Pozor na simonii!

ŠIMON ze Samaří byl ve své obci velice vážený. Žil v prvním století n. l. a lidé tehdy byli jeho magickým uměním tak fascinováni, že o něm říkali: „Tento muž je Boží síla, která se může nazývat Velká.“ (Skutky 8:9–11)

Když se však Šimon stal pokřtěným křesťanem, povšiml si, že existuje daleko větší moc, než jaká se dříve projevovala u něho. Byla to moc, která byla svěřena Ježíšovým apoštolům a která jim umožňovala předávat druhým zázračný dar svatého ducha. Na Šimona to tak zapůsobilo, že apoštolům nabídl peníze a požádal je: „Dejte mi také tu autoritu, aby každý, na koho vložím ruce, obdržel svatého ducha.“ (Skutky 8:13–19)

Apoštol Petr Šimona pokáral: „Kéž tvé stříbro zahyne s tebou, protože sis myslel, že penězi získáš do vlastnictví velkorysý Boží dar. Nemáš v této záležitosti ani účast, ani podíl, neboť tvé srdce není v Božích očích přímé.“ (Skutky 8:20, 21)

Z této biblické zprávy pochází slovo „simonie“, které je definováno jako „hřích prodávání nebo kupování církevního postavení či povýšení“. Dílo New Catholic Encyclopedia přiznává, že zejména v období mezi 9. a 11. stoletím „byly simonií prosáklé kláštery, nižší kněžstvo, biskupské úřady, a dokonce i papežství“. V devátém vydání díla The Encyclopædia Britannica (1878) se uvádí: „Kdo studuje dějiny papežských konkláve, přesvědčuje se o tom, že ještě nikdy nedošlo k žádné volbě, která by nebyla poskvrněna simonií, a že simonie praktikovaná v konklávech byla v mnoha případech toho nejhoršího, nejhanebnějšího druhu a vůbec nebyla skrývána.“

Praví křesťané se dnes musí mít před simonií na pozoru. Mohlo by se stát, že by někdo zahrnoval mimořádnou chválou nebo štědrými dary ty, kdo mu mohou poskytnout nějaké mimořádné výsady. Naproti tomu ti, kdo nějaké výsady udělují, by mohli nadržovat lidem, od kterých mohou dostávat štědré dary a kteří často přímo dychtí po příležitosti obdarovat je. V obou případech jde o simonii, a Písmo takové jednání jednoznačně odsuzuje. Petr vybídl Šimona: „Čiň proto pokání za tuto svou špatnost a úpěnlivě pros Jehovu, aby ti odpustil úskok tvého srdce [„tento tvůj plán“, New Jerusalem Bible], je-li to možné; neboť vidím, že jsi jedovatá žluč a pouto nespravedlnosti.“ (Skutky 8:22, 23)

Šimon naštěstí pochopil, že jeho nesprávná žádost byla vážným proviněním. Prosil apoštoly: „Muži, proste za mne úpěnlivě Jehovu, aby na mne nepřišlo nic z toho, co jste řekli.“ (Skutky 8:24) Praví křesťané si berou k srdci důležité poučení obsažené v této zprávě a dávají pozor, aby se simonií ani v nejmenším neposkvrnili.