GEBAL

[možná „území; hranice“], Gebalané.

1. Gebal, fénické město na pobřeží Středozemního moře, je ztotožňován s dnešním Džebeilem, který leží asi 28 km na SSV od Bejrútu. Historikové považují Gebal, který Řekové označovali jako Byblos, za jedno z nejstarších měst na Středním východě. (Viz Joz 13:5, Rbi8, ppč.)

‚Zemi Gebalanů‘ zahrnul Jehova mezi území, kterých se Izraelité v Jozuově době teprve měli ujmout. (Joz 13:1–5) Kritikové to považují za nesrovnalost, protože město Gebal leželo daleko na S od Izraele (asi 100 km na S od Danu) a je zřejmé, že se pod nadvládu Izraelitů nikdy nedostalo. Někteří znalci tvrdí, že hebrejský text v tomto verši může být poškozen, a domnívají se, že v záznamu bylo původně uvedeno: „země, která sousedí s Libanonem“ nebo ‚až k hranici Gebalanů‘. Je však nutné vzít v úvahu, že Jehovovy sliby uvedené v knize Jozue 13:2–7 byly podmíněné. Je tedy možné, že se Izrael nikdy Gebalu nezmocnil proto, že byl neposlušný. (Srovnej Joz 23:12, 13.)

V 11. století př. n. l. pomáhali Gebalané Šalomounovi s přípravou materiálů pro stavbu chrámu. (1Kr 5:18) ‚Starce z Gebalu‘ uvádí Jehova mezi těmi, kdo napomáhali k udržování obchodní moci a slávy starověkého Tyru. (Ez 27:9)

2. V Žalmu 83:7 je společně s Ammonem a Amalekem uveden jiný Gebal, který tedy zjevně ležel na J nebo na V od Mrtvého moře. Jeho přesná poloha sice není známa, ale někteří znalci se domnívají, že ležel v blízkosti Petry, asi 100 km na SSV od Akabského zálivu.