Co říká Bible
Co znamená, že muž je hlavou své manželky?
K TRADIČNÍMU svatebnímu obřadu patří v mnoha zemích manželské sliby. Nevěsta slibuje ženichovi, že se mu bude podřizovat. Představa, že muž by měl být hlavou své manželky, se však mnoha ženám nelíbí. Uvažujte o tom, co je o podřízenosti v manželství uvedeno v Bibli. Zjistíte, že to, co říká, je rozumné a praktické.
Jak se na podřízenost manželky dívá Bůh
O tom, co znamená, že muž je hlavou své manželky, čteme v dopise Efezanům 5:22–24. Je tam napsáno: „Ať se manželky podřizují svým manželům jako Pánu, protože manžel je hlavou své manželky, jako i Kristus je hlavou sboru . . . Vskutku jako se sbor podřizuje Kristu, tak ať se i manželky podřizují svým manželům ve všem.“ Manžel je „hlavou své manželky“ v tom smyslu, že se v rodině ujímá vedení, a manželka se jeho vedení podřizuje. (Efezanům 5:33)
Manželova autorita je omezena tím, že on sám je podřízen Bohu a Kristu. Nemá tedy právo vyžadovat, aby jeho manželka porušovala Boží zákony nebo aby jednala v rozporu se svým biblicky školeným svědomím. V rámci autority, kterou manžel od Boha dostal, má odpovědnost za důležitá rozhodnutí v rodině. (Římanům 7:2; 1. Korinťanům 11:3)
Bible přikazuje manželovi, aby svou autoritu projevoval nesobecky, tedy aby spíše než na sebe myslel na blaho své manželky. V Efezanům 5:25 se říká: „Manželé, milujte stále své manželky, právě jako i Kristus miloval sbor a vydal se za něj.“ Manžel, který napodobuje Kristův dokonalý příklad lásky, nebude svého postavení zneužívat k tomu, aby sobecky prosazoval své zájmy.
Bible navíc ženaté muže nabádá, aby se svou manželkou žili „podle poznání“. (1. Petra 3:7) To znamená, že manžel by si měl nejen uvědomovat, že po fyzické a citové stránce se muži a ženy liší, ale měl by chápat potřeby své manželky.
„Je tvou partnerkou“
Jestliže má být manželka podřízená, znamená to, že musí být zcela pasivní? Přemýšlejte o Sáře, která je v Bibli uvedena jako příklad poslušné manželky. (1. Petra 3:5, 6) Svému manželovi Abrahamovi se podřizovala jak ve věcech zásadních, například když měli pohodlný domov vyměnit za kočovný způsob života, tak ve věcech méně důležitých, například když měla rychle připravit něco k jídlu. (1. Mojžíšova 12:5–9; 18:6) Pokud šlo o něco důležitého, Sára se však nezdráhala opakovaně vyjádřit svůj názor, i když věděla, že Abraham to vidí jinak. To se stalo v situaci, kdy chtěla, aby poslal pryč svou konkubínu Hagar a jejího prvorozeného syna Išmaela. Bůh ji za to nepokáral, ale místo toho Abrahamovi řekl, že by měl ‚naslouchat jejímu hlasu‘. Mezitím Sára dál zůstávala Abrahamovi podřízena, což bylo patrné z toho, že počkala na jeho rozhodnutí a nesnažila se Hagar a Išmaela vyhnat sama. (1. Mojžíšova 21:8–14)
Z příkladu Sáry je vidět, že manželka nemusí žít ve stínu svého muže, ale že je jeho „partnerkou“ a má v rodině důstojné postavení. (Malachiáš 2:14) Jakožto jeho partnerka přispívá k rodinným rozhodnutím cennými postřehy a návrhy. V rodině má také určitou míru autority v záležitostech týkajících se domácnosti a financí. Avšak odpovědnost za konečná rozhodnutí má samozřejmě hlava rodiny, tedy manžel. (Přísloví 31:10–31; 1. Timoteovi 5:14)
Podřízenost je projevem úcty ke Stvořiteli
Tím, kdo stvořil muže a ženu a kdo je spojil manželským svazkem, je Jehova Bůh. (1. Mojžíšova 2:18–24) Každému z nich dal takovou úlohu, aby v manželském uspořádání byli oba šťastní. (5. Mojžíšova 24:5; Přísloví 5:18)
Jehova je Původce manželství, a má tedy právo určovat zásady pro toto uspořádání a také nejlépe ví, co přispívá ke spokojenému manželství. Když manžel i manželka plní svou úlohu a respektují Boží uspořádání podřízenosti v rodině a když to dělají nejen kvůli tomu, že to je praktické, ale také z úcty k autoritě Jehovy Boha, mají jeho přízeň a podporu.
ZAJÍMALO BY VÁS?
◼ Kdo dal manželovi, hlavě rodiny, dokonalý příklad? (Efezanům 5:25)
◼ Omezuje Bůh nějakým způsobem autoritu manžela? (1. Korinťanům 11:3)
◼ Co je účelem manželství a proč je prospěšné řídit se zásadou podřízenosti v rodině? (Přísloví 5:18)
[Obrázek na straně 28]
Když manžel napodobuje Krista v tom, jak uplatňuje svou autoritu, vede to k radosti a spokojenosti obou partnerů