4. Čím se bude zabývat tento článek?

⁴ Jak tedy mají křesťanští pastýři zacházet s ovcemi? Členy sboru apoštol Pavel vybídl: „Poslouchejte ty, kteří mezi vámi poskytují vedení.“ A jmenované starší Bible upozorňuje, že nemají „[panovat] nad těmi, kdo jsou Božím dědictvím“. (Hebr. 13:17; přečti 1. Petra 5:2, 3) Jak mohou starší poskytovat vedení členům sboru, aniž by nad nimi panovali? Jinými slovy, jak mohou starší pečovat o ovečky, aniž by překračovali Bohem propůjčenou autoritu?

9. Jaký postoj měli mít Ježíšovi učedníci?

⁹ Apoštolové Jakub a Jan zpočátku nevnímali úlohu pastýřů tak jako Ježíš. Mysleli si, že být pastýřem znamená panovat nad druhými. Požádali Ježíše, aby jim v Království zajistil důležité místo. Ježíšovi se ale jejich postoj nelíbil a ukázal jim, že mají smýšlet jinak. Řekl jim: „Víte, že panovníci vládnou těm, kteří jsou jim podřízení, a kdo má moc, dává ji pociťovat ostatním. Mezi vámi to však musí být jiné. Kdo chce být velký, ať je vaším služebníkem.“ (Mat. 20:25, 26, Slovo na cestu) Apoštolové měli odolávat sklonu vládnout nad svými spoluvěřícími.

10. Jak Ježíš chce, aby starší zacházeli se stádem, a co se v tomto ohledu mohou naučit od Pavla?

¹⁰ Ježíš očekává, že duchovní pastýři budou se stádem zacházet stejně jako on. Starší musí svým spoluvěřícím ochotně sloužit, ne nad nimi panovat. Takový pokorný postoj měl apoštol Pavel. Starším z efezského sboru řekl: „Dobře víte, že od prvního dne, kdy jsem vkročil do oblasti Asie, byl jsem celou dobu s vámi a sloužil jsem jako otrok pro Pána s největší ponížeností mysli.“ Přál si, aby starší byli pokorní a namáhali se ve prospěch svých bratrů. Dodal: „Ve všem jsem vám předvedl, že takovou usilovnou prací máte pomáhat těm, kdo jsou slabí.“ (Sk. 20:18, 19, 35) Korinťanům zase připomněl, že nepanoval nad jejich vírou, ale pokorně s nimi spolupracoval a pomáhal jim, aby Bohu sloužili s radostí. (2. Kor. 1:24) Pro dnešní starší je Pavel výborným příkladem v pokoře a pracovitosti.

BUĎTE „PŘÍKLADEM STÁDU“

13., 14. V čem musí jít starší příkladem?

¹³ Poté co Petr řekl sborovým starším, že nad svými bratry nemají panovat, vybídl je, aby se stali „příkladem stádu“. (1. Petra 5:3) Jak to může starší dělat? Zamysleme se nad dvěma požadavky, které musí splňovat ten, kdo „usiluje o úřad dozorce“. Má mít „zdravou mysl“ a má předsedat „znamenitým způsobem své vlastní domácnosti“. Pokud má rodinu, musí ji příkladně vést. Pavel se totiž zeptal: „Jestliže někdo vskutku neví, jak předsedat své vlastní domácnosti, jak bude pečovat o Boží sbor?“ (1. Tim. 3:1, 2, 4, 5) A z čeho je vidět, že bratr má zdravou mysl? Z toho, že jasně chápe biblické zásady a řídí se jimi ve vlastním životě. V náročných situacích si zachovává chladnou hlavu a nerozhoduje se ukvapeně. Když u sborových starších bratři a sestry vidí takové vlastnosti, mají k nim důvěru.

¹⁴ Další oblastí, ve které jdou starší příkladem, je kazatelská služba. Za vzor si berou Ježíše. Kázání dobré zprávy o Království tvořilo důležitou součást jeho života na zemi. Své následovníky učil, jak má kázání probíhat. (Mar. 1:38; Luk. 8:1) Pro zvěstovatele je velmi povzbuzující, když slouží po boku starších, když vidí, s jakou horlivostí se do této důležité činnosti zapojují, a když se od nich učí. Jestliže starší navzdory svému nabitému programu pravidelně věnují kázání dobré zprávy svůj čas a energii, členy sboru to motivuje, aby byli stejně horliví. Starší jim mohou dávat dobrý příklad také tím, že se připravují na shromáždění, podávají na nich komentáře a zapojují se i do dalších činností sboru, jako je úklid a údržba sálu Království. (Ef. 5:15, 16; přečti Hebrejcům 13:7)