„Choďte dále jako děti světla“
„[Oblečte] novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti.“ — EFEZANŮM 4:24.
1. Jaké požehnání mají Jehovovi ctitelé? Proč?
JEHOVA BŮH je ‚Otec nebeských světel‘, „a ve spojení s ním není vůbec žádná tma“. (Jakub 1:17; 1. Jana 1:5) Jeho Syn, Ježíš Kristus, o sobě řekl: „Jsem světlo světa. Kdo mě následuje, rozhodně nebude chodit ve tmě, ale bude vlastnit světlo života.“ (Jan 8:12) Praví ctitelé Jehovy, následovníci jeho Syna, mají tedy osvícení, jež je pro ně požehnáním — osvícení myšlenkové, mravní a duchovní —, a září „jako ti, kteří poskytují světlo ve světě“. — Filipanům 2:15.
2. Jaký byl předpověděn protiklad mezi Božím lidem a světem?
2 Již dávno byl prorok Izajáš inspirován, aby předpověděl tento protiklad: „Pohleď, tma totiž přikryje zemi a hustá temnota národnostní skupiny; tebe však bude ozařovat Jehova a bude na tobě vidět jeho vlastní sláva.“ O celém lidstvu, odcizeném Bohu, se vlastně říká, že je pod mocí a vlivem ‚světovládců této tmy‘. — Izajáš 60:2; Efezanům 6:12.
3. Z jakého důvodu se dychtivě zajímáme o Pavlovu aktuální radu?
3 Apoštol Pavel si dělal velké starosti, aby spolukřesťané zůstali takovou tmou nezasaženi. Nabádal je, aby „již dále nechodili, právě jak chodí i národy“, ale aby „dále [chodili] jako děti světla“. (Efezanům 4:17; 5:8) Také vysvětloval, jak se jim to může dařit. Tma, temnota, která přikrývá národy, dnes houstne. Svět zabředl ještě hlouběji do bahna mravního a duchovního úpadku. Jehovovi ctitelé musí vést stále těžší boj. A z toho důvodu se dychtivě zajímáme o to, co chtěl Pavel říci.
Učme se o Kristu
4. Co měl Pavel na mysli, když řekl: „Neučili jste se, že je Kristus takový“?
4 Pavel popsal neužitečné snahy světa a jeho nečistotu a pak zaměřil pozornost zpět na spolukřesťany v Efezu. (Přečti si laskavě Efezanům 4:20, 21.) Pavel kdysi strávil v tomto městě asi tři roky kázáním a vyučováním a jistě se ve sboru musel osobně znát s mnoha křesťany. (Skutky 20:31–35) Když tedy řekl „neučili jste se, že je Kristus takový“, vyjadřoval svůj osobní poznatek, že efezští křesťané nebyli vyučováni nějaké tolerantní, zředěné podobě pravdy, jež by přehlížela takové těžce nesprávné chování, které popsal ve verších 17 až 19. Věděl, že byli náležitě a přesně vyučováni pravému křesťanskému způsobu života, jehož příkladem je Ježíš Kristus. Proto již dále nechodili ve tmě jako národy, ale byli dětmi světla.
5. Jaký rozdíl je mezi tím, když někdo má k pravdě povrchní vztah, a tím, když má pravdu v sobě?
5 Opravdu je tedy důležité, abychom ‚se učili o Kristu‘ správně! Existují i nesprávné způsoby, jak se učit o Kristu? Jistě. V Efezanům 4:14 Pavel bratry zprvu varoval: „Abychom již nebyli nemluvňaty, zmítáni jako na vlnách a unášeni sem a tam každým větrem učení prostřednictvím lidské šalebnosti, prostřednictvím vychytralosti ve vynalézání omylu.“ Očividně tam byli takoví lidé, kteří se již sice o Kristu učili, ale nadále se chovali jako tento svět, a dokonce se k takovému jednání snažili přemlouvat i další. Ukazuje nám to, že je nebezpečné, když někdo pouze je v pravdě, jak se někteří vyjadřují, zatímco bychom pravdu měli mít v sobě? Ti, kteří měli jen povrchní porozumění, se v Pavlově době nechali jinými snadno a rychle rozkolísat, a stejné je to i dnes. Pavel tomu chtěl předejít, a proto Efezanům dále řekl, že měli ‚Krista slyšet a být Ježíšem vyučováni‘. — Efezanům 4:21.
6. Jak se dnes můžeme o Kristu učit a jak ho můžeme slyšet a být jím vyučováni?
6 Všechny výrazy, které Pavel použil — ‚učit se‘, ‚slyšet‘ a ‚být vyučováni‘ —, v sobě zahrnují proces studia a poučování jako ve škole. Samozřejmě, že dnes Ježíše nemůžeme přímo slyšet nebo se od něho přímo učit anebo jím být přímo vyučováni. Ale prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“ řídí Ježíš celosvětové biblické vzdělávací dílo. (Matouš 24:45–47; 28:19, 20) Správně a přesně se můžeme ‚učit o Kristu‘ tehdy, jestliže pravidelně přijímáme duchovní pokrm, který poskytuje třída otroka a který přichází v pravý čas, jestliže tuto látku pilně studujeme, ať osobně, nebo ve sboru, jestliže o ní rozjímáme a jestliže to, co se naučíme, uplatňujeme. Postarejme se o to, abychom plně využívali veškerých opatření a abychom proto mohli po pravdě říci, že jsme Krista „slyšeli a byli jím vyučováni“.
7. Jaký význam je možné vidět v Pavlových slovech, že ‚pravda je v Ježíšovi‘?
7 Je zajímavé, že Pavel v Efezanům 4:21 nejdříve zdůraznil vyučovací proces a pak dodal: „Právě jako je pravda v Ježíšovi.“ Někteří bibličtí komentátoři upozorňují na skutečnost, že samotné osobní jméno Ježíš používal Pavel ve svých spisech zřídka. V dopise Efezanům je to opravdu jediný případ takového užití. Má to nějaký zvláštní význam? Pavel možná upozorňoval na příklad, který dal Ježíš jako člověk. Vzpomeňme si, že Ježíš o sobě jednou řekl: „Jsem cesta a pravda a život.“ (Jan 14:6; Kolosanům 2:3) Ježíš řekl: „Jsem. . . pravda“, protože o pravdě nejen mluvil a učil o ní, ale pravdou také žil a byl jejím zosobněním. Ano, pravé křesťanství není pouhá idea, ale je to způsob života. ‚Učit se o Kristu‘ mimo jiné znamená učit se jej napodobovat, aby člověk pravdou žil. Je tvým životním vzorem Ježíš? Následuješ každý den věrně jeho šlépěje? Jenom takovým jednáním můžeme dále chodit jako děti světla.
„Odložit starou osobnost“
8. Jaké znázornění použil Pavel v Efezanům 4:22, 24 a proč je vhodné?
8 Pavel chtěl ukázat, jak se můžeme úspěšně ‚učit o Kristu‘ a jak můžeme chodit jako děti světla, a proto dále v Efezanům 4:22–24 uvedl tři jednotlivé kroky, které musíme učinit. První krokem je: „Měli [byste] odložit starou osobnost, která odpovídá vašemu dřívějšímu způsobu chování a která se kazí podle svých podvodných žádostí.“ (Efezanům 4:22) Výrazy „odložit“ („vysvléci“, Kingdom Interlinear — Meziřádkový překlad Království, angl.) a „obléci“ (verš 24) vyvolávají představu svlékání a oblékání oděvu. Je to metafora, kterou Pavel používal dosti často, a je účinná. (Římanům 13:12 a 14; Efezanům 6:11–17; Kolosanům 3:8–12; 1. Tesaloničanům 5:8) Když si oděv například během jídla ušpiníme nebo poskvrníme, při první příležitosti se převlékneme. Neměli bychom se stejně znepokojit, když se nějak poskvrní náš duchovní stav?
9. Jakým způsobem člověk odloží starou osobnost?
9 Jak tedy člověk odloží starou osobnost? Sloveso „odložit“ je v původním jazyku v mluvnickém čase, kterému se říká aorist. Poukazuje na děj, který se odehraje pouze jednou nebo jednou provždy. To nám říká, že ‚stará osobnost‘ („starý člověk“, Kingdom Interlinear) musí být odložena spolu s ‚dřívějším způsobem chování‘, a to rozhodným a odhodlaným jednáním, důkladně a úplně. Není to něco, co si můžeme s úspěchem rozmýšlet, nebo s čím můžeme dokonce otálet. Proč ne?
10. Proč musí být člověk pevný a rozhodný, když odkládá starou osobnost?
10 Z výrazu ‚kazí se‘ je vidět, že se „starý člověk“ pohybuje ve směru nepřetržitého a postupujícího mravního úpadku, protože jde od špatného k horšímu. Skutečnost je taková, že lidstvo jako celek zamítá duchovní osvícení, a proto se nachází na jakési sestupné spirále. Pavel řekl, že je to důsledek „podvodných žádostí“. Tělesné žádosti jsou podvodné, protože mohou vypadat neškodně, ale nakonec vedou ke zkáze. (Hebrejcům 3:13) Jestliže je člověk neovládne, přinesou nakonec poskvrnění a smrt. (Římanům 6:21; 8:13) Proto musíme starou osobnost odložit, rozhodně a úplně ji svléci, jako se odkládá starý a špinavý oděv.
Nový „duch mysli“
11. Kde musí začít duchovní obnova?
11 Člověk, který se zvedne z blátivé louže, si nejen potřebuje svléci špinavé šaty, ale také se musí důkladně umýt, než si obleče něco nového a čistého. Právě to ukázal Pavel jako druhý krok k duchovnímu osvícení: „Měli [byste] být obnoveni v síle, která podněcuje vaši mysl.“ (Efezanům 4:23) Jak již předtím zdůraznil ve verších 17 a 18, národy chodí „v neužitečnosti své mysli“ a jsou „myšlenkově ve tmě“. Je logické, že obnova musí začít právě v mysli, v sídle vnímání a chápání. Jak toho dosáhnout? Pavel vysvětlil, že je to možné prostřednictvím obnovování síly, která podněcuje naši mysl. Co je tou silou?
12. Co je síla, která podněcuje mysl?
12 Je silou, která podněcuje naši mysl a na niž se Pavel odvolával, svatý duch? Není. Slovní spojení ‚síla, která podněcuje vaši mysl,‘ doslova znamená „duch mysli vaší“. O svatém duchu se v Bibli nikde nemluví tak, jako by patřil nějakému člověku nebo byl součástí člověka. Slovo „duch“ v základě znamená „dech“, ale v Bibli se také používá pro „označení síly, která člověka vede k projevům určitého postoje, sklonu nebo pohnutí, anebo k tomu, aby přistoupil k určitému jednání nebo chování“. (Insight on the Scriptures — Hlubší pohled na Písma, svazek 2, strana 1026, angl.) „Duch mysli“ je tedy síla, která aktivuje neboli podněcuje naši mysl, naše vlastní myšlenkové zaměření a sklon.
13. Proč se náš myšlenkový sklon musí obnovit?
13 Nedokonalá mysl svým zaměřením a sklonem přirozeně tíhne k tomu, co je hmatatelné, tělesné a hmotařské. (Kazatel 7:20; 1. Korinťanům 2:14; Kolosanům 1:21; 2:18) Člověk sice může odložit starou osobnost s jejími špatnými zvyky, ale pokud se jeho hříšný myšlenkový sklon nezmění, je jím takový člověk dříve nebo později donucen vrátit se k tomu, co opustil. Nemají právě takovou zkušenost mnozí lidé, kteří se například pokoušeli přestat kouřit, pít anebo přestat s jinými špatnými zvyky? Pokud nevynaložili úsilí, aby byli obnoveni v síle, která podněcuje jejich mysl, byl návrat ke starému jednání téměř nevyhnutelný. Jakákoli skutečná přeměna musí zahrnovat důkladné předělání mysli. — Římanům 12:2.
14. Jak se může obnovit síla, která podněcuje mysl?
14 Jak tedy člověk obnoví tuto sílu, aby působila na sklon jeho mysli správným směrem? Sloveso „být obnoveni“ je v řeckém textu v přítomném čase, a proto vyjadřuje pokračující děj. Podněcující síla tedy může být obnovována stálým studiem Božího slova pravdy a rozjímáním o jeho významu. Vědci nám sdělují, že v našem mozku putují informace od jednoho neuronu k druhému v podobě zakódovaných elektrických nebo chemických signálů a přitom procházejí mnoha spoji nazývanými synapse. „V nervové synapsi se vytváří určitý druh paměti, když jí prochází zakódovaný signál a zanechává za sebou svou charakteristickou stopu,“ říká kniha The Brain (Mozek). Když stejný signál prochází příště, nervová buňka jej rozpozná a reaguje rychleji. Časem se tak v člověku vytváří nový způsob myšlení. Jestliže vytrvale přijímáme zdravé duchovní informace, nový způsob myšlení se postupně buduje, a síla, která podněcuje naši mysl, se obnovuje. — Filipanům 4:8.
„Obléci novou osobnost“
15. V jakém smyslu je nová osobnost novou?
15 Pavel nakonec říká: „Měli [byste] obléci novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti.“ (Efezanům 4:24) Ano, křesťan si obléká novou osobnost. Výraz ‚nový‘ se zde netýká času, ale kvality. Osobnost totiž není nová v tom smyslu, že by to byla její nejnovější podoba. Je to zcela nová, svěží osobnost, „jež byla stvořena podle Boží vůle“. Pavel použil v Kolosanům 3:10 podobného jazyka a řekl, že taková osobnost „se obnovuje. . . podle obrazu Toho, jenž ji stvořil“. Jak tato nová osobnost vzniká?
16. Proč je možné říci, že nová osobnost je „stvořena podle Boží vůle“?
16 Jehova Bůh stvořil první lidskou dvojici, Adama a Evu, ke svému obrazu a podle své podoby. Byli obdařeni mravními a duchovními vlastnostmi, jimiž se odlišovali od zvířat a jimiž toto tvorstvo velice převyšovali. (1. Mojžíšova 1:26, 27) Jejich vzpoura sice uvrhla celé lidstvo do hříšného stavu a nedokonalosti, ale přesto my, jako Adamovi potomci, máme stále schopnost dávat najevo mravní a duchovní vlastnosti. Boží vůlí je, aby ti, kteří projevují víru ve výkupní oběť, odstranili starou osobnost a těšili se ze ‚slavné svobody Božích dětí‘. — Římanům 6:6; 8:19–21; Galaťanům 5:1, 24.
17. Proč jsou spravedlnost a věrná oddanost vynikajícími charakteristickými rysy nové osobnosti?
17 Pavel zvlášť vyčleňuje dvě vlastnosti, které jsou pro novou osobnost charakteristické, totiž pravou spravedlnost a věrnou oddanost. To dále zdůrazňuje, že nová osobnost se obnovuje podle obrazu Toho, jenž ji stvořil. Žalm 145:17 nám říká: „Jehova je spravedlivý ve všech svých cestách a věrně oddaný ve všech svých dílech.“ A Zjevení 16:5 o Jehovovi vypovídá: „Ty, který jsi a který jsi byl, Ty věrně oddaný, jsi spravedlivý.“ Spravedlnost a věrná oddanost jsou skutečně neodmyslitelnými vlastnostmi, jestliže máme žít podle toho, že jsme byli stvořeni k Božímu obrazu, a zrcadlit Boží slávu. Kéž jsme jako Zecharjáš, otec Jana Křtitele, jehož podnítil svatý duch, aby chválil Boha za to, že propůjčil svému lidu „přednost nebojácně mu prokazovat posvátnou službu s věrnou oddaností a spravedlností“. — Lukáš 1:74, 75.
„Chodit dále jako děti světla“
18. Jak nám Pavel pomohl, abychom viděli charakteristické rysy tohoto světa takové, jaké skutečně jsou?
18 Uvažovali jsme podrobně o Pavlových slovech v Efezanům 4:17–24, a máme tedy o čem přemýšlet. Ve verších 17 až 19 nám Pavel pomáhá vidět charakteristické rysy tohoto světa takové, jaké skutečně jsou. Lidé, kteří zůstávají ve světě, zavrhli poznání o Bohu a zatvrdili vůči němu své srdce, a tím se sami odřízli od pravého zdroje života. Jejich snahy nemají pravý smysl ani pravý směr, a proto končí v pošetilosti a nicotnosti. Klesají stále hlouběji do mravního a duchovního úpadku. Jak žalostná situace! A pro nás je to opravdu závažný důvod, abychom byli rozhodnuti chodit dále jako děti světla!
19. Jaké závěrečné povzbuzení dostáváme od Pavla, abychom chodili dále jako děti světla?
19 Ve verších 20 a 21 pak Pavel zdůrazňuje, jak je důležité vážně poznávat pravdu, abychom s ní pouze nebyli ve styku, ale abychom pravdou žili stejně jako Ježíš. Konečně ve verších 22 až 24 nás Pavel vybízí, abychom svlékli starou osobnost a oblékli osobnost novou — a to rozhodně, odhodlaně. Mezitím musíme své myšlenkové sklony neustále zaměřovat zdravým, duchovním směrem. A především musíme vzhlížet o pomoc k Jehovovi a přitom chodit dále jako děti světla. „Je to totiž Bůh, jenž řekl: ‚Ať ze tmy zazáří světlo‘, a zazářil na naše srdce, aby je osvítil slavným poznáním Boha skrze Kristův obličej.“ — 2. Korinťanům 4:6.
Vzpomínáš si?
◻ Jak se dnes můžeme ‚učit o Kristu‘?
◻ Proč je třeba rozhodně odložit starou osobnost?
◻ Co je síla, která podněcuje mysl, a jak se obnovuje?
◻ Jakými vlastnostmi se vyznačuje nová osobnost?
[Obrázek na straně 15]
Ježíš řekl: „Jsem cesta a pravda a život“
[Obrázek na straně 16]
„Svlékněte starou osobnost s jejími zvyklostmi“ — zlobou, hněvem, špatností, utrhačnou řečí, oplzlou mluvou a lží. — Kolosanům 3:8, 9
[Obrázek na straně 17]
„[Oblečte] novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti.“ — Efezanům 4:24