ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • Bůh a césar
    Strážná věž – 1996 | 1. května
    • 11. Jak měli podle Pavlovy rady křesťané jednat se světskými panovníky?

      11 V souladu s tím asi dvacet let po Kristově smrti napsal apoštol Pavel křesťanům v Římě: „Každá duše ať se podřizuje nadřazeným autoritám.“ (Římanům 13:1) Zhruba o deset let později, krátce před svým druhým uvězněním a před svou popravou v Římě, napsal Pavel Titovi: „Dále jim [krétským křesťanům] připomínej, aby se podřizovali a poslouchali vlády a autority jako panovníky a byli přichystáni ke každému dobrému dílu, aby o nikom nemluvili urážlivě, nebyli útoční, byli rozumní a projevovali veškerou mírnost ke všem lidem.“ (Titovi 3:1, 2)

      Jak postupovalo porozumění totožnosti „nadřazených autorit“

      12. a) Co považoval Charles Taze Russell za správný postoj křesťana k vládním autoritám? b) Jaké rozdílné názory na službu v armádě zastávali pomazaní křesťané za první světové války?

      12 Již v roce 1886 napsal Charles Taze Russell v knize The Plan of the Ages (Plán věků): „Ani Ježíš, ani apoštolové nijak nezasahovali do záležitostí pozemských vládců . . . Učili církev poslouchat zákony a respektovat mocné kvůli jejich úřadu . . . platit předepsané daně a kromě případů, kdy zákony státu odporovaly zákonům Božím (Sk. 4:19; 5:29), nijak neodpírat podřídit se zavedeným zákonům. (Řím. 13:1–7; Mat. 22:21) Ježíš, apoštolové i členové prvotní církve byli všichni dbalí zákona, ačkoli byli odděleni od vlád tohoto světa a nijak se na nich nepodíleli.“ Tato kniha správně ztotožnila „vrchnosti“ neboli „nadřazené autority“, o nichž se zmínil apoštol Pavel, s lidskými vládními autoritami. (Římanům 13:1, Kralická bible) V roce 1904 bylo v knize The New Creation (Nové stvoření) uvedeno, že praví křesťané „by měli patřit k těm, kteří v současnosti nejvíce uznávají zákon — ne k agitátorům, ne k hašteřivým a nespokojeným“. Někteří tomu rozuměli tak, že se jedná o naprostou podřízenost vládní moci — a ti za první světové války dokonce přijali službu v ozbrojených silách. Jiní však viděli, že je vojenská služba v rozporu s Ježíšovým výrokem: „Všichni, kteří berou meč, mečem zahynou.“ (Matouš 26:52) Zjevně bylo zapotřebí jasněji porozumět tomu, co křesťanská podřízenost nadřazeným autoritám vlastně znamená.

      13. Jaká změna v porozumění tomu, co jsou „vrchnosti“, byla zveřejněna v roce 1929 a jak se prokázalo, že to bylo prospěšné?

      13 V roce 1929, v době, kdy zákony různých vlád začaly zakazovat věci, které Bůh přikazoval, či vyžadovat věci, které Boží zákon zakazoval, se začalo věřit, že „vrchnostmi“ musí být Jehova Bůh a Ježíš Kristus.b Toto porozumění měli Jehovovi služebníci v kritické době před druhou světovou válkou, během ní a také za studené války, kdy byly národy ve válečné pohotovosti a panovalo ovzduší strachu. Díváme-li se zpět, musíme říci, že tento náhled, který vyvyšoval svrchovanost Jehovy a jeho Krista, pomohl Božímu lidu, aby zůstal po celou tu náročnou dobu nekompromisně neutrální.

      Relativní podřízenost

      14. Jak byl v roce 1962 jasněji vysvětlen smysl slov Římanům 13:1, 2 a dalších veršů, které s tím souvisejí?

      14 V roce 1961 byl dokončen Překlad nového světa Svatých písem. Jeho příprava žádala podrobné studium původních biblických jazyků Písma. Z přesného překladu slov, která byla použita ve 13. kapitole Římanům, a také z překladu takových úseků jako například Titovi 3:1, 2 a 1. Petra 2:13, 17, bylo zjevné, že pojem „nadřazené autority“ se nevztahuje na Nejvyšší autority — Jehovu a jeho Syna, Ježíše —, ale na lidské vládní autority. Koncem roku 1962 vyšly ve Strážné věži články, které 13. kapitolu Římanům přesně vysvětlovaly a také poskytly jasnější náhled, než měli badatelé Bible za dob C. T. Russella. Tyto články poukázaly na to, že křesťanská podřízenost autoritám nemůže být absolutní. Musí být relativní, taková, aby Boží služebníky neuváděla do rozporu z Božími zákony. Tuto důležitou myšlenku pak zdůraznily i další články ve Strážné věži.c

      15., 16. a) Jak vedlo hlubší porozumění 13. kapitoly Římanům k větší vyrovnanosti? b) Jaké otázky zůstávají nezodpověděny?

      15 Toto je klíč ke správnému porozumění 13. kapitoly Římanům. Pomáhá Jehovovým ctitelům k vyrovnanosti v projevování patřičné úcty politickým autoritám a k nekompromisnímu postoji v důležitých biblických zásadách. (Žalm 97:11; Jeremjáš 3:15) Umožňuje jim mít správný názor na svůj vztah k Bohu a na to, jak jednat se státem. Díky tomuto správnému porozumění Jehovův lid neopomíjí, že musí nejen splácet césarovy věci césarovi, ale i Boží věci Bohu.

  • Bůh a césar
    Strážná věž – 1996 | 1. května
    • Je zajímavé, co ve svém komentáři k 13. kapitole Římanům píše profesor F. F. Bruce: „Z bezprostředního kontextu [13. kapitoly Římanům] i z celkového kontextu apoštolských spisů je zjevné, že stát může právem vyžadovat poslušnost, a to pouze v mezích účelu, pro nějž byl Bohem ustanoven — je však nejen možné, ale přímo nutné státu odporovat, když požaduje něco z toho, co patří pouze Bohu.“

Publikace v češtině (1970-2026)
Odhlásit se
Přihlásit se
  • čeština
  • Sdílet
  • Nastavení
  • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
  • Podmínky použití
  • Ochrana osobních údajů
  • Nastavení soukromí
  • JW.ORG
  • Přihlásit se
Sdílet