehovu, a on tě zachrání.“ (Přísloví 20:22) Jaký je to moudrý přístup! Oč lepší je ukázat se jako vítězi tím, že odoláme pokušení napodobit toho, kdo jedná nesprávně. — Jan 16:33; Římanům 12:17, 21.

Trest — od koho?

Některé skutky jsou samozřejmě vážnějšího charakteru než osobní urážky nebo ublížení. Co když jsme obětí zločinu? Cítíme přirozeně, že podle práva by se mělo něco podniknout. Ale co? V některých společnostech nebylo neobvyklé vzít věci do vlastních rukou a pomstít se. Takové společnosti ale často skončily rozpadem, který způsobila krevní msta. Boží zákony a ve většině případů ani lidské zákony dnes nedovolují jednotlivcům, aby se osobně mstili za zločiny, a to z prostého důvodu. Takové osobní násilí plodí jen další násilí.

Měla by tedy oběť nějakého zločinu složit ruce do klína a trpně snášet zlo? Ne bezpodmínečně. Když utrpíme my nebo náš majetek nějakou škodu, existují úřady, na které je možné se obrátit. Možná, že budeš chtít přivolat policii. V zaměstnání zajdi za svým vedoucím. Ve škole si možná budeš přát promluvit s ředitelem. Je to jeden z důvodů, proč tam jsou — aby se zastávali práva. Bible nám říká, že vládní autority jsou „Boží služebnicí, mstitelkou, aby projevila zlobu nad tím, kdo koná, co je špatné“. (Římanům 13:4) Právo vyžaduje, aby vláda vykonávala svou moc, zabraňovala konání zla a trestala jeho strůjce.

Je pravda, že občas se spravedlnost nedostavuje okamžitě. Jeden životem omrzelý spisovatel řekl: „Spravedlnost je jako vlak, který se téměř vždy opozdí.“ Někdy dokonce ten vlak vůbec nepřijede. Ti, kdo se dopouštějí nespravedlnosti, mají možná takovou moc, že je úřady nemohou zvládnout. I tak je ale moudré se ovládat. „Hlupák, ten vypouští celého svého ducha, ale kdo je moudrý, udržuje jej v klidu až do konce.“ — Přísloví 29:11.

Pomsta — od koho?

Jestliže se zdržíme pomsty, přinese nám to užitek. Můžeme klidně čekat a přitom vědět, že jestliže bude třeba prosadit právo, v příhodný čas to učiní Bůh. Jehova si je vědom toho, že nekontrolované špatné jednání vede k nepravosti. (Kazatel 8:11) Nedopustí, aby ti, kdo zatvrzele konají zlo, utiskovali lidstvo navždy. Proto nám apoštol Pavel radí: „Sami se nemstěte, milovaní, ale dejte místo zlobě; neboť je napsáno: ‚Pomsta je má; chci oplatit, říká Jehova.‘ “ (Římanům 12:19) Opravdu, Bible mluví o dni pomsty ze strany Stvořitele. Jaký bude tento den pomsty? A kdo bude předmětem Boží pomsty? Budeme o tom hovořit v dalším článku.

[Rámeček na straně 4]

Chceš-li ovládnout pocit pomstychtivosti, nezapomeň, že

□ Bůh má zájem na spravedlnosti

□ obírat se myšlenkami na pomstu je škodlivé

□ laskavost často omezuje neshody s druhými

□ mnoho z tvých vlastních chyb bylo přehlédnuto

□ chybující se mohou změnit

□ vítězíme nad světem tím, že odoláváme jeho způsobům