pokání a po návratu k uctívání pravého Boha. (Hebrejcům 10:26–29)

Podat zprávu o provinění je projev upřímného zájmu o provinilce. Jakub napsal: „Moji bratři, jestliže je někdo mezi vámi sveden z cesty pravdy a jiný ho obrátí zpět, vězte, že ten, kdo obrátí hříšníka zpět od omylu jeho cesty, zachrání jeho duši od smrti a přikryje množství hříchů.“ (Jakub 5:19, 20)

Proč tedy podat zprávu o tom, co je špatné? Protože to přináší dobré výsledky. Opravdu, podat zprávu o provinění je projev lásky k Bohu, ke sboru i k provinilci, je to projev lásky založené na zásadách. Když bude každý člen sboru s věrnou oddaností dodržovat Boží spravedlivé zásady, Jehova bude sboru jako celku bohatě žehnat. Apoštol Pavel napsal: „[Jehova vás upevní] také až do konce, abyste byli bez obžaloby v den našeho Pána Ježíše Krista.“ (1. Korinťanům 1:8)

Otázky čtenářů

Vyskytuje se tetragrammaton (čtyři hebrejská písmena Božího jména) v hebrejském opisu Matouše, který zhotovil židovský lékař ze 14. století Šem-Tob ben Izák Ibn Šaprut?

Ne, nevyskytuje. Tento text Matouše však devatenáctkrát používá výraz hašŠem’ (vypsaný nebo zkrácený), jak je to uvedeno ve Strážné věži z 15. srpna 1996 na straně 13.

Hebrejský výraz hašŠem’ znamená „Jméno“ a zajisté se vztahuje na jméno Boží. Zkrácený tvar výrazu hašŠem’ se v Šem-Tobově textu objevuje například u Matouše 3:3, v úseku, kde Matouš cituje Izajáše 40:3. Je rozumné usuzovat, že Matouš, když citoval verš Hebrejských písem, v němž tetragrammaton je, Boží jméno použil i ve svém evangeliu. I když tedy Šem-Tobův text nepoužívá tetragrammaton, výraz „Jméno“ použitý třeba u Matouše 3:3 podporuje použití jména „Jehova“ v Křesťanských řeckých písmech.

Šem-Tob opsal hebrejský text Matouše do svého polemického díla ‘Even bochan. Co však bylo zdrojem tohoto hebrejského textu? Profesor George Howard, který tuto otázku rozsáhle zkoumal, soudí, že „Šem-Tobův hebrejský Matouš se datuje někam do prvních čtyř století křesťanské éry“.a Jiní odborníci s ním možná nesouhlasí.

Pan Howard uvádí: „Hebrejský Matouš pojatý do tohoto textu je charakteristický hlavně svými mnohými rozdíly oproti kanonickému řeckému Matoušovi.“ Například: Podle Šem-Tobova textu Ježíš o Janovi řekl: „Vpravdě vám říkám, že mezi všemi narozenými z žen nebyl nikdo větší než Jan Křtitel.“ Tato Ježíšova slova, která následovala, jsou vynechána: „Ale kdo je menší v nebeském království, je větší než on.“ (Matouš 11:11) Podobně je také mnoho rozdílů mezi dochovaným textem Hebrejských písem v hebrejštině a zněním odpovídajícího textu v řeckém překladu Septuaginta. Přestože si tyto rozdíly uvědomujeme, mají takovéto starověké texty význam pro srovnávací studium.

Jak už jsme uvedli, Šem-Tobův text Matouše obsahuje výraz „Jméno“ na těch místech, kde je oprávněné věřit, že Matouš použil ve skutečnosti tetragrammaton. Už od roku 1950 je tedy Šem-Tobův text oporou pro použití Božího jména v Křesťanských řeckých písmech a stále je uváděn v anglickém The New World Translation of the Holy Scriptures — With References.b