¹⁷ V roce 1918 musela Janova třída pomazaných křesťanů — podobně jako neochvějný sbor ve Filadelfii — čelit odporu od novodobé Satanovy synagógy. Náboženští vůdcové křesťanstva, kteří tvrdili, že jsou duchovními židy, lstivě manévrovali panovníky, aby potlačovali pravé křesťany. Ti se však ze všech sil snaží ‚dodržovat slovo o Ježíšově vytrvalosti‘; proto s duchovní pomocí, význačnou ‚trochou síly‘, přežili a byli vybídnuti, aby vstoupili dveřmi, které se nyní před nimi otevřely. Kam vedly?

„Otevřené dveře“

18. Jaké jmenování učinil Ježíš v roce 1919 a jak se ten, kdo byl jmenován, stal podobným věrnému Ezechjášovu služebníkovi?

¹⁸ V roce 1919 splnil Ježíš svůj slib a uznal malou skupinu pravých pomazaných křesťanů jako svého „věrného a rozvážného otroka“. (Matouš 24:45–47) Ti přijali přednost, jež se podobala přednosti, jakou měl v době krále Ezechjášed věrný sluha Eljakim. Jehova řekl o Eljakimovi: „A na rameno mu chci dát klíč Davidova domu a on otevře, a nikdo nezavře, a zavře, a nikdo neotevře.“ Eljakim měl před Ezechjášem, královským synem Davidovým, velkou odpovědnost. Podobně i dnes byl na ramena pomazané Janovy třídy vložen „klíč Davidova domu“, protože jí byly svěřeny pozemské zájmy mesiášského Království. Jehova posílil své služebníky pro tuto přednost a způsobil, že se trocha síly, kterou měli, rozrostla v dynamickou sílu, jež stačí k obrovskému celosvětovému svědectví. — Izajáš 22:20, 22; 40:29.

19. Jak jednala Janova třída v souladu s povinnostmi, které jí dal Ježíš v roce 1919, a k čemu to vedlo?

¹⁹ Od roku 1919 zahájil pomazaný ostatek podle Ježíšova příkladu mohutné tažení, při němž je ve velkém rozsahu ohlašována dobrá zpráva o Království. (Matouš 4:17; Římanům 10:18) Vedlo to k tomu, že někteří z novodobé Satanovy synagógy, z křesťanstva, přišli k tomuto pomazanému ostatku, činili pokání a ‚poklonili se‘ tím, že uznali autoritu tohoto otroka. Také oni začali sloužit Jehovovi ve spojení se staršími z Janovy třídy. To trvalo až do úplného shromáždění Ježíšových pomazaných bratrů. Potom se začal tomuto pomazanému otrokovi „klanět“ „velký zástup. . . ze všech národů“. (Zjevení 7:3, 4, 9) Otrok a tento velký zástup slouží společně jako jedno stádo Jehovových svědků.

25. Jak dnes může každý jednotlivý křesťan uplatňovat zásadu, na níž je založena rada, kterou dal Ježíš sboru ve Filadelfii?

²⁵ Pro věrné křesťany ve Filadelfii bylo toto poselství určitě nesmírným povzbuzením. A jistě obsahuje i působivé poučení pro Janovu třídu, jež existuje dnes, během Pánova dne. Ale zásady v něm obsažené jsou důležité pro každého jednotlivého křesťana, ať již patří k pomazaným nebo k „jiným ovcím“. (Jan 10:16) Každý z nás učiní dobře, bude-li neustále přinášet ovoce Království, podobně jako kdysi křesťané ve Filadelfii. Všichni máme alespoň trochu síly. Všichni můžeme vykonat něco v Jehovově službě. Užívejme této síly! Pokud jde o rozšířené přednosti Království, pohotově vstupme kterýmikoli dveřmi, jež se pro nás otevřou. Můžeme se dokonce modlit k Jehovovi, aby nám takové dveře otevřel. (Kolosanům 4:2, 3) Řídíme-li se Ježíšovým vzorem vytrvalosti a prokazujeme-li se věrnými vůči jeho jménu, dokážeme, že máme i my ‚ucho, jež slyší, co říká Boží svatý duch sborům‘.