Měl David nějaký rozumný důvod očekávat, že mu Bůh bude věnovat pozornost? A všímá si Bůh vás? Pro mnoho lidí je těžké uvěřit, že se o ně všemohoucí Bůh zajímá. Proč?

Jedním z důvodů je to, že Bůh je daleko vyšší forma života než lidé. Z jeho pohledu se celé národy zdají jen „jako krůpěj z vědra; a jsou považovány za povlak prachu na miskách vah“. (Izajáš 40:15) Jeden protinábožensky zaměřený publicista dokonce napsal: „Věřit, že existuje nějaká božská bytost, která se v každé chvíli osobně zajímá o to, co děláte, je vrchol domýšlivosti“.

Některým lidem zase připadá, že si Boží pozornost nezaslouží kvůli tomu, jak se chovají. Například Jim, muž ve středních letech, vypráví: „Pořád jsem se modlil o klid a sebeovládání, ale dřív nebo později jsem stejně vybuchl vzteky. Nakonec jsem dospěl k závěru, že jsem skrz na skrz ničemný a že mi Bůh nemůže pomoct.“

Je Bůh od lidí natolik vzdálený, že si jich nevšímá? Co si o nás, nedokonalých lidech, skutečně myslí? Na tyto otázky nemůže nikdo odpovědět, pokud mu Bůh potřebné informace nezjeví. Máme však k dispozici Boží inspirované poselství, Bibli, a v té nás Bůh ujišťuje, že není jen nějakou vzdálenou bytostí, která o nás jako o jednotlivce nejeví zájem. Píše se v ní, že „vlastně není daleko od nikoho z nás“. (Skutky 17:27) V následujících čtyřech článcích budeme uvažovat o tom, jak víme, že se Bůh o lidi, jako jste vy, zajímá, a jak tento zájem projevuje.

PROČ O TOM NĚKDO POCHYBUJE: Podle jednoho nedávného výzkumu může jen samotná naše galaxie obsahovat více než sto miliard planet. Vzhledem k tak ohromné velikosti vesmíru si mnoho lidí říká, proč by měl všemohoucí stvořitel sledovat, co dělají nevýznamní lidé na jedné nepatrné planetě.

CO SE DOZVÍDÁME Z BIBLE: Boží zájem o nás neskončil tím, že nám dal Bibli. Jehovaa nás naopak ujišťuje: „Budu radit s okem upřeným na tebe.“ (Žalm 32:8)

Zamysleme se nad tím, co se stalo Hagar, egyptské služebné, která žila ve 20. století př. n. l. Chovala se neuctivě ke své paní Sarai a ta ji začala ponižovat. Hagar proto uprchla do pustiny. Přestal se o ni Jehova zajímat, protože udělala chybu? V Bibli se píše, že „ji našel Jehovův anděl“ a povzbudil ji slovy: „Jehova slyšel o tvém trápení.“ Hagar pak Jehovovi řekla: „Jsi Bohem, který mne vidí.“ (1. Mojžíšova 16:4–13, poznámka pod čarou)

Bůh, který viděl Hagar, vidí i vás. Má k nám podobný přístup jako milující maminka ke svému dítěti. Čím je její dítě menší, tím větší pozornost mu věnuje. Podobně Bůh na nás dává pozor zvlášť tehdy, když jsme slabí a zranitelní. „Ve výši a na svatém místě přebývám,“ říká Jehova, „také se zdrceným a poníženým na duchu, abych oživil ducha ponížených a oživil srdce zdrcených.“ (Izajáš 57:15)

Možná vás ale napadá: Když mě Bůh sleduje, posuzuje mě podle toho, jak působím navenek, nebo se dívá pod povrch a rozumí tomu, jaký ve skutečnosti jsem?

PROČ O TOM NĚKDO POCHYBUJE: Mnoho lidí má pocit, že pro Boha jsme jen hříšníci, kteří si nezasluhují jeho pozornost. Kendra, která trpěla depresí, se cítila provinile, protože se jí nedařilo stoprocentně dělat to, co od nás Bůh vyžaduje. K čemu to vedlo? Říká: „Úplně jsem se přestala modlit.“

CO SE DOZVÍDÁME Z BIBLE: Jehova nevidí jenom naši nedokonalost, ale ví, jací jsme ve skutečnosti. V Bibli se píše: „Dobře zná naše utváření, pamatuje, že jsme prach.“ Také s námi nejedná „podle našich hříchů“, ale pokud jich upřímně litujeme, milosrdně nám odpouští. (Žalm 103:10, 14)

Zamysleme se nad příkladem izraelského krále Davida, o kterém byla zmínka v prvním článku. V modlitbě Bohu řekl: „Tvé oči viděly i můj zárodek a ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části . . . Prozkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce.“ (Žalm 139:16, 23) Ano, David byl přesvědčen, že ačkoli dělá chyby – a někdy i vážné –, Jehova pozná, že jich ze srdce lituje.

Jehova vám rozumí lépe než kterýkoli člověk. Bible říká: „Pouhý člověk vidí, co se jeví očím; ale pokud jde o Jehovu, ten vidí, jaké je srdce.“ (1. Samuelova 16:7) Bůh chápe, proč jednáte určitým způsobem – jaký vliv na vás má dědičnost, výchova, prostředí a vaše povahové rysy. I když děláte chyby, vidí, jakým člověkem se snažíte být, a váží si toho.

Když vám Bůh tak dobře rozumí, jak to využívá k tomu, aby vám poskytl útěchu?

PROČ O TOM NĚKDO POCHYBUJE: Někteří lidé jsou sice v situaci, kdy zoufale potřebují útěchu, ale připadá jim sobecké žádat Boha, aby něco udělal a pomohl jim jejich problémy zvládnout. „Když vidím, kolik lidí na světě je a jak velké těžkosti mají,“ říká žena, která se jmenuje Raquel, „moje starosti se mi zdají tak bezvýznamné, že je mi trapné prosit Boha o pomoc.“

CO SE DOZVÍDÁME Z BIBLE: Bůh už pro to, aby lidem pomohl a poskytl útěchu, udělal něco velmi důležitého. Všichni lidé zdědili hřích neboli neschopnost vždycky dělat to, co od nás Bůh vyžaduje. Bůh však z lásky k nám „vyslal svého Syna [Ježíše Krista] jako usmiřující oběť za naše hříchy.“ (1. Jana 4:10) Na základě Ježíšovy obětní smrti nám může hříchy odpustit a my můžeme mít čisté svědomí a naději na věčný život v pokojném novém světě.a Je z této oběti vidět jenom to, že se Bůh zajímá o lidstvo jako celek, nebo je z ní patrný i jeho zájem o vás osobně?

Například apoštola Pavla Ježíšova oběť motivovala k tomu, aby napsal: „Žiji vírou v Božího Syna, jenž mě miloval a vydal se za mne.“ (Galaťanům 2:20) Je pravda, že Ježíš zemřel ještě před tím, než se Pavel stal křesťanem. Přesto Pavel tuto oběť považoval za osobní dar od Boha.

Ježíšova oběť je Božím osobním darem i pro vás. Dokládá, jak jste pro Boha drahocenní. Může vám dát „trvalou útěchu a pevnou naději“ a také „sílu ke každému dobrému činu i slovu“. (2. Tesaloničanům 2:16, 17, Slovo na cestu)

Ježíš ale obětoval svůj život před téměř 2 000 lety. Z čeho je vidět, že si Bůh i v dnešní době přeje, abyste s ním měli blízký vztah?

PROČ O TOM NĚKDO POCHYBUJE: Mnohým věřícím Bůh připadá vzdálený. „Boha jsem pokládala jen za někoho, kdo všechno stvořil,“ připouští Christina, žena z Irska, která chodila každý týden do kostela. „Ale neznala jsem ho a nikdy jsem neměla pocit, že k němu mám blízko.“

CO SE DOZVÍDÁME Z BIBLE: Pokud máme stejný pocit jako tato žena, můžeme si být jistí, že Jehova dělá kroky k tomu, aby nám pomohl. Ježíš o tom řekl: „Jestliže nějaký člověk nabude sto ovcí a jedna z nich zabloudí, nenechá těch devadesát devět na horách a nevydá se pátrat po té jedné, která bloudí?“ Jak to vztáhl na Jehovovu péči o nás? „Podobně není žádoucí v očích mého Otce, který je v nebi, aby zahynul jeden z těchto maličkých.“ (Matouš 18:12–14)

Každý „z těchto maličkých“ je pro Boha drahocenný. Jak Bůh pátrá „po té jedné, která bloudí“? Z verše citovaného v úvodu vyplývá, že k sobě lidi přitahuje.

Podívejme se na tři příklady toho, jak se Bůh v prvním století chopil iniciativy a přitáhl k sobě upřímné jednotlivce. Poslal učedníka Filipa, aby se setkal s vysoce postaveným etiopským úředníkem a vysvětlil mu význam biblického proroctví, které si tento muž právě četl. (Skutky 8:26–39) Později pověřil apoštola Petra, aby navštívil domácnost římského důstojníka Kornélia, který se už předtím často modlil a snažil se uctívat Boha. (Skutky 10:1–48) Také vedl apoštola Pavla a jeho společníky k řece za městem Filipy. Zde se setkali s Lydií, která byla „Boží ctitelkou“, a „Jehova rozevřel její srdce, aby věnovala pozornost tomu, o čem [Pavel] mluvil“. (Skutky 16:9–15)

Ve všech těchto případech Jehova zajistil, aby ti, kdo po něm pátrali, dostali příležitost ho poznat. Kdo dnes navštěvuje lidi u nich doma a oslovuje je na veřejnosti, aby jim řekl, co o Bohu učí Bible? Mnozí by odpověděli, že jsou to svědkové Jehovovi. Nemohl by je Bůh používat k tomu, aby se vám přiblížil? Ano, Bůh se velmi snaží, aby vás k sobě přitáhl. Co kdybyste ho tedy prosili, aby vám pomohl na jeho snahu správně zareagovat?a