17. a) Co bylo předpověděno v Ježíšově podobenství o pšenici a plevelu? b) Co se stalo v roce 1918, kdo byl v důsledku toho zavržen a kdo ustanoven?

¹⁷ Ježíš předpověděl ve svém podobenství o pšenici a plevelu dobu temna, k níž mělo dojít za svrchované vlády křesťanstva. Ale po všechna ta staletí odpadnutí měli existovat jednotliví křesťané podobní pšenici, praví pomazaní. (Matouš 13:24–29, 36–43) Když pak v říjnu 1914 nadešel úsvit Pánova dne, byli stále na zemi praví křesťané. (Zjevení 1:10) Zdá se, že Jehova přišel, aby soudil svůj duchovní chrám, asi o tři a půl roku později, v roce 1918, a to v doprovodu Ježíše jako svého ‚posla smlouvy‘. (Malachiáš 3:1; Matouš 13:47–50) Nadešel čas, aby Pán s konečnou platností zavrhl falešné křesťany a ustanovil třídu ‚věrného a rozvážného otroka nad vším svým majetkem‘. — Matouš 7:22, 23; 24:45–47.

18. Jaká „hodina“ nadešla v roce 1914 a co měl v té době činit otrok?

¹⁸ Bylo také na čase, aby tento otrok věnoval mimořádnou pozornost tomu, co bylo napsáno v Ježíšových poselstvích sedmi sborům, což vidíme z toho, co je v nich řečeno. Ježíš například mluví o tom, že přijde, aby soudil sbory, a tento soud nadešel v roce 1918. (Zjevení 2:5, 16, 22, 23; 3:3) Mluví o tom, že bude chránit filadelfský sbor „před hodinou zkoušky, která má přijít na celou obydlenou zemi“. (Zjevení 3:10, 11) Tato „hodina zkoušky“ přichází teprve s úsvitem Pánova dne v roce 1914, protože potom byla vyzkoušena věrnost křesťanů vůči zřízenému Božímu Království. — Srovnej Matouše 24:3, 9–13.

[Rámeček na straně 32]

Doba zkoušení a souzení

Asi v říjnu roku 29 n. l. byl Ježíš v řece Jordán pokřtěn a pomazán jako budoucí Král. O tři a půl roku později, v roce 33 n. l., přišel do jeruzalémského chrámu a vyhnal ty, kteří z něho dělali lupičskou jeskyni. Zdá se, že tomu odpovídá období tří a půl let od chvíle, kdy byl Ježíš dosazen na trůn v nebesích v říjnu 1914, do chvíle, kdy přišel zkoumat ty, kteří o sobě tvrdili, že jsou křesťané, protože soud začal u Božího domu. (Matouš 21:12, 13; 1. Petra 4:17) Začátkem roku 1918 se projevil velký odpor proti činnosti Jehovova lidu, jež souvisela s Královstvím. Byla to doba zkoušek po celé zemi a ti, kteří se báli, byli odděleni. V květnu 1918 dalo duchovenstvo křesťanstva podnět k tomu, aby byli úředníci Společnosti Strážná věž uvězněni, ale o devět měsíců později byli tito muži propuštěni. Falešná obvinění, jež proti nim byla vznesena, byla později stažena. Organizace Božího lidu, vyzkoušená a pročištěná, postupovala od roku 1919 horlivě kupředu, aby oznamovala, že Jehovovo Království v rukou Krista Ježíše je jedinou nadějí lidstva. — Malachiáš 3:1–3.

Když začal Ježíš v roce 1918 své zkoumání, byl bezpochyby nad duchovenstvem křesťanstva vynesen záporný rozsudek. Nejenže vyvolalo pronásledování Božího lidu, ale také na sebe uvalilo těžkou vinu krve, protože podporovalo zápolení národů v první světové válce. (Zjevení 18:21, 24) Tito duchovní pak vložili svou naději do lidmi vytvořené Společnosti národů. Spolu s celou světovou říší falešného náboženství ztratilo křesťanstvo do roku 1919 zcela Boží přízeň.