Jsme dlužníky druhých

¹ Apoštol Pavel považoval za svou povinnost kázat druhým. Věděl, že Jehova lidem všeho druhu umožnil, aby byli zachráněni prostřednictvím drahocenné krve jeho Syna. (1. Tim. 2:3–6) Proto Pavel prohlásil: „Jsem dlužníkem Řeků i barbarů, moudrých i bláznivých.“ Svůj dluh se snažil splatit bližním tak, že jim s horlivostí a vytrvalostí sděloval dobrou zprávu. (Řím. 1:14, 15)

² I dnešní křesťané se podobně jako Pavel snaží předávat dobrou zprávu svým bližním při každé příležitosti. Vzhledem k tomu, že se rychle blíží „velké soužení“, je pátrání po upřímných lidech skutečně naléhavé. Opravdová láska k lidem by nás měla podněcovat, abychom při této práci, která vede k záchraně jejich života, byli pilní. (Mat. 24:21; Ezek. 33:8)

³ Splácejme svůj dluh: Základní způsob, jak se snažíme lidi zastihnout, je kázání dveře od dveří. V obvodech, kde mnozí lidé nejsou doma, si děláme přesné záznamy a k daným dveřím se vrátíme jindy. Díky tomu se nám podaří mluvit s více lidmi. (1. Kor. 10:33) Někoho je možné zastihnout při službě v obchodech a podnicích, na ulici, v parcích, na parkovištích a také prostřednictvím telefonu. Můžeme si položit otázku: ‚Snažím se co nejvíc využívat všechny způsoby kázání, abych druhým předal životodárnou pravdu?‘ (Mat. 10:11)

⁴ Jedna průkopnice cítila odpovědnost dostat se ke všem lidem ve svém obvodu. V jednom domě byly stále zatažené žaluzie a nikdy nebyl nikdo doma. Jednoho dne si však tato průkopnice všimla, že před domem stojí zaparkované auto. Sestra sice zrovna nebyla ve službě, ale nechtěla tuto příležitost propást, a tak zazvonila. Muž, který jí otevřel, projevil zájem, a sestra jej pak několikrát navštívila se svým manželem. Nakonec ten člověk začal studovat Bibli a nyní je pokřtěným bratrem. Je vděčný, že tato sestra cítila vůči druhým dluh, a proto mu vydala svědectví.

⁵ Čas se rychle krátí, a tak dnes musíme svým bližním splácet dluh, který vůči nim máme — totiž kázat jim dobrou zprávu s nadšením a vytrvalostí. (2. Kor. 6:1, 2)

Část 11: Učme se dobře vést biblická studia

Pomáhejme zájemcům vykonávat opětovné návštěvy

¹ Když se zájemce začne účastnit kazatelské služby, bude se setkávat s lidmi, kteří o dobrou zprávu o Království projeví zájem. Jak můžeme novému zvěstovateli pomáhat, aby opětovné návštěvy vykonával účinně a aby prohluboval zájem lidí, s nimiž se setká?

² Příprava na opětovnou návštěvu začíná už při úvodním rozhovoru. Povzbuzujte zájemce k tomu, aby se o lidi, s nimiž mluví, upřímně zajímal. (Fil. 2:4) Postupně ho školte, aby se taktně ptal na jejich názor, aby jim naslouchal a aby si všímal toho, co jim dělá starosti. Když někdo projeví zájem, pomozte novému zvěstovateli, aby si o takovém člověku zapsal potřebné informace. Na základě nich pak společně přemýšlejte, o čem budete mluvit příště.

³ Na opětovnou návštěvu se připravte: Projděte si záznamy z úvodního rozhovoru a novému zvěstovateli vysvětlete, podle čeho může určit, která část zprávy o Království by mohla na osloveného zapůsobit. (1. Kor. 9:19–23) Společně si připravte stručnou osnovu rozhovoru, jejíž součástí bude jeden biblický text a nějaký odstavec ve studijní publikaci. Pak si připravte otázku, kterou můžete nadhodit na závěr a tak položit základ pro další návštěvu. Novému zvěstovateli ukažte, jak může při každé opětovné návštěvě oslovenému předat nějakou konkrétní myšlenku z Božího slova.

⁴ Zájemci také pomůže, když ho naučíte nějaký jednoduchý úvod. Po pozdravu může říct: „Líbil se mi náš předchozí rozhovor, a tak jsem vás znovu navštívil, abych vám ukázal, co Bible říká o [zmiň se o nějakém námětu].“ Novému zvěstovateli možná budeš muset ukázat, jak má reagovat, když mu otevře někdo jiný.

⁵ Opětovné návštěvy vykonávejte důsledně: Zájemce veďte k tomu, aby se ke všem, kdo projeví zájem, vracel brzy. Pokud máme lidi znovu zastihnout, bude to od nás možná vyžadovat vytrvalost. Ukažte zájemci, jak si může opětovné návštěvy předem domlouvat, a pomáhejte mu, aby si uvědomoval, že když někomu návštěvu slíbil, měl by své slovo dodržet. (Mat. 5:37) Nového zvěstovatele školte, aby při pátrání po lidech, kteří se podobají ovcím, byl laskavý, ohleduplný a uctivý a aby tyto vlastnosti projevoval i tehdy, když se snaží prohlubovat jejich zájem. (Tit. 3:2)