Jednat tak, jak od nás Jehova vyžaduje, je v našich silách
1. S jakými pocity možná někdy zápasíme a proč?
1 Žít v souladu s Jehovovými zákony a zásadami je i dnes tím nejlepším způsobem života a zároveň znamenitým základem pro věčnou budoucnost. (Žalm 19:7–11; 1. Tim. 6:19) Satanův svět však na nás vyvíjí velký tlak. A v důsledku našich tělesných slabostí je tato situaci ještě horší. Když se snažíme plnit své závazky, které pro nás z Bible vyplývají, možná máme někdy pocit, že je toho na nás moc. (Žalm 40:12; 55:1–8) Může nás dokonce napadnout, zda jsme vůbec schopni dělat vše, co od nás Jehova vyžaduje. Co nám v takových chvílích pomůže, abychom znovu získali duchovní rovnováhu?
2. Jak Jehova projevuje rozumnost v tom, co od nás očekává?
2 Jehovova přikázání nejsou břemenem: Jehova na nás nikdy neklade nerozumné požadavky. Jeho přikázání nejsou břemenem, ale jsou naopak k našemu užitku. (5. Mojž. 10:12, 13; 1. Jana 5:3) Jehova bere v úvahu naše nedostatky, „pamatuje, že jsme prach“. (Žalm 103:13, 14) Je milosrdný, a proto si všímá našeho úsilí sloužit mu. Přestože jsme ve službě omezeni různými okolnostmi, Jehova si naší usilovné snahy váží. (3. Mojž. 5:7, 11; Mar. 14:8) Vybízí nás, abychom na něj uvrhli všechna svá břemena, a slibuje, že nás podpoří, abychom mu mohli zůstat věrní. (Žalm 55:22; 1. Kor. 10:13)
3. Jak nás Jehova posiluje, abychom vytrvali?
3 Potřebujeme vytrvalost: Biblické zprávy o věrných Božích služebnících, jako byli například Elijáš, Jeremjáš a Pavel, ukazují, že je potřeba být vytrvalý. (Hebr. 10:36) Když se tito muži dostávali do svízelných situací a ztráceli odvahu, Jehova je posiloval. (1. Král. 19:14–18; Jer. 20:7–11; 2. Kor. 1:8–11) Povzbuzují nás i příklady věrných bratrů ze současnosti. (1. Petra 5:9) Rozjímání o takových příkladech nám pomáhá, abychom ve své službě neochabli.
4. Proč je důležité stále pamatovat na Boží sliby?
4 Naděje na splnění Božích slibů je ‚kotvou pro duši‘. (Hebr. 6:19) Abrahama a Sáru tato naděje podnítila, aby uposlechli Jehovův pokyn, opustili svůj domov a ‚přebývali jako někdo cizí v zemi slibu‘. Mojžíše vedla k tomu, aby se nebojácně zastával pravého uctívání. Ježíše posílila, aby vytrpěl smrt na mučednickém kůlu. (Hebr. 11:8–10, 13, 24–26; 12:2, 3) Když ve svém srdci pevně chováme Boží slib spravedlivého nového světa, i nám to pomůže, abychom vytrvali. (2. Petra 3:11–13)
5. Jak nás může povzbuzovat, když vzpomínáme na to, jak jsme my sami projevili věrnou oddanost?
5 Sílu ke službě nám může dodat i to, když vzpomínáme na situace, ve kterých jsme my sami projevili věrnou oddanost, obětavost a odvahu. (Hebr. 10:32–34) Tak si můžeme uvědomit, jakou radost přináší to, když jednáme tak, jak od nás Jehova vyžaduje — když jsme mu oddáni celou duší. (Mat. 22:37)