Co říká Bible

Skončí Země v ohni?

ZUHELNATĚLÁ v jaderném holocaustu, zpopelněná rozpínajícím se Sluncem nebo sežehlá rozhněvaným bohem — způsoby se možná liší, nicméně mnoho lidí je přesvědčeno, že planeta Země, domov lidstva, bude mít svůj konec ve všestravujícím infernu, katastrofální apokalypse.

Někteří lidé citují biblické texty, které hrozí božsky řízeným požárem jako odplatou za přestupky lidí proti zemi. Jiní hlásají názor Paula Daviese, profesora na Adelaidské univerzitě v Austrálii, který píše o tom, co považuje za nevyhnutelný konec Země — zničení ohněm. Ve své knize The Last Three Minutes (Poslední tři minuty) teoretizuje: „Jak se bude Slunce stále více rozpínat, obklopí . . . Zemi svou ohnivou slupkou. Z naší planety zbude jen oharek.“ Jaká je pravda o osudu Země? Jak máme rozumět biblickým textům, které, jak se zdá, předpovídají ohnivé zničení?

Stará se Bůh o zemi?

V Jeremjášovi 10:10–12 jsme informováni: „Jehova je vpravdě Bůh . . . To On udělal zemi svou mocí, On, který svou moudrostí pevně založil úrodnou zemi, a Ten, který svým porozuměním roztáhl nebesa.“ Bůh zemi udělal a pevně ji založil. S moudrostí, láskou a porozuměním zemi pečlivě připravil, aby trvala na neurčito jako krásný domov pro lidstvo.

O tom, jak Bůh stvořil lidstvo, Bible říká: „Stvořil je mužského a ženského rodu. Bůh jim pak požehnal a Bůh jim řekl: ‚Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji.‘ “ (1. Mojžíšova 1:27, 28) Když dokončil své stvořitelské dílo, mohl rozhodně prohlásit, že ‚to bylo velmi dobré‘. (1. Mojžíšova 1:31) Chtěl, aby to tak zůstalo. Stejně jako někteří nastávající rodiče navrhují a zařizují dětský pokoj pro své očekávané novorozeně, vysadil Bůh krásnou zahradu a postavil do ní člověka Adama, aby o ni pečoval. (1. Mojžíšova 2:15)

Adam se vzdal své dokonalosti a povinnosti starat se o zemi. Ale vzdal se Stvořitel svého záměru? Izajáš 45:18 ukazuje, že ne: „Vždyť tak řekl Jehova, Stvořitel nebes, . . . Tvůrce země . . ., Ten, kdo ji pevně založil, kdo ji nestvořil prostě nadarmo, kdo ji utvořil, dokonce aby byla obývána.“ (Viz také Izajáše 55:10, 11.) I když člověk svou povinnost opatrovníka zanedbal, Bůh nepřestal dodržovat svou dohodu se zemí a s těmi, kdo na ní žijí. Zákon, který dostal starověký izraelský národ, obsahoval opatření pro „sabat úplného odpočinku pro zemi“, který měl být zachováván každý sedmý rok. Obsahoval i humánní zákony, jež poskytovaly jistou míru ochrany zvířatům. (3. Mojžíšova 25:4; 2. Mojžíšova 23:4, 5; 5. Mojžíšova 22:1, 2, 6, 7, 10; 25:4; Lukáš 14:5) To je jen několik příkladů z Bible, které jasně ukazují, že Bůh se velmi zajímá o lidstvo a o všechno, co svěřil do péče člověka.

„Dřívější země“

Jak tedy můžeme uvést do souladu biblické texty, které si, jak se zdá, protiřečí? Jeden takový text je 2. Petra 3:7, který podle Kralické bible říká: „Ta pak nebesa, kteráž nyní jsou, i země, týmž slovem odložená, chovají se k ohni, ke dni soudu a zatracení bezbožných lidí.“ Dalším je Zjevení 21:1, které říká: „Viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť dřívější nebe a dřívější země pominuly.“

Pokud by se Petrova slova měla chápat doslovně a planeta Země by měla být strávena skutečným ohněm, pak by ohněm musela být zničena i doslovná nebesa — hvězdy a jiná nebeská tělesa. Tento názor je však v rozporu s takovými texty, jako jsou Matouš 6:10 a Žalm 37:29: „Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ „Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ Navíc, jaký účinek by měl oheň na Slunce a hvězdy, které už tak jsou nesmírně žhavé a neustále v nich probíhají jaderné exploze?

Na druhé straně, Bible často používá výraz „země“ v obrazném smyslu. Například 1. Mojžíšova 11:1 říká: „A celá země měla dále jeden jazyk a jednu slovní zásobu.“ Zde slovo „země“ znamená lidstvo všeobecně neboli lidskou společnost. (Viz také 1. Královskou 2:1, 2; 1. Paralipomenon 16:31.) Kontext 2. Petra 3:5, 6 ukazuje, že i zde je slovo „země“ použito obrazně. Tento text mluví o Noemových dnech, kdy byla potopou zničena ničemná lidská společnost, ale Noe a jeho domácnost a celá zeměkoule byli uchráněni. (1. Mojžíšova 9:11) Podobně 2. Petra 3:7 říká, že ti, kdo budou zničeni, jsou ‚bezbožní lidé‘. Tento pohled je v souladu s ostatními částmi Bible. Ničemná společnost označená ke zničení je také ta „dřívější země“, o které se zmiňuje Zjevení 21:1, jež jsme citovali dříve.

Skutečně, stejně jako starostlivý pozemský otec podniká všechna možná opatření, aby zajistil neporušitelnost svého domova, i Jehova Bůh se velmi zajímá o své stvoření. Kdysi vypudil z úrodného údolí Jordánu nemravné a ničemné národy. Ty, kdo měli péči o tuto zemi převzít a byli s ním ve smluvním vztahu, ujistil: ‚Pokud budete dodržovat má ustanovení, pak vás ta země nevyzvrátí, protože byste ji stejným způsobem poskvrňovali, jako jistě vyzvrátí národy, které byly před vámi‘. (3. Mojžíšova 18:24–28)

„Nová země“

Dnešní sexuálně zkažená, násilnická, brutální a politicky zkorumpovaná společnost znečistila zemi. Jedině Bůh ji může zachránit. A právě to udělá. Ve Zjevení 11:18 slibuje, že ‚zničí ty, kteří ničí zemi‘. Uzdravená a obnovená země bude obydlena lidmi, kteří se bojí Boha a upřímně milují své bližní. (Hebrejcům 2:5; srovnej Lukáše 10:25–28.) Změny, ke kterým dojde za vlády Božího nebeského Království, budou tak zásadní, že Bible mluví o „nové zemi“ — nové lidské společnosti.

Když čteme biblické texty jako Žalm 37:29 a chápeme Kristovo prohlášení u Matouše 6:10, jsme přesvědčeni, že ani slepé přírodní síly, ani člověk s celou svou ničivou mocí naši planetu nezničí. Nezvrátí Boží záměr. (Žalm 119:90; Izajáš 40:15, 26) Věrné lidstvo bude žít na zemi v nekonečné kráse a nezměrné radosti. Taková je pravda o osudu Země, protože takový je a vždy byl záměr milujícího Stvořitele lidstva. (1. Mojžíšova 2:7–9, 15; Zjevení 21:1–5)