Mladí, a přesto rozvážní
1 Mladý člověk se podobá pružině. Tiskneme-li ji příliš silně a dlouho, unaví se; pustíme-li ji příliš rychle, vyskočí nám z dlaně. Jak případná charakteristika! Uvědomuješ si to, i když už jsi snad celou řadu let plnoletý? — Přísl. 22:15; 13:12.
2 Mladí lidé jsou v Boží organizaci velkým povzbuzením. Mají čerstvé síly, které už starší lidé ztrácejí, a rychle se zapálí pro dobrou věc. Jak prospěšné je to potom, když mladí lidé používají své síly i nadšení v kazatelské službě nebo k jiným užitečným činnostem ve sboru! Co myslíte, mladí, přejí si vaši starší spolukřesťané, aby se ‚vaše pružina brzy unavila‘? Naopak, jsou šťastní, když se radujete ze života a chcete být ostatním užiteční. — Srovnej Kazatele 5:18.
3 Mladý člověk má ale i své problémy. Jeden starší bratr to vyjádřil slovy: „Opravdu, v dnešní době bych nechtěl být mladým člověkem.“ Zřejmě tím chtěl naznačit, že žijeme v ‚kritických časech, s nimiž bude těžké se vyrovnat‘, a že to pocítí zejména mladší generace. (2. Tim. 3:1) Co myslíš, můžeš se zdárně s těmito ‚časy vyrovnat‘? S pomocí Jehovova slova a organizace určitě ano! Podívejme se na několik situací, které musí mladí lidé s rozvahou řešit. Jistě bys nechtěl, aby tvé mladé nadšení způsobilo, že by tvá ‚pružina‘ vyskočila přímo do ruky našeho odpůrce, satana ďábla! — Žalm 119:98; Jan 10:28.
4 Mladí lidé mají přirozenou touhu se sdružovat. (Srovnej Zachariáše 8:5.) Křesťanská mládež na mnoha místech pořádá schůzky, výlety nebo společné dovolené. Rádi bychom vám, mladí lidé, pomohli, aby to byly pro vás vždy chvíle duchovního osvěžení a nemuseli jste mít v budoucnosti špatné svědomí. Při každém takovém společenství byste měli uvažovat o dvou základních bodech: 1. Kdo ponese osobní odpovědnost za průběh? 2. Řekli by nezaujatí pozorovatelé, že vaše společenství po všech stránkách ‚není z tohoto světa‘? — Jan 17:16.
5 Osobní odpovědnost za průběh setkání znamená odpovědnost za jeho náplň a za jeho řízení. Je odpovědný bratr zkušený a dostatečně zralý? Ví například, že zde musí být několik zkušených a zralých, chceme-li pomáhat nezkušeným a novým? Jaký duchovní program vybírá? Je si vědom toho, že přítomnost osob alespoň o generaci starších může blahodárně působit na celé společenství? Je-li služebním pomocníkem či dokonce starším, uvědomuje si, jak závažný je jeho osobní příklad?
6 Důležitá je i druhá otázka: Vidí-li nezaujatí pozorovatelé skupinu mladých lidí někde v přírodě, řeknou si, že to jsou „mimořádní lidé“? To bude možné, jestliže odpovědný bratr bude dbát na věci, které jsou naznačeny v následujících otázkách. Odpovězme si na ně: O jaký celkový zevnějšek by měli usilovat mladí křesťané? Rozveď to. Proč je vhodné, aby s mladou skupinou šly osoby o generaci starší? Jaké chování by nebylo vhodné pro mladého křesťana? Proč může smíšená společnost mladých mužů a žen (chlapců a děvčat) působit při několikadenní dovolené nedobrým dojmem?
7 Mladí lidé, kteří usilují o rozvážnost, jsou požehnáním pro celý sbor. V kazatelské službě, při různých pomocných pracech ve sboru, ale i při společných setkáních by měli mít stále na mysli Pavlovo doporučení: „Ať tedy jíte nebo pijete nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.“ — 1. Kor. 10:31.