3. Jakou radu ohledně našeho smýšlení dal Petr?

³ Petr, který sdílel mnoho zkušeností s Ježíšem, věřil, že je velmi dobrý důvod pro to, abychom žili pro Boží vůli spíše než pro svou vlastní. Řekl: „Poněvadž tedy Kristus trpěl v těle, vy se rovněž vyzbrojte stejným smýšlením, protože ten, kdo trpěl v těle, upustil od hříchů, aby po zbytek svého času v těle již nežil pro lidské žádosti, ale pro Boží vůli.“ — 1. Petra 4:1, 2.

4. Jak ukázal Ježíš svou podřízenost Otci?

⁴ Proč trpěl Ježíš v těle? Protože stál na Otcově straně ve sporné otázce univerzální svrchovanosti neboli panství. Prokázal, že Bůh má pravdu a satan je lhář. A dosáhl toho tím, že nechal Boha, aby řídil jeho pozemský život, třebaže to vedlo k mučednické smrti. – 2. Kor. 5:14, 15.

5. Jakou výzvou je pro nás Kristův příklad?

⁵ A přece byla ta smrt výrazem Boží lásky skrze Krista. (1. Jana 4:10) Proč? Protože celé lidstvo z ní může mít prospěch. (Řím. 5:8; 6:23) Ale kolik lidí je ochotno ten prospěch přijmout? Kolik je ochotno napodobovat Krista, obětovat vlastní představy a podřídit se Boží vůli? — Hebr. 13:15, 17.

KRISTOVO SMÝŠLENÍ

9, 10. a) Čím se musíme ozbrojit? (Fil. 2:5–8) b) Co je zvláštního na řeckém slově přeloženém v 1. Petra 4:1 jako „smýšlení“?

⁹ Co nám může usnadnit, abychom se podřídili Boží vůli? Podle Petrovy rady citované ve 3. odstavci se musíme ozbrojit „stejným smýšlením“, jaké měl Ježíš. — 1. Petra 4:1.

¹⁰ Petr zde používá řecké slovo, jež se v Řeckých písmech vyskytuje jen dvakrát, ennoia. Přestože je někteří překládají jako „mysl“, není to obvyklé řecké slovo pro „mysl“, jež je nus. Proto měl Petr pod inspirací na mysli něco zvláštního, když zvolil toto méně běžné podstatné jméno. Znalec řečtiny W. E. Vine říká, že ennoia „označuje záměr, předsevzetí, úmysl“. Thayerův „Řecko–anglický lexikon“ definuje toto slovo jako „způsob uvažování a cítění“.

11. Čemu se můžeme naučit z Ježíšova příkladu ohledně toho, jak používat svůj život?

¹¹ Ježíšovo obětavé jednání jasně ukazovalo jeho předsevzetí neboli úmysl. Nevedl povrchní život, nehledal prostě požitky a zábavu. Věděl, že se nevzdal svého někdejšího života v nebi jen proto, aby promrhal pár let na zemi sledováním sobeckých zájmů. (Viz naproti tomu 1. Mojžíšovu 6:1, 2, 4, a Judu 6.) Prohlásil: „Vždyť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli toho, který mne poslal.“ (Jan 6:38) Ježíš byl naprosto cele oddaný Otcově věci; vždy ji stavěl nad svou vlastní vůli, dokonce až do potupné smrti. — Luk. 22:42.

12, 13. a) Jak projevil Ježíš své smýšlení u Jákobovy studny? b) Co měl Ježíš na mysli, když řekl: „Mám jíst pokrm, o kterém nevíte“?

¹² I když byl Ježíš unavený a hladový, jasně ukazoval, jak smýšlí o Otcově vůli. Jednou, když šli učedníci pro jídlo, odpočíval u Jákobovy studny. Místo aby si zaslouženě zdříml, než se učedníci vrátí, namáhal se, aby činil Boží vůli. Dal se do řeči se Samaritánkou. Otevřel jí oči, aby pochopila pravého Boha. Díky tomu „mnozí Samaritáni z toho města v něj nyní uvěřili pro slovo ženy“. — Jan 4:6–26, 39–42.

¹³ Když se učedníci vrátili, pobízeli ho k jídlu. Jak jim odpověděl? „Mám jíst pokrm, o kterém nevíte.“ Byli jeho odpovědí zmateni, dokud nedodal: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, a abych dokončil jeho dílo.“ Ježíšovi bylo zřejmě příjemné podřizovat se Otcově vůli. Bylo to pro něj jako potrava a pocítil skutečné uspokojení, jako kdyby se dobře najedl. Chceme-li, aby byl náš život opravdu naplněný, nemůžeme udělat nic lepšího než se řídit příkladem Ježíše Krista. — Jan 4:31–38.

ÚČINKY KRISTOVA SMÝŠLENÍ

14. Co potřebujeme, abychom měli Kristovo smýšlení? Znázorni to.

¹⁴ Jak by to na nás mělo působit, budeme-li mít Kristovo smýšlení? Jestliže se naučíme myslet jako Kristus, budeme mít vnitřní sílu, která nás povede, abychom za všech okolností činili to, co by činil Ježíš. (Luk. 22:42; Ef. 4:23, 24) Tuto sílu nám nedá pouhý strach z trestu, jako třeba z ukáznění od sborových starších, ale spíše veliké ocenění pro Jehovovy zákony a zásady. Můžeme to srovnat se situací člověka, který poslouchá dopravní předpisy, jen když je v dohledu policista — podřizuje se tedy pouze vnějšímu vlivu. Ale ten, kdo si cení života, miluje svého bližního a vidí, jak moudré je, že existují dopravní předpisy, bude je poslouchat, protože uznává zákon. Má silnou vnitřní pohnutku. — Žalm 51:10; 51:12, „KB“.

15. a) Co dokazuje, že Ježíš měl vnitřní sílu, jež podněcovala jeho mysl? (Ef. 4:23) b) Jaké příklady ryzosti u novodobých křesťanů svědčí o Kristově smýšlení?

¹⁵ Ježíš měl onu vnitřní ‚sílu podněcující jeho mysl‘. Byl tedy věrný vůli svého Otce až do smrti. Snášel utrpení a nenaříkal si ani nespílal svým pronásledovatelům. (1. Petra 2:21–24) Někdy se můžeme jako křesťané octnout pod podobným tlakem. Nepřátelské autority se mohou snažit udusit naši kazatelskou činnost a shromažďování, jak se to dělo ve Španělsku za Francovy éry a v různých evropských zemích za nacistické okupace. S mnohými bratry a sestrami bylo špatně nakládáno, aby byli přinuceni zradit odpovědné bratry v místním sboru. Navzdory pronásledování zůstala většina pevná. (Viz „Ročenku svědků Jehovových na rok 1978“, s. 171–2, 182–3, „Ročenku svědků Jehovových na rok 1986“, s. 137–59; angl.)