7. Jakou radu dal apoštol Pavel, pokud jde o náš postoj ke křesťanským dozorcům?

⁷ Naši nebeští Pastýři, Jehova Bůh a Ježíš Kristus, od nás očekávají, že tyto nižší pastýře, kterým svěřili odpovědné postavení ve sboru, budeme poslouchat a že budeme poddajní. (1. Petra 5:5) Apoštol Pavel pod inspirací napsal: „Pamatujte na ty, kteří mezi vámi poskytují vedení, kteří k vám mluvili Boží slovo, a když pozorně sledujete, k čemu vede jejich chování, napodobujte jejich víru. Poslouchejte ty, kteří mezi vámi poskytují vedení, a buďte poddajní, protože oni stále dávají pozor na vaše duše jako ti, kteří se budou zodpovídat; aby to dělali s radostí, a ne se vzdycháním, neboť to by vám bylo ke škodě.“ (Hebrejcům 13:7, 17)

8. Co bychom podle Pavlových slov měli ‚pozorně sledovat‘ a s jakým postojem bychom měli ‚poslouchat‘?

⁸ Všimněme si, že Pavel nás vybízí, abychom ‚pozorně sledovali‘, k čemu vede věrnost starších a abychom takové muže napodobovali v tom, jak projevují víru. Také nás nabádá, abychom poslouchali pokyny těchto jmenovaných mužů a byli poddajní. Znalec Bible R. T. France vysvětluje, že původní řecký výraz, který je v tomto verši přeložen slovem „poslouchejte“, není „obvyklý výraz pro poslušnost, ale doslova znamená ‚být přesvědčen‘ a vyjadřuje ochotu přijímat jejich vedení“. Starší posloucháme nejen proto, že nám to nařizuje Boží slovo, ale také z pevného přesvědčení, že jim leží na srdci zájmy Království i naše vlastní blaho. Ochotně přijímat jejich vedení je určitě k našemu dobru.

9. Proč je nezbytné, abychom starší nejen poslouchali, ale také ‚byli poddajní‘?

⁹ Co ale uděláme, když si nejsme jisti, zda starší v nějaké záležitosti rozhodli nejlépe? Pak je zapotřebí být poddajní. Poslouchat v situacích, kdy je nám všechno jasné a kdy se s rozhodnutím starších ztotožňujeme, je snadné. Jsme-li však opravdu poddajní, pak se rozhodnutí starších podvolíme, i když ho sami plně nechápeme. Příkladem takové poddajnosti byl Petr, který se později stal apoštolem. (Lukáš 5:4, 5)

12. V jakém smyslu dozorci „stále dávají pozor na [naše] duše“?

¹² Druhým důvodem, proč máme spolupracovat s křesťanskými dozorci, je to, že „stále dávají pozor na [naše] duše“. Pokud si v našem postoji nebo chování všimnou čehokoli, co by mohlo mít negativní dopad na naše duchovní smýšlení, pohotově nám dají potřebnou radu, aby nás usměrnili. (Galaťanům 6:1) Řecké slovo přeložené jako ‚stále dávat pozor‘ doslova znamená „zdržovat se spánku“ a podle jednoho znalce Bible „vyjadřuje pastýřovu nepolevující bdělost“. Starší jsou bdělí nejen v duchovním smyslu, ale někdy se dokonce stává, že jim starost o naše duchovní blaho doslova nedá spát. Tito nižší pastýři nás milují a dělají všechno, co je v jejich silách, aby o nás pečovali tak něžně jako ‚velký pastýř ovcí‘, Ježíš Kristus. Když to víme, neměli bychom snad s nimi ochotně spolupracovat? (Hebrejcům 13:20)

13. Komu a z čeho se zodpovídají dozorci a jak je to v případě všech křesťanů?

¹³ Třetím důvodem, proč s dozorci ochotně spolupracujeme, je to, že na nás stále dávají pozor „jako ti, kteří se budou zodpovídat“. Dozorci si uvědomují to, že jsou nižšími pastýři a slouží pod dohledem nebeských Pastýřů, Jehovy Boha a Ježíše Krista. (Ezekiel 34:22–24) Jehova ovce „vyplatil krví svého vlastního Syna“, a proto jsou jeho majetkem. Jmenované dozorce volá k odpovědnosti za to, jak s jeho stádem zacházejí, a vyžaduje od nich, aby to dělali „něžně“. (Skutky 20:28, 29) Z toho, jak na jejich vedení reagujeme, se každý z nás zodpovídá Jehovovi. (Římanům 14:10–12) Když posloucháme jmenované starší, dáváme tím zároveň najevo, že se podřizujeme Kristu, Hlavě sboru. (Kolosanům 2:19)

14. Jak by se mohlo stát, že by dozorci sloužili „se vzdycháním“, a k čemu by to vedlo?

¹⁴ Pavel dále uvedl čtvrtý důvod, proč bychom se měli pokorně podřizovat křesťanským dozorcům. Napsal: „Aby to dělali s radostí, a ne se vzdycháním, neboť to by vám bylo ke škodě.“ (Hebrejcům 13:17) Starší mají mnoho závažných úkolů, k nimž patří vyučování, pastýřská péče, vedení v kazatelské činnosti, péče o rodinu a řešení problémů ve sboru. Nesou tedy těžký náklad. (2. Korinťanům 11:28, 29) Kdybychom s nimi nespolupracovali, k jejich nákladu bychom tím jen přidávali, a oni by v důsledku toho ‚vzdychali‘. Pokud bychom nebyli ochotni s nimi spolupracovat, vyvolali bychom tím Jehovovu nelibost a mohli bychom tak ublížit sami sobě. Když naopak starším prokazujeme náležitou úctu a spolupracujeme s nimi, mohou své úkoly plnit s radostí. Díky tomu panuje ve sboru jednota a jeho členové se radostně účastní kázání o Království. (Římanům 15:5, 6)