rozlišit, co není podstatné vzhledem k námětu. Body, které se nehodí do sledu myšlenek, mají být příslušně uzpůsobeny, jsou-li nezbytné k dokazování. Nejsou-li však nezbytné, měly by být vypuštěny, protože nejsou podstatné pro námět.

¹⁹ Z toho můžeš rychle poznat, že námět, který jsi zvolil s ohledem na posluchače, a účel tvého proslovu rozhodují o tom, který bod je závažný. Za jistých okolností může být některý bod vzhledem k druhu tvých posluchačů nepostradatelný pro dosažení účelu, zatímco při jiném posluchačstvu nebo u jiného námětu může být zbytečný nebo úplně nevhodný.

²⁰ V jakém rozsahu bys tedy měl vzhledem k tomu pojednat o látce, která ti byla přidělena? Neměl bys obětovat logickou, souvislou stavbu řeči, jen abys pojednal o každém bodu, který by snad mohl být zahrnut do tvého úkolu. Bylo by proto nejlepší zvolit si rámec, který ti dovolí pojmout do proslovu tolik látky, kolik je praktické, protože proslovy studujících jsou poučnou částí programu školy. Nemůžeš ovšem vynechat klíčové myšlenky, které jsou podstatné pro zpracování tvého námětu.

21. Proč je nutné nevynechat žádnou klíčovou myšlenku?

²¹ Nevynechat žádnou klíčovou myšlenku. Jak zjistíš, zda některá myšlenka je klíčová, či nikoli? Podstatná je tehdy, jestliže bez ní nemůžeš dosáhnout účelu svého proslovu. To platí zvlášť pro logickou souvislou stavbu. Co by sis například počal, kdyby ti stavitel postavil dvoupatrový dům, a zapomněl v něm na schodiště? Tak ani proslov, jsou-li v něm vynechány některé podstatné body, nemůže mít logickou a souvislou stavbu. Něco chybí, a část posluchačů ztratíš. To se však nestane, je-li stavba proslovu souvislá a logická.

31. studie

Přesvědčit posluchače, pomoci jim k přemýšlení

1, 2. Co je přesvědčivé dokazování?

¹ Když mluvíš, očekáváš, že posluchači ti naslouchají, ale to není vše. Byl bys rád, kdyby také přijali předložené argumenty a jednali podle nich. To se stane, jestliže se přesvědčí o pravdivosti toho, co říkáš, a jestliže mají správný stav srdce. Přesvědčit někoho znamená uspokojit jej důkazy. Ale samotné důkazy nejsou vždy dostačující. Obvykle je třeba podepřít je argumentem. Přesvědčivé dokazování zahrnuje proto tři základní činitele: za prvé, samotné důkazy; za druhé, sled neboli pořadí, v němž jsou důkazy předkládány, a za třetí, způsob a metody, jichž se při jejich předkládání použije. V tomto rozboru, který odpovídá „Přesvědčivému dokazování“ na lístku rad k proslovům, chceme uvažovat spíše o tom, co říkáš a jaký důkaz podáváš, než jak jej podáváš.

² Přesvědčivé dokazování se opírá o rozumné základní úvahy a z tohoto hlediska se na ně bude dívat tvůj rádce. Tvé důkazy musí být přesvědčivé, i kdyby je někdo jenom četl černé na bílém. Jestliže přesvědčivost tvého proslovu závisí na způsobu, jímž je přednesen, a ne na skutečnostech, kterých jsi použil k potvrzení své otázky, budeš muset nadále pracovat na tomto znaku, aby tvé dokazování bylo skutečně pevné a založené na skutečnostech.

3–6. Vysvětli, proč musí být položen správný základ.

³ Položit základ. Než předložíš své argumenty, je nezbytné položit správný základ. Musíš objasnit, co je předmětem rozhovoru. Je výhodné vytvořit společný základ, a to tím, že zdůrazníš tu podstatnou látku, na které se shodujete.

⁴ V některých případech musíš jasně definovat pojmy. Je nutno vyloučit všechny věci, které nejsou podstatné. Nespěchej při pokládání základu. Učiň jej pevným, ale nepřipusť, aby základ tvořil celou stavbu. Chceš-li vyvrátit nějaký sporný bod, analyzuj různé myšlenky používané k jeho podpoře, abys nalezl jeho slabiny, a tak si pomohl určit směr dokazování i cestu, jak se dostat ke kořenu věci.

⁵ Při přípravě svého proslovu by ses měl snažit předem odhadnout, kolik toho posluchači již vědí o tvém tématu. To do značné míry rozhodne, jak rozsáhlý základ budeš muset položit, než přistoupíš k vlastnímu dokazování.

⁶ Takt a křesťanské způsoby vyžadují laskavý a ohleduplný přístup. To ovšem není bod, na kterém zde právě pracujeme. Použij vždy plně svého poznání křesťanských zásad a otevři srdce i mysl svých posluchačů.

7–13. Vysvětli význam „podání pádného důkazu“.

⁷ Podat pádný důkaz. Věc není „dokázána“ prostě tím, že ty jako řečník v ni věříš nebo ji vyslovíš. Musíš vždy pamatovat, že tvoji posluchači mají plné právo ptát se: „Proč je to pravda?“ nebo: „Proč říkáte, že je to tak?“ Jako řečník musíš být vždy schopen odpovědět na otázku: „Proč?“

⁸ Otázky jak? kdo? kde? kdy? a co? přinášejí v odpovědích jen skutečnosti a poučení, ale otázka proč? přinese odůvodnění. Tato otázka je jediná svého druhu a vyžaduje od tebe víc než pouhá fakta. Je zkouškou tvé schopnosti přemýšlet. Proto se při přípravě svého proslovu opětovně ptej: Proč? Pak se ujisti, že můžeš dát odpověď.

⁹ Ke zdůvodnění svých výroků můžeš často citovat někoho, kdo platí za autoritu. To prostě znamená, že jestliže to on řekl, musí to být pravda, protože je uznáván za znalce. To je dostatečný důvod, abychom tomu věřili. Nejvyšší autoritou v tomto ohledu je přirozeně Jehova Bůh. Jestliže tedy cituješ pro podporu svého výroku text z Bible, je to dostatečný doklad pro potvrzení toho bodu. Tomu říkáme „svědecký“ doklad, protože spočívá na „svědectví“ uznávaného svědka.

¹⁰ Při předložení svědeckého dokladu si musíš být jist, že tvůj svědek je přijatelný tvým posluchačům. Cituješ-li lidské autority, ber v úvahu, jaké mají názory a jak se na ně lidé dívají. Mnozí přijmou Bibli jako božskou autoritu, ale někteří ji považují za lidské dílo a není pro ně tedy absolutní autoritou. V takových případech se snad obrátíš k jiným dokladům, nebo nejprve prokážeš věrohodnost Bible.

¹¹ A nyní jedno upozornění. Všechny doklady musí být použity poctivě. Nevytrhni citát ze souvislosti. Ujisti se, že říkáš přesně to, co měla na mysli autorita, kterou cituješ. Buď přesný ve svých odkazech. Zacházej také opatrně se statistickými údaji. Jestliže jich použiješ nevhodně, vrátí se jako bumerang se zničujícím výsledkem. Pamatuj na muže, který neuměl plavat a utopil se v řece, jejíž průměrná hloubka byla jen asi metr. Zapomněl totiž, že uprostřed je třímetrová tůň.

¹² Doklady vyplývající z okolností jsou jiné než lidská tvrzení nebo božská autorita. Jsou to doklady, které jsou založeny spíše na závěrech odvozených ze skutečností než na svědeckých údajích. Abys mohl odůvodnit své závěry a aby doklady vyplývající z okolností byly přesvědčivé, musíš mít hojnost údajů a argumentů k podpoře svých závěrů.

¹³ Jestliže celkové důkazy, které předkládáš (nerozhoduje nezbytně jejich pořadí), mohou dostatečně uspokojit posluchače, ke kterým mluvíš, bude to tvůj rádce považovat za postačující. Rádce se na to bude dívat z hlediska posluchačů a položí si otázku: „Přesvědčil mě?“ Jestliže ano, pak tě pochválí za tvůj proslov.

14. Co je účinné shrnutí?

¹⁴ Účinné shrnutí. K přesvědčivému dokazování je obvykle nezbytné nějaké shrnutí. Je to závěrečná pobídka k uvažování, která zvyšuje ocenění pro použité argumenty. Shrnutí by nemělo být jen opakováním skutečností, i když se to v podstatě dá vyjádřit jednoduše: „protože to je tak a tak, docházíme k závěru, že. . .“. V tomto smyslu by mělo spojit všechny body a vyústit v závěr. Často je to právě účinné shrnutí, které vštípí argumenty posluchačům do mysli tak, že je skutečně přesvědčí.

**********

15, 16. Proč musíme pomoci posluchačům k přemýšlení?

¹⁵ I když snad odůvodnění, která použiješ v proslovu, jsou rozumná, nestačí pouze uvést skutečnosti. Musíš je předložit tak, že pomůžeš posluchačům, aby přemýšleli, porozuměli tvým argumentům a došli k stejným závěrům jako ty. Na lístku rad k proslovům je to uvedeno jako „Pomoci posluchačům k přemýšlení“.

¹⁶ Měl by sis přát osvojit si tento znak, neboť i Bůh nám pomáhá k přemýšlení. Také Ježíš vysvětloval svá podobenství svým učedníkům a vyzbrojoval je, aby byli způsobilí učit jiné týmž pravdám. Chceš-li tedy pomoci svým posluchačům, aby uvažovali, musíš použít takových metod, které by jim pomohly pochopit tvé dokazování, dojít k stejným závěrům a vyzbrojit se pro použití tvého dokazování při vyučování někoho jiného.

17, 18. Jak udržíme společný základ?

¹⁷ Udržet společný základ. Chceš-li vytvořit na začátku svého proslovu společný základ, je nanejvýš důležité dávat pozor na to, co říkáš a jak to říkáš. Tento společný základ však nesmíš ztratit ani během proslovu, jinak ztratíš i své posluchače. Musíš stále vyjadřovat své myšlenky způsobem, který by zapůsobil na mysl tvých posluchačů. To vyžaduje, abys bral v úvahu jejich názor na téma, o němž hovoříš, a tak jim pomáhal pochopit rozumnost svého dokazování.

¹⁸ Klasickým příkladem toho, jak je možno vytvořit společný základ a udržet jej až do konce, to znamená pomoci posluchačům k přemýšlení, je dokazování apoštola Pavla zaznamenané ve Skutcích 17:22–31. Všimni si, jak na počátku vytvořil společný základ a taktně jej udržel během celé své řeči. Když skončil svou řeč, osvobodil se nejen od obžaloby, která proti němu byla vznesena, ale přesvědčil některé ze svých posluchačů o pravdě, včetně jednoho z přítomných soudců. — Sk. 17:33, 34.

19–23. Uveď způsoby, jimiž by mohly být přiměřeně rozvinuty body.

¹⁹ Přiměřené rozvinutí bodů. Mají-li posluchači přemýšlet o tématu, musí mít po ruce dostatek informací předložených tak, aby neodmítli argumenty jen proto, že jim plně nerozuměli. Je na tobě, abys to udělal.

²⁰ Chceš-li si počínat účinně, dbej, abys nepoužil příliš mnoho bodů. Hodnota tvé látky se ztrácí, předložíš-li ji ve spěchu. Udělej si čas, abys mohl své body důkladně vysvětlit, aby je tvoji posluchači nejen slyšeli, ale aby jim rozuměli. Vyslovíš-li důležitou myšlenku, udělej si čas, abys ji mohl rozvést. Odpověz na otázky: Proč? Kdo? Jak? Kdy? Co? Kde? a tak pomáhej svým posluchačům plněji pochopit myšlenku. Občas můžeš přednést argumenty pro určitý bod a proti němu, abys zdůraznil rozumnost svého názoru. Podobně když uvedeš nějakou zásadu, může být vhodné znázornit ji, aby posluchači viděli její praktické uplatnění. Musíš ovšem projevit rozlišovací schopnost. Na čem závisí, do jaké míry rozvineš určitý bod? Na tom, kolik času máš k dispozici, a na tom, jak důležitý je příslušný bod vzhledem k tématu rozhovoru.

²¹ Otázky vždy dobře pomáhají posluchačům, aby přemýšleli. Řečnické otázky, t.j. takové, které posluchačům předkládáme, aniž od nich čekáme odpověď, doprovázené vhodnými přestávkami, podněcují přemýšlení. Jestliže mluvíš jen k jedné nebo dvěma osobám, jako v kazatelské službě, můžeš je otázkami přimět k vyjádření, a tak se ujistit, že chápou a přijímají předkládané myšlenky.

²² Protože chceš vést mysl svých posluchačů, musíš stavět na věcech, které již znají, ať již z vlastní zkušenosti, nebo z dřívější části tvého rozboru. Určit, zda jsi dostatečně rozvinul určité body, znamená tedy vzít v úvahu, co již tvoji posluchači věděli o námětu.

²³ Je vždy důležité sledovat reakci posluchačů, aby ses ujistil, že tě sledují. Kde je to nutné, vrať se zpět a objasni určitý bod, než přejdeš k dalšímu argumentu. Jestliže jim nepomůžeš, aby přemýšleli, mohou lehce ztratit sled tvých myšlenek.

24. K čemu je dobré vysvětlit uplatnění argumentů posluchačům?

²⁴ Vysvětlit uplatnění posluchačům. Když předkládáš jakýkoli argument, ujisti se, že jsi jasně vyzdvihl, jak se dotýká rozebírané sporné otázky. Zahrň do proslovu také podnět k činu, pobídni své posluchače, aby jednali v souladu s předloženými skutečnostmi. Jestliže byli opravdu přesvědčeni tím, co jsi řekl, budou ochotni jednat.

32. studie

Zdůraznění podle smyslu, modulace

1, 2. Jak působí v proslovu zdůraznění podle smyslu?

¹ Zdůraznění podle smyslu a modulace dodávají společně řeči závažnost a barvitost. Bez nich se myšlenky zkreslují a zájem ochabuje. Protože řečník, který je začátečníkem, zpravidla snadněji ovládne zdůraznění