Babylón — Středisko falešného uctívání

„PADL! Babylón padl a on skácel na zem všechny rytiny jeho bohů!“ Jaké město byl ten Babylón, o němž prorokoval Izajáš? To je velmi důležité vodítko k porozumění významu novodobého „Velkého Babylóna“. — Izajáš 21:9.

Starověký Babylón byl známý uctíváním pohanských bohů a bohyní. Profesor S. H. Hooke konstatuje ve své knize Babylonian and Assyrian Religion (Babylónské a asyrské náboženství): „Babylón byl městem, kde zaujímal Marduk hlavní místo mezi jinými bohy, kteří tam byli uctíváni . . . Za Nebukadnecara II. bylo v Babylóně neméně než padesát osm chrámů, které patřily určitým bohům, nemluvě o jiných chrámech, jež nebyly takto určeny. Z toho je vidět, jak velkou úlohu musela hrát kněžská třída v životě velkého města.“ Říká se, že Mardukův chrám v Babylóně měl 55 bočních kaplí. Nepřipomíná to mnoho dnešních chrámů, kostelů a katedrál, které mají boční kaple pro menší bohy, svaté a Madony?

Babylón byl střediskem uctívání obrazů v kultu božstev. Podle jedné zprávy kněží a věřící „zahrnovali své posvátné obrazy pozorností a považovali sochy za prostředníky bohů. Sochy se halily do nákladných rouch, zdobily se náhrdelníky, náramky a prsteny; spočívaly na bohatých ložích a vynášely se v procesí po zemi i po vodě, pěšky, na vozech i v soukromých člunech.“a Velmi se to podobá uctívání prokazovanému bohům, svatým a Madonám v novodobém hinduismu, buddhismu a katolictví, kde se rovněž nosí obrazy po ulicích, po řekách i po moři.

Jako další příklad obdoby mezi starověkým Babylónem a novodobým náboženstvím uvádíme následující popis převzatý z téže encyklopedie: „Její věrní věřící ji nazývají nejsladšími jmény: Je nejen bohyní a paní, ale také milosrdnou matkou, tou, která naslouchá modlitbám, tou, která se přimlouvá . . . tou, která dala život vesmíru a lidstvu.“ Srovnej to s následující modlitbou z El Santo Rosario (španělsky): „Vzdáváme ti díky, Svrchovaná Kněžno, za přízeň, které se nám denně dostává z tvé dobrotivé ruky; buď tak laskava, Paní, a přijmi nás nyní a navždy pod svou ochranu a péči.“

Koho se týká tento popis a modlitba? Mnozí okamžitě dojdou k závěru: „Panny Marie“. Ta odpověď je jen napůl správná. Modlitba je předkládána Marii. Ale první citát, jak nás informuje Las Grandes Religiones Ilustradas, je popisem Ištar, „Paní lásky“, babylónské bohyně plodnosti, lásky a války. Někdy se zobrazuje jako „matka kojící svého chlapečka“.b Další příklad, že novodobé náboženství není příliš vzdálené od starověkého Babylóna!

Mohli bychom také srovnat starověký Babylón s jeho představami o lidské duši a s jeho trojicemi bohů a dnešní podobné představy o nesmrtelné duši a trojici novodobého náboženství. Díky těmto svědectvím ještě lépe chápeme, že „Velký Babylón“ je přiléhavým symbolem satanovy světové říše falešného náboženství.

Babylón — opovážlivý nepřítel pravého uctívání

Babylón byl také opovážlivým nepřítelem Jehovova starověkého lidu, Izraele, a pohrdal jeho pravým uctíváním. Roku 607 př. n. l. zničil chrám v Jeruzalémě, odnesl všechno cenné náčiní Jehovova uctívání a znesvětil tyto nádoby při Belšacarově hostině. — Daniel 5:3, 4.

Podobně v nové době Velký Babylón neústupně odporuje pravému uctívání. Ve většině případů, kdy byli pronásledováni svědkové Jehovovi, toto pronásledování podporovalo duchovenstvo, a to často prostřednictvím svých svazků s politickými vládci.

Jeden zřetelný příklad odporu, jenž byl inspirován duchovenstvem, se vyskytl již v roce 1917 a stejný postup se opakuje znovu a znovu. V tom roce vydali Mezinárodní badatelé Bible, jak byli tehdy známi svědkové Jehovovi, knihu Ukončené tajemství. Několik stránek z této knihy si vyložilo kanadské a americké duchovenstvo, jejichž země právě bojovaly v první světové válce, jako podvratné. Spěšně informovalo o této publikaci své politické milovníky. K čemu to vedlo? Podle profesora Martina Martyho v jeho knize Modern American Religion—The Irony of It All (Moderní americké náboženství — jeho ironie) se „duchovenstvo obrátilo proti Russelliánům [svědkům] a jásalo, když slyšelo, že odsouzení vůdci svědků Jehovových si mají odpykávat dvacetiletý trest [za údajné pobuřování]“.

Ale jak reagovalo duchovenstvo, když byli ti vůdcové po několika měsících zproštěni obžaloby? „Členové ortodoxních církví nijak nejásali.“ Svědkové se jako jediní zastávali biblických zásad „do té míry, že si kvůli svému náboženství znepřátelili federální vládu“. Svědkové nejsou a nikdy nebyli ochotni stát se podlézavými družkami politických vládců, dokonce ani pod nacistickou vládou v Německu nebo pod fašistickou vládou v Itálii, Španělsku a Portugalsku.

Babylón otevřeně odsouzen a zahanben

Jak přiléhavé je tedy, když Zjevení říká, že je Velký Babylón žena „opilá krví svatých a krví Ježíšových svědků“ a „byla v něm nalezena krev proroků a svatých a všech, kteří byli pobiti na zemi“. Vinu krve světového náboženství za aktivní účast na válkách nebo pasivní souhlas s nimi a s pronásledováním pravých křesťanů je možno sledovat v průběhu mnoha staletí. — Zjevení 17:6; 18:24.

Velký Babylón, světová říše falešného náboženství, se během dějin těšil z přepychu a moci. Ale anděl varoval Jana, že přijde den velké nevěstky. Zpráva nám říká: „Padl! Velký Babylón padl a stal se bydlištěm démonů a doupětem každého nečistého výparu a doupětem každého nečistého a nenáviděného ptáka!“ — Zjevení 18:2.

Kdy padne Babylón? Nebo již padl? Jakým způsobem utrpí pád? A jak se to dotkne tebe? Tyto a příbuzné otázky budou zodpovězeny v příštím vydání Strážné věže.

[Poznámky pod čarou]