Otázky čtenářů

V 1. Petra 2:9 podle „King James Version“ jsou pomazaní křesťané nazváni „vyvolenou generací“. Měl by tím být ovlivněn náš názor na to, jak použil slovo „generace“ Ježíš u Matouše 24:34?

V určitých překladech se na obou těchto místech skutečně objevuje slovo „generace“. Podle King James Version apoštol Petr napsal: „Ale vy jste vyvolená generace, královské kněžstvo, svatý národ, zvláštní lid; abyste zvěstovali chválu toho, jenž vás povolal z temnoty do svého podivuhodného světla.“ A Ježíš předpověděl: „Vpravdě vám říkám: Tato generace nepomine, dokud se všechny tyto věci nesplní.“ (1. Petra 2:9; Matouš 24:34)

V prvním případě použil apoštol Petr řecké slovo genos, zatímco v textu Ježíšova výroku nacházíme slovo genea. Tato dvě řecká slova snad vypadají podobně a pocházejí ze společného slovního základu, ale každé znamená něco jiného, jsou to odlišná slova. Reference Bible neboli New World Translation of the Holy Scriptures—With References v poznámce pod čarou k 1. Petra 2:9 uvádí: „ ‚Rod.‘ Řecky genos; liší se od genea, což u Mt 24:34 znamená ‚generace‘.“ Podobná poznámka pod čarou je u Matouše 24:34.

Jak je z těchto poznámek pod čarou vidět, slovo genos je vhodné přeložit slovem „rod“, jak to také čteme v mnoha českých překladech. Petr v 1. Petra 2:9 uplatnil proroctví z Izajáše 61:6 na pomazané křesťany, kteří mají nebeskou naději. Tito křesťané pocházejí z mnoha národů a kmenů, ale když se stávají členy národa duchovního Izraele, jejich původ ztrácí význam. (Římanům 10:12; Galaťanům 3:28, 29; 6:16; Zjevení 5:9, 10) Petr uvedl, že v duchovním smyslu se z nich stává zvláštní skupina lidí — „vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid pro zvláštní vlastnictví“.

Avšak v řeckém textu Ježíšova výroku u Matouše 24:34 nacházíme slovo genea. Všeobecně se uznává, že Ježíš neměl na mysli nějaký konkrétní lidský rod, ale lidi, kteří žili v určitém období.

Téměř před sto lety to jasně vyjádřil Charles T. Russell, první prezident Watch Tower Society, který napsal: „Přestože o slovech ‚generace‘ a ‚rod‘ lze říci, že mají společný slovní základ či původ, nejsou stejná; a v biblickém použití jsou tato dvě slova zcela odlišná . . . Ve třech různých záznamech tohoto proroctví je našemu Pánu připsáno použití zcela jiného řeckého slova (genea), které neznamená rod, ale má stejný význam jako naše anglické slovo generation [generace]. Jiné případy použití tohoto řeckého slova (genea) jsou důkazem toho, že není používáno ve významu rod, ale v souvislosti s lidmi žijícími ve stejné době.“ (The Day of Vengeance [Den pomsty], strany 602–603)

V knize A Handbook on the Gospel of Matthew (Příručka k Matoušovu evangeliu), vydané v roce 1988 a určené pro překladatele Bible, je napsáno: „[New International Version] uvádí doslovně tato generace, ale připojuje poznámku pod čarou: ‚Neboli rod.‘ Jeden odborník na Nový zákon se domnívá, že ‚Matouš neměl na mysli pouze jednu generaci po Ježíšovi, ale všechny generace judaismu, které Ježíše zavrhly‘. Z hlediska jazykovědy však pro žádný z těchto dvou závěrů neexistují podklady. Je nutné je označit za pokusy vyhnout se očividnému významu tohoto výrazu, a jako takové je zamítnout. V původním kontextu se výraz vztahoval výlučně na Ježíšovy současníky.“

Jak jsme již rozebrali na stranách 10 až 15, Ježíš tehdejší generaci Židů — své současníky, kteří jej zavrhli — odsoudil. (Lukáš 9:41; 11:32; 17:25) Když tu generaci popisoval, často používal hodnotící pojmy, jako například „ničemná a cizoložná“, „nevěřící a převrácená“ a „cizoložná a hříšná“. (Matouš 12:39; 17:17; Marek 8:38) Když slovo „generace“ použil naposledy, byl se čtyřmi svými apoštoly na Olivové hoře. (Marek 13:3) Tito muži, kteří ještě nebyli pomazáni duchem a nebyli ještě členy křesťanského sboru, rozhodně netvořili ani „generaci“, ani lidský rod. Byli však velmi dobře obeznámeni s tím, jak Ježíš používal výraz „generace“, když mluvil o svých současnících. Je tedy logické, že věděli, co měl na mysli, když se naposledy zmínil o „této generaci“.a Apoštol Petr, který tomu byl přítomen, později vybízel Židy: „Zachraňte se z této pokřivené generace.“ (Skutky 2:40)

Často jsme uváděli doklady o tom, že mnoho věcí, které Ježíš předpověděl v rámci tohoto proslovu (například války, zemětřesení a hladomory), se splnilo v časovém úseku začínajícím v době, kdy toto proroctví pronesl, a končícím v době zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. Mnoho z těch věcí se splnilo, ale ne všechny. Nejsou například žádné doklady o tom, že by se po útoku Římanů na Jeruzalém (66–70 n. l.) objevilo „znamení Syna člověka“, kvůli němuž se ‚všechny kmeny země bily v nářku‘. (Matouš 24:30) Proto v letech 33 n. l. až 70 n. l. muselo jít pouze o první splnění, ne o ono úplné, rozsáhlé splnění, na které Ježíš rovněž poukazoval.

V úvodu ke svému překladu Josephova díla Válka židovská G. A. Williamson napsal: „Podle Matoušovy zprávy položili učedníci [Ježíšovi] dvojitou otázku — o zničení Chrámu a o Jeho konečném příchodu — a On jim dal dvojitou odpověď, jejíž první část barvitě předpověděla události, které zapsat v takové úplnosti bylo souzeno Josephovi.“

Ano, všechno nasvědčuje, že v prvním splnění tohoto proroctví znamenal výraz „tato generace“ totéž, co i v jiných případech — totiž tehdejší generaci nevěřících Židů. Ta „generace“ neměla zaniknout, aniž zažila to, co Ježíš předpověděl. Jak uvedl G. A. Williamson, prokázalo se to během těch desetiletí, která předcházela zničení Jeruzaléma a která byla popsána očitým svědkem, dějepiscem Josephem.

V druhém, větším splnění tedy „tato generace“ také logicky znamená lidi žijící ve stejné době. Není nutné usuzovat, že Ježíš měl na mysli určitý počet let vymezující „generaci“, jak to potvrzuje článek, který začíná na straně 16.

Naopak, o každé době označené slovem „generace“ je možné říci dvě základní věci. Za prvé: Na lidskou generaci nelze pohlížet jako na časový úsek vymezený pevně daným počtem let, jak to je v případě takových časových označení, kterými určitý počet let vymezen je (například desetiletí nebo století). Za druhé: Lidé jedné generace žijí relativně krátkou dobu, ne tak dlouhou, že bychom o ní mohli mluvit například jako o časovém období neurčitě dlouhého trvání.

Co si tedy apoštolové asi představili, když slyšeli Ježíše mluvit o „této generaci“? My žijeme v jiné dějinné etapě, a díky tomu víme, že Jeruzalém byl zničen ve „velkém soužení“ o 37 let později. To apoštolové, kteří slyšeli Ježíšova slova, vědět nemohli. Když se Ježíš zmínil o „generaci“, nedomnívali se, že jde o nesmírně dlouhé období, ale věděli, že jde o lidi žijící v relativně omezené době. Totéž platí i v našem případě. Proto jsou skutečně příhodná následující Ježíšova slova: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé ani Syn, ale pouze Otec . . . Proto se i vy prokažte jako připravení, protože Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (Matouš 24:36, 44)

[Poznámka pod čarou]