Budeme vždy potřebovat armády?
ARMÁDY již strávily velkou část finančních prostředků lidské společnosti a připravily o štěstí již mnoho lidí. Proto se někteří lidé ptají, zda lidstvo někdy může dosáhnout celosvětové bezpečnosti do té míry, že by bylo možné armády rozpustit. Tato otázka je dnes velmi naléhavá, protože zbraněmi hromadného ničení by mohl být vyhlazen veškerý život na zemi. Je vůbec realistické doufat v takový svět, ve kterém už armády nebudou?
Existuje řada příkladů, z nichž je patrné, že pokud na základě dobrých mezinárodních vztahů vznikne důvěra, může do určité míry dojít k odzbrojení. Například mezi Kanadou a Spojenými státy panují celkem přátelské vztahy, a proto již déle než jedno a půl století nejsou jejich hranice, dlouhé 5 000 kilometrů, vojensky střeženy. K podobným dohodám dospěly Norsko a Švédsko a také mnoho jiných národů. Mohly by tedy na světě přestat existovat armády, kdyby bylo dosaženo dohody mezi všemi národy? Hrůzy, které přinesla první světová válka, vedly k tomu, že se tato otázka dostala do popředí všeobecného zájmu, a to v míře do té doby nebývalé.
Když byl v roce 1918 uzavřen mír, jedním z cílů Versailleské mírové smlouvy bylo „umožnit zahájení všeobecného snížení výzbroje všech národů“. V následujících letech získal na popularitě pacifismus. Někteří pacifisté rozvíjeli teorie, že válka je nejhorší věc, která může postihnout národ, a že je tedy horší než porážka. Odpůrci pacifismu s tímto názorem nesouhlasili a poukazovali na to, že v průběhu staletí Židé na velkých územích neprojevovali prakticky žádný ozbrojený odpor vůči útočníkům, a přece kruté pokusy o jejich vyhlazení pokračovaly. Afričané neměli téměř žádnou možnost stavět se na odpor těm, kdo je odváželi jako otroky na americký kontinent, a přesto se s nimi zacházelo krutě po celá staletí.
Když však vypukla druhá světová válka, mnozí pacifisté došli k závěru, že země potřebují ochranu. Když tedy byly po druhé světové válce založeny Spojené národy, odzbrojení se příliš nezdůrazňovalo, ale spíše se kladl důraz na mezinárodní spolupráci, aby se předešlo agresi. Členské státy doufaly, že takto zajištěná bezpečnost poskytne národům důvěru, že mohou provést odzbrojení.
Stále jasněji vyvstával další problém. Často se stávalo, že jakmile se některý národ snažil zajistit si bezpečnost, jeho soused se začal cítit ohrožován. Tak vznikl začarovaný kruh, který vedl k závodům ve zbrojení. V době méně vzdálené se však vztahy mezi hlavními státy zlepšily a naděje na odzbrojení vzrostla. Potom však došlo k válce v Perském zálivu a k těžkostem v bývalé Jugoslávii, a mnozí lidé cítí, že se ony naděje na odzbrojení zmařily. Asi před pěti lety časopis Time uvedl: „Studená válka sice skončila, ale svět — místo aby se stal méně nebezpečným — je místem nebezpečnějším než dříve.“
Hledá se celosvětový „strážník“
Mnozí pozorovatelé docházejí k závěru, že lidstvo potřebuje jednu světovou vládu, která by měla natolik silnou armádu, aby mohla poskytnout ochranu každému. Organizace spojených národů takové možnosti nemá a nemají je ani vedoucí vojenské mocnosti. Proto se mnozí lidé domnívají, že do budoucnosti není prakticky žádná naděje. Jestliže však uznáváte, že Bible je Boží slovo, možná jste si již položili otázku, zda tuto naléhavou potřebu snad splní Všemohoucí Bůh.
Použil by Ten, na koho Bible používá označení „Bůh lásky a pokoje“, vojenskou moc, aby prosadil spravedlnost? Jestliže ano, kterou armádu by použil? Mnohé dnešní armády tvrdí, že je podporuje Bůh, ale plní tyto armády skutečně Boží vůli? Nebo snad může Bůh zasáhnout a prosadit mír a bezpečnost nějakým jiným způsobem? (2. Korinťanům 13:11)
Když došlo k první vzpouře, Všemohoucí Bůh zasáhl tak, že Adama a Evu vyhnal z Edenu a ustanovil cherubíny, kteří jim měli znemožnit návrat. Také oznámil svůj záměr vykořenit veškerou vzpouru proti své svrchovanosti. (1. Mojžíšova 3:15) Je možné, že by při tom Bůh použil nějakou armádu?
Bible uvádí příklady, kdy Bůh skutečně k vykonání svých rozsudků používal vojsko. Například v královstvích, která byla v zemi Kanaán, se lidé dopouštěli pohlavních styků se zvířaty, obětovali děti a vedli sadistické války. Bůh rozhodl, že tato království mají být zcela zničena, a k vykonání tohoto rozsudku použil Jozuovo vojsko. (5. Mojžíšova 7:1, 2) Podobně vojsko krále Davida vykonalo Boží rozsudek nad Filištíny, což bylo příkladem toho, jak Bůh ve svém konečném dnu soudu zničí veškerou ničemnost.
Tyto události byly poučné. Jehova ukázal, že k tomu, aby zajistil lidu bezpečí, může použít vojsko. Ano, Jehova má jedinečné vojsko a to skoncuje se vzpourou, která zasáhla duchovní i hmotnou říši a je vzpourou proti jeho vládě.
„Jehova vojsk“
Bible používá výraz „Jehova vojsk“ více než 250krát. Tento výraz se v podstatě vztahuje na postavení, které Bůh zaujímá jakožto velitel nesmírně početných andělských vojsk. Prorok Mikajáš jednou řekl králům Achabovi a Jehošafatovi: „Určitě vidím Jehovu sedět na jeho trůnu a celé nebeské vojsko stát napravo a nalevo od něho.“ (1. Královská 22:19) Zde se mluví o vojskách andělů. Jehova používal těchto vojsk k ochraně svého lidu. Když bylo obklíčeno město Dotan, Elišův sluha propadl beznaději. Bůh ho však chtěl posilnit, a proto mu poskytl zázračné vidění, v němž sluha spatřil Boží vojsko nebeských tvorů. „Jehova . . . otevřel oči sloužícího, takže viděl, a pohleďme, hornatý kraj byl plný koní a ohnivých válečných dvoukolých vozů.“ (2. Královská 6:15–17)
Je možné z těchto případů vyvozovat, že Jehova v dnešní době podporuje nějaké armády? Některé armády v křesťanstvu možná tvrdí, že jsou armádami Božími. V mnoha případech byli členové duchovenstva požádáni, aby jim požehnali. V křesťanstvu však armády často bojují proti sobě navzájem, bojují tedy proti spoluvěřícím. Obě světové války v tomto století začaly mezi armádami, které tvrdily, že jsou křesťanské. To nemůže být Boží dílo. (1. Jana 4:20) Taková vojska sice mohou tvrdit, že bojují za mír, ale dal snad Ježíš svým následovníkům pokyn, aby organizovali nějaká vojska a aby se s jejich pomocí snažili zabránit narušování míru ve světě?
Mír byl velmi vážným způsobem narušen ve chvíli, kdy ozbrojený dav vztáhl ruku na Ježíše v zahradě, kde se předtím se svými učedníky modlil. Jeden z jeho učedníků tehdy udeřil mečem jakéhosi muže z davu. Ježíš této příležitosti využil a vysvětlil důležitou zásadu. Řekl: „Vrať svůj meč zpátky na jeho místo, neboť všichni, kdo berou meč, mečem zahynou. Nebo si myslíš, že se nemohu obrátit na svého Otce, aby mi opatřil v tomto okamžiku více než dvanáct legií andělů?“ Ježíš velel obrovskému vojsku, ale Petr ani žádný jiný člověk do tohoto vojska nepatřili. Naopak, Petr a ostatní Ježíšovi následovníci byli povoláni k tomu, aby byli ‚rybáři lidí‘. (Matouš 4:19; 26:47–53) O několik hodin později Ježíš tuto situaci objasnil Pilátovi. Řekl: „Mé království není částí tohoto světa. Kdyby mé království bylo částí tohoto světa, moji sloužící by byli bojovali, abych nebyl vydán Židům. Mé království však není z tohoto zdroje.“ (Jan 18:36) Na rozdíl od Davidova království, které bylo zřízeno na zemi, Království, jež dal Bůh Ježíšovi, je v nebi, a způsobí na zemi mír.
Boží vojska jdou do boje
Boží vojska zanedlouho začnou jednat. V té části Zjevení, v níž je popsáno nadcházející střetnutí, je Ježíš označen jako „Boží Slovo“. Čteme zde: „Vojska, jež byla v nebi, ho následovala na bílých koních, a byli oblečeni do bílého, čistého, jemného plátna. A z jeho úst vyčnívá ostrý, dlouhý meč, aby jím bil národy.“ Bible říká, že toto střetnutí povede k tomu, že ‚králové země a jejich vojska‘ přestanou existovat. O ostatních z těch, kdo nejsou věrně oddáni Bohu, proroctví dodává: „Ostatní byli zabiti dlouhým mečem toho, který seděl na koni.“ Činnost bude znemožněna i Satanu Ďáblovi. To skutečně umožní na světě mír, a armády přestanou existovat. (Zjevení 19:11–21; 20:1–3)
Představte si svět bez válek
Umíte si představit svět, v němž by bylo takové bezpečí, že by armády byly zbytečné? Jeden biblický žalm o tom říká: „Pojďte, pohleďte na Jehovovu činnost, jak uvedl na zem úžasné události. Působí, aby války ustaly až do nejzazšího konce země.“ (Žalm 46:8, 9)
To bude úleva! Jen si představte, jaký potenciál se pro lidskou společnost uvolní, když bude z lidí konečně sňato ochromující břemeno v podobě vydržování armád a zajišťování jejich výzbroje! Lidé budou moci soustředit své síly na zlepšování životních podmínek pro každého, na to, aby zemi očistili a rekultivovali. A bude mnoho možností vynalézat nové věci, které budou pro lidstvo skutečně užitečné.
V celosvětovém rozsahu se splní tento slib: „V tvé zemi již nebude slyšet násilí, plenění nebo zhroucení uvnitř tvých hranic.“ (Izajáš 60:18) Již nikdy nebude nutné, aby z válečných zón prchaly miliony běženců, lidí, kteří jsou nuceni opustit svůj domov a majetek a živořit v uprchlických táborech. Již nikdy nebudou lidé naříkat nad svými příbuznými, kteří byli zabiti nebo zmrzačeni v mezinárodních konfliktech. Jehovův nebeský král vytvoří na světě trvalý pokoj. „V jeho dnech bude rašit spravedlivý a hojnost pokoje, dokud nepomine měsíc. Z útlaku a z násilí vyplatí jejich duši.“ (Žalm 72:7, 14)
Ještě příjemnější bude žít mezi lidmi, kteří se nenaučili nenávidět, ale naučili se napodobovat Boží cesty lásky. Boží slovo předpovídá: „Nebudou nijak škodit ani působit zkázu na celé mé svaté hoře, protože země jistě bude naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře.“ Jaké to bude žít mezi lidmi, kteří znají a milují Jehovu? Ve stejné knize o tom čteme proroctví: „Dílem pravé spravedlnosti se stane pokoj; a službou pravé spravedlnosti poklid a bezpečí na neurčitý čas. A můj lid bude bydlet na pokojném místě pobývání a v sídlech plné důvěry a na nerušených místech odpočinku.“ (Izajáš 11:9; 32:17, 18)
Lidé, jejichž víra je založena na poznání Bible, chápou, že Boží vojska jsou připravena očistit zemi od všech nepřátel pokoje. Toto poznání jim pomáhá, aby s důvěrou jednali podle toho, co se podle biblického záznamu ‚stane v konečné části dnů‘. Čteme o tom: „Budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou učit válce.“ (Izajáš 2:2–4)
Lidé, kteří pocházejí z mnoha národů a stali se svědky Jehovovými, se již ‚neučí válce‘. Spoléhají se na to, že je budou chránit Boží nebeská vojska. Jestliže budete se svědky Jehovovými studovat Bibli, můžete podobnou důvěru získat i vy.
[Podpisek obrázku na straně 28]
Fotografie U.S. National Archives