Podle Slovníku spisovné češtiny je věda poznávací lidská činnost, která na základě pozorování, experimentování a studia vytváří soustavu znalostí o různých skutečnostech. To představuje těžkou, často frustrující práci. Vědci provádějí experimenty a pozorování celé týdny, měsíce, nebo dokonce roky. Někdy jejich úsilí nepřinese žádné výsledky, ale v mnoha případech je přínosem pro lidstvo. Podívejme se na několik příkladů.

Jedna evropská firma vyrobila zařízení z odolného plastu a speciálních filtrů, díky kterému člověk může pít kontaminovanou vodu, aniž by onemocněl. Taková zařízení se používají při přírodních katastrofách, jako bylo například zemětřesení na Haiti v roce 2010.

Vysoko nad zemí krouží soustava vzájemně propojených družic, které tvoří globální navigační systém (GPS). Původně byl tento systém vyvinut pro vojenské účely, ale nyní pomáhá motoristům, pilotům, lodním navigátorům a také lovcům a turistům, aby našli a drželi správný směr. Díky vědcům, kteří tento systém vynalezli, je snazší dostat se, kam potřebujeme.

Máte mobil nebo počítač? Používáte internet? Zlepšilo se díky pokroku v medicíně vaše zdraví nebo jste se z nějaké nemoci uzdravili úplně? Cestujete letadlem? Pokud ano, pak máte užitek z některých oblastí, ve kterých věda prospěla lidstvu. Věda ovlivňuje váš život mnoha pozitivními způsoby.

NA CO VĚDA NESTAČÍ

Ve snaze získat větší rozhled zkoumají současní vědci přírodu stále podrobněji. Jaderní fyzikové se zabývají procesy uvnitř atomu a astrofyzikové zase miliardy let nazpátek mapují vesmír, aby pochopili jeho původ. Jelikož vědci bádají do velké hloubky, dokonce i v oblastech, které jsou neviditelné a nehmatatelné, někteří z nich si myslí, že pokud by existoval Bůh, o kterém se píše v Bibli, měli by být schopní ho najít.

Někteří význační vědci a filozofové jdou ještě dál. Zastávají názor, který vyjádřil popularizátor vědy Amir D. Aczel, že „vědecké argumenty vylučují existenci Boha“. Například jeden známý fyzik prohlásil, že „absence důkazů o existenci Boha, který by hrál ve vesmíru nějakou významnou roli, nade vši pochybnost dokazuje, že žádný takový Bůh neexistuje“. Jiní označují Boží činnost za „magickou“ nebo za „nadpřirozený trik“.a

Je ale třeba položit si otázku: Získali vědci dostatek informací o přírodě, aby mohli udělat takové jednoznačné závěry? Odpověď je zkrátka, že ne. Bylo sice dosaženo ohromného pokroku, ale mnozí vědci uznávají, že stále zůstává hodně nepoznaného, a možná dokonce nepoznatelného. Fyzik a laureát Nobelovy ceny Steven Weinberg řekl o poznávání přírody, že „se nikdy nedostaneme k samotné podstatě věci“. Britský královský astronom profesor Martin Rees prohlásil: „Je asi mnoho věcí, které lidé nikdy nepochopí.“ Faktem je, že převážná část přírody – nepatrnými buňkami počínaje a ohromným vesmírem konče – zůstává mimo dosah moderní vědy. Například:

• 

  Biologové úplně nerozumějí procesům, které se odehrávají v živé buňce. Jak buňka využívá energii, jak vytváří bílkoviny a jak se dělí? To jsou otázky, které věda dosud zcela nezodpověděla.

• 

  Zemská přitažlivost na nás působí každou vteřinu. Přesto zůstává pro fyziky záhadou. Nedokážou přesně vysvětlit, jak to, že nás přitažlivost „stáhne“ zpátky na zem, když vyskočíme, nebo jak udržuje Měsíc na oběžné dráze kolem Země.

• 

  Kosmologové odhadují, že vesmír se asi z 95 procent skládá z něčeho, co vědeckými přístroji nelze vidět ani zjistit. Tuto entitu rozdělují do dvou kategorií: na temnou hmotu a temnou energii. Jejich základní vlastnosti jsou neznámé.

Existují ještě další otázky, nad kterými si vědci lámou hlavu. Co to ukazuje? Jeden známý vědec a spisovatel napsal: „Toho, co neznáme, je nesrovnatelně víc než toho, co známe. Podle mě by věda měla vyvolávat údiv a touhu poznávat víc, a ne vést k dogmatickému přístupu.“

Pokud si říkáte, že věda zřejmě nahradí Bibli a víru v Boha, uvažujte o této otázce: Jestliže špičkoví vědci se svými výkonnými přístroji dokázali získat jen omezené poznání přírody, bylo by logické, abychom věci, které jsou mimo dosah vědy, okamžitě popřeli? Celkem výstižně se k tomu vyjadřuje Encyclopedia Britannica na konci dlouhého článku o historii a rozvoji astronomie: „Po téměř 4 000 letech astronomického bádání je pro nás vesmír stejně neznámý, jako musel být pro Babylóňany.“

Svědkové Jehovovi respektují právo každého člověka udělat si na tuto věc vlastní názor. Řídíme se biblickou radou: „Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem.“ (Filipanům 4:5) V tomto duchu bychom vás rádi vybídli, abyste prozkoumali, nakolik jsou Bible a věda v souladu a doplňují se.

V poslední době se objevilo hodně knih, které vysvětlují názory takzvaných nových ateistů. Tyto publikace vzbudily velkou pozornost a rozpoutaly bouřlivou diskuzi. Neurobiolog David Eagleman o tom napsal: „Někteří čtenáři těchto knih získají dojem, že vědci si myslí, že všechno pochopili.“ Potom dodal: „Ale dobří vědci jsou vždy otevření novým názorům. Historie vědy je plná nečekaných objevů.“

Během staletí nadaní vědci skutečně došli k mnoha překvapivým výsledkům při zkoumání různých záhad v přírodě. Někteří se však při tom dopustili závažných chyb. Například Isaac Newton byl jedním z největších vědců všech dob. Dokázal, že gravitační síla udržuje pohromadě planety, hvězdy a galaxie. Vynalezl diferenciální a integrální počet – odvětví matematiky, které se používá při programování, v kosmonautice a jaderné fyzice. Věnoval se ale také alchymii – pseudovědě, která používá astrologii a zaklínadla s cílem přeměnit olovo a další kovy ve zlato.

Víc než 1 500 let před Newtonem řecký astronom Ptolemaios sledoval prostým okem pohyb planet po noční obloze. Byl také zkušený kartograf. Nicméně byl přesvědčen, že středem vesmíru je naše Země. Astrofyzik Carl Sagan o Ptolemaiovi napsal: „Jeho geocentrické pojetí vesmíru bylo přijímáno po 1 500 let, což ukazuje, že velká inteligence není zárukou, že se vědec nedopustí hrubého omylu.“

Dnešním vědcům hrozí podobné nebezpečí. Pochopí někdy, jak funguje vesmír? Je jistě namístě uznat, že věda udělala velký pokrok a přináší lidstvu značný užitek. Zároveň je ale nutné mít na mysli, že má také své hranice. Fyzik Paul Davies podotkl: „Snaha dospět ke schématu, které by poskytlo úplné a logicky uzavřené vysvětlení vesmíru, je odsouzena k nezdaru.“ Z těchto slov vyplývá nepopiratelná pravda: Lidé nemohou přírodě zcela porozumět. Pokud tedy někdo tvrdí, že věda dokáže vysvětlit všechno, je rozumné brát takové tvrzení s rezervou.

Bible se o zázracích přírody vyjadřuje těmito slovy: „To jsou z [Božích] cest pouhé okraje, jen slabý šepot o něm slyšíme.“ (Job 26:14, Bible21) Zůstává ještě obrovské množství věcí, které lidé nedokážou vnímat ani pochopit. Nelze popřít, že až dodnes platí slova apoštola Pavla, zapsaná před téměř 2 000 lety: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzkoumatelné jsou jeho soudy a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty!“ (Římanům 11:33)