Výchova v době dospívání — Úloha porozumění

Představte si, že jste přijeli do cizí země a neznáte místní jazyk. Nepochybně je těžké se domluvit. Není to ale nemožné. Pomůže vám například konverzační příručka nebo tlumočník. Cílem je, abyste rozuměli druhým a oni zase vám.

RODIČE dospívajících mají někdy pocit, že jsou v podobné situaci. Porozumět jednání dětí pro ně bývá těžké. Není to však nemožné. Klíčem je snažit se pochopit, čím v tomto někdy radostném, ale často rozporuplném období procházejí.

Co je příčinou?

To, že dospívající touží po nezávislosti, není vždy projevem vzpoury. Vždyť Bible říká, že „muž opustí svého otce a svou matku“. (1. Mojžíšova 2:24) Má-li být mladý člověk připraven na to, aby v dospělosti nesl větší odpovědnost, musí získat alespoň nějaké zkušenosti s rozhodováním.

Podívejme se, co bylo příčinou chování, se kterým se setkávali rodiče, jejichž slova jsme citovali v předchozím článku.

Lia žijící v Británii si posteskla: „Když syn začal dospívat, měl sklon prosazovat své názory a zpochybňovat naši autoritu.“

Podobně jako malé děti, i dospívající se stále znovu a znovu ptají „proč?“. Krátká a jednoznačná odpověď už jim ale nestačí. Důvodem je to, co napsal apoštol Pavel: „Když jsem byl nemluvně, . . . uvažoval jsem jako nemluvně.“ (1. Korinťanům 13:11) Mladí lidé rozvíjejí schopnost přemýšlet, a proto potřebují důkladné vysvětlování, aby cvičili svou „vnímavost“. (Hebrejcům 5:14)

John z Ghany říká: „Naše dcery se začaly více zabývat samy sebou, zvláště tím, jak vypadají.“

Rychlý růst v pubertě, k němuž může dojít i předčasně nebo později, vede k tomu, že mladí lidé věnují velkou pozornost tomu, jak vypadají. Dívky mohou být změnami své postavy nadšeny, nebo mohou naopak pociťovat rozpaky či prožívat obojí. A když se k tomu ještě objeví akné a začnou používat make-up, je pochopitelné, že tráví daleko více času před zrcadlem než nad učebnicemi.

Daniel z Filipín vzpomíná: „Děti měly před námi tajnosti a chtěly mít víc soukromí. Často byly raději s kamarády než s námi.“

Tajnůstkářství bývá nebezpečné. (Efezanům 5:12) Avšak touha po soukromí je něco jiného. Ježíš věděl, jakou hodnotu pro člověka má to, že může vyhledat „osamělé místo, aby byl sám“. (Matouš 14:13) Když mladí lidé dospívají, potřebují mít určitou volnost a někdy také potřebují být sami, a dospělí by to měli respektovat. Jistá míra soukromí je nutná k tomu, aby mohli nad různými věcmi uvažovat, což je důležitá schopnost, kterou v dospělosti jistě využijí.

K dospívání patří i to, že se mladí lidé učí navazovat přátelství. Je pravda, že „špatná společenství kazí užitečné návyky“. (1. Korinťanům 15:33) Zároveň však platí tento biblický výrok: „Pravý druh miluje celou dobu a je bratrem, který se narodil pro čas tísně.“ (Přísloví 17:17) Umět vytvářet a udržovat kvalitní přátelství je důležité i v dospělosti.

Když se rodiče dostanou do některé z uvedených situací, měli by se snažit o porozumění, aby si chování svého dospívajícího dítěte nevyložili špatně. Samozřejmě, že porozumění musí být spojeno s moudrostí, což je schopnost reagovat na situace způsobem, který povede k tomu nejlepšímu výsledku. Jak mohou rodiče takovou moudrost získat?

[Praporek na straně 5]

Dospívající rozvíjejí schopnost přemýšlet, a proto potřebují důkladně vysvětlovat, proč v rodině platí určitá pravidla