AQUILA

[z lat., znamená „orel“].

Rozený Žid a rodák z Pontu v sev. Malé Asii. Ve spojení s ním je vždy uváděna Priscilla, jeho manželka a věrná společnice. Na základě výnosu proti Židům, který císař Claudius vydal někdy v roce 49 n. l. nebo na začátku roku 50 n. l., museli Aquila a Priscilla opustit Řím. Usadili se v Korintu. (Sk 18:1, 2) Když tam na podzim roku 50 n. l. přijel Pavel, Aquila a Priscilla ho laskavě přijali do svého domu. Rozvinulo se mezi nimi pevné přátelství — pracovali totiž na výrobě stanů, což bylo jejich společné řemeslo, a Aquila a Priscilla jistě Pavlovi pomohli vybudovat korintský sbor. (Sk 18:3)

Když se Pavel zjara roku 52 n. l. na konci své druhé misionářské cesty plavil do Sýrie, Aquila a Priscilla ho doprovodili až do Efezu. (Sk 18:18, 19) Zůstali tam nejméně do roku 55 n. l., kdy odtamtud Pavel psal dopis Korinťanům. V jejich domě se scházel místní sbor a tam také měli výsadu pomoci výmluvnému Apollovi, aby přesněji porozuměl Boží cestě. (1Ko 16:19; Sk 18:26) V době, kdy Pavel psal Římanům, asi v roce 56 n. l., skončila Claudiova vláda a Aquila s Priscillou se vrátili do Říma. Pavel jim tam totiž posílal pozdravy jakožto svým „spolupracovníkům“. (Ří 16:3) I zde se sbor scházel v jejich domě. (Ří 16:5) Někdy během doby, kdy Aquila a Priscilla byli ve styku s Pavlem, „nasadili [za Pavla] své vlastní hrdlo“, a tak si vysloužili díky všech sborů. (Ří 16:4) Později se přestěhovali zpátky do Efezu. Pavel — těsně před mučednickou smrtí v Římě — totiž požádal Timotea, aby jim v Efezu předal pozdravy. (1Ti 1:3; 2Ti 4:19)