Tajemný vládce světa je odhalen

„PANOVNÍK tohoto světa [bude] vyvržen,“ řekl při jedné příležitosti Ježíš. Později dodal, že ‚panovník světa nad ním nemá moc‘ a že „panovník tohoto světa byl odsouzen“. (Jan 12:31; 14:30; 16:11) O kom mluvil?

Je zřejmé, že Ježíš v těchto výrocích nemluvil o svém Otci, Jehovovi Bohu. Kdo je tedy „panovník tohoto světa“? Jak byl „odsouzen“ a jak bude „vyvržen“?

„Panovník tohoto světa“ se prozrazuje

Úspěšní zločinci se často pyšně vychloubají svou mocí. Totéž udělal Ďábel, když pokoušel Ježíše, Božího Syna. Nejdřív mu ukázal „všechna království“ světa a pak mu předložil nabídku: „Dám ti celou tuto autoritu a jejich slávu, protože byla předána mně a dávám ji, komukoli si přeji. Jestliže tedy přede mnou učiníš akt uctívání, bude to všechno tvoje.“ (Lukáš 4:5–7)

Pokud by Ďábel byl pouze principem zla, jak někteří lidé tvrdí, jak by se toto pokušení dalo vysvětlit? Byl snad Ježíš pokoušen nějakou zlou myšlenkou nebo po křtu prožíval nějaký vnitřní boj? Kdyby to tak bylo, mohla by o něm Bible říci, že „v něm není hřích“? (1. Jana 3:5) Ježíš Ďáblovu moc nad lidstvem nijak nepopřel. Potvrdil ji naopak tím, že o něm mluvil jako o ‚panovníkovi světa‘, ‚vrahovi‘ a ‚lháři‘. (Jan 14:30; 8:44; Bible21)

Téměř 70 let po Kristově střetnutí s Ďáblem připomněl křesťanům Ďáblův obrovský vliv apoštol Jan, když napsal, že „celý svět leží v moci toho ničemného“. Také o něm prohlásil, že „zavádí na scestí celou obydlenou zemi“. (1. Jana 5:19; Zjevení 12:9) Je zjevné, že když Bible mluví o ‚panovníkovi světa‘, myslí tím tohoto neviditelného ducha. Ale do jaké míry Ďábel ovlivňuje lidstvo?

Vládce světa propůjčuje svou autoritu

Když apoštol Pavel psal o tom, jak křesťané musí chránit svou víru, jasně jim ukázal, kdo jsou jejich největší nepřátelé. Otevřeně je upozornil: „Nezápasíme proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této tmy, proti ničemným duchovním silám v nebeských místech.“ (Efezanům 6:12) Jelikož křesťané nezápasí „proti krvi a tělu“, ale proti „ničemným duchovním silám“, očividně vedou boj s někým mimo lidskou říši.

Podle většiny novodobých překladů Bible nejsou tyto ‚ničemné duchovní síly‘ abstraktním zlem, ale mocnými duchovními osobami. Některé české překlady uvádějí, že křesťané bojují „se zlými duchy, kteří obývají nebeské prostory“ (Jeruzalémská bible), „proti nadzemským duchům zla“ (Ekumenický překlad) nebo „proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech“ (Český studijní překlad). Ďábel tedy uplatňuje svou moc prostřednictvím jiných andělů, kteří se vzbouřili a opustili „své vlastní správné bydliště“ v nebi. (Juda 6)

Biblická kniha Daniel ukazuje, že tito ‚světovládci‘ ovlivňují dění na zemi už od dávných dob. Poté co se v roce 537 př. n. l. Židé vrátili z babylónského vyhnanství do Jeruzaléma, prorok Daniel se za ně tři týdny modlil. Anděl, kterého Bůh poslal, aby proroka povzbudil, Danielovi vysvětlil, proč se opozdil: „Jedenadvacet dní mi kladl odpor kníže královské říše Persie.“ (Daniel 10:2, 13)

Kdo byl tento ‚kníže Persie‘? Anděl určitě nemluvil o perském králi Kýrovi, protože ten byl Danielovi a jeho lidu příznivě nakloněn. Jak by navíc mohl pouhý lidský král tři týdny odporovat nějakému duchovnímu tvorovi, když si uvědomíme, že jeden anděl dokázal za jedinou noc pobít 185 000 silných válečníků? (Izajáš 37:36) Tento nepřátelský ‚kníže Persie‘ musel být ve službách Ďábla, to znamená, že šlo o démona, který dostal moc nad Perskou říší. Podle záznamu v Danielově knize anděl později prohlásil, že bude muset ještě jednou bojovat s „knížetem Persie“ a s dalším démonským vládcem, ‚knížetem Řecka‘. (Daniel 10:20)

Jaký z toho můžeme vyvodit závěr? Jednoduše takový, že skutečně existují neviditelní ‚světovládci‘, démonská knížata, která se pod vedením svého vůdce, Satana Ďábla, podílejí na vládě nad světem. Ale co je jejich cílem?

Vládce světa odhaluje svou pravou tvář

V poslední knize Bible, Zjevení, popisuje apoštol Jan, jak Ježíš jako archanděl Michael vítězí nad Ďáblem a jeho démony, a upozorňuje, že jejich vypuzení z nebe bude mít katastrofální následky. Čteme: „Běda zemi . . ., protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“ (Zjevení 12:9, 12)

Jak Ďábel svůj velký hněv projevuje? Stejně jako se mnoho zločinců uchyluje ze zoufalství k taktice „ovládnout, nebo zničit“, i Ďábel a jeho démoni chtějí dosáhnout toho, aby země a její obyvatelé byli zničeni spolu s nimi. Ďábel ví, že mu nezbývá mnoho času, a proto používá jednu z hlavních složek lidské společnosti — svět velkého obchodu — k propagaci konzumního životního stylu. To vede k vyčerpávání přírodních zdrojů a ničení životního prostředí, čímž je ohroženo samotné přežití lidstva. (Zjevení 11:18; 18:11–17)

Ďáblova touha po moci je od počátku lidských dějin patrná i v politice a náboženství. Kniha Zjevení vykresluje politické velmoci jako divoké šelmy, kterým Ďábel dává „velkou autoritu“. A spojenectví politiky a náboženství popisuje jako nechutné duchovní cizoložství. (Zjevení 13:2; 17:1, 2) Zamyslete se nad útlakem, otroctvím, válkami a etnickými konflikty, které lidstvo zažívá po celá staletí a kvůli kterým přišly o život miliony lidí. Může někdo poctivě říci, že tyto otřesné události, které pošpinily stránky lidské historie, lze připsat pouze přirozenému lidskému chování? Nebo byly spíše výsledkem manipulace ze strany ničemných duchovních sil?

Bible jednoznačně ukazuje, kdo panuje nad lidskými vůdci a světovými velmocemi, a odhaluje jeho pravou tvář. Lidská společnost, ať už si to uvědomuje, nebo ne, zrcadlí osobnost tohoto vládce a také napodobuje jeho taktiku „ovládnout, nebo zničit“. Ale jak dlouho bude ještě lidstvo pod Ďáblovou vládou trpět?

Blíží se Ďáblův konec

Činnost, kterou v prvním století na zemi vykonával Kristus, byla pro Ďábla a jeho démony předzvěstí jejich konce. Když učedníci vyprávěli Ježíšovi, jak se jim dařilo osvobozovat lidi z moci démonů, řekl jim: „Začal jsem spatřovat Satana, jak již spadl z nebe jako blesk.“ (Lukáš 10:18) Ježíš se radoval z představy, že až bude zpátky v nebi jako archanděl Michael, nad panovníkem tohoto světa zvítězí. (Zjevení 12:7–9) Pečlivým studiem biblických proroctví se dá zjistit, že k tomuto vítězství došlo v nebi v roce 1914 nebo krátce poté.a

Od toho roku si Ďábel uvědomuje, že do jeho zničení už nezbývá mnoho času. Ačkoli ‚v jeho moci leží celý svět‘, miliony lidí se jím dnes nenechají klamat a odolávají jeho zoufalým pokusům ovládnout je. Díky zkoumání Bible poznali, že Ďábel existuje, a také zjistili, jaké jsou jeho záměry. (2. Korinťanům 2:11) Čerpají povzbuzení z Pavlových slov, která adresoval spolukřesťanům: „Bůh, ten, který dává pokoj, . . . záhy rozdrtí Satana pod vašima nohama.“b (Římanům 16:20)

Ďáblův konec je blízko. Až bude láskyplným způsobem vládnout Kristus, spravedliví lidé přemění zemi v ráj. Násilí, nenávist a chamtivost budou navždy minulostí. „Dřívější věci nebudou připomínány,“ říká Bible. (Izajáš 65:17) V té době už tajemný vládce tohoto světa nebude mít nad nikým moc. Dovedete si představit tu úlevu?

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 9]

Až bude láskyplným způsobem vládnout Kristus, spravedliví lidé přemění zemi v ráj.