1., 2. Co podle Ezekiela 47:1–12 prorok viděl a co se dozvěděl? (Viz úvodní obrázek.)

EZEKIEL pozoruje ve vidění chrámu další úžasnou věc: Z této posvátné stavby vytéká pramen! Představ si, jak jde Ezekiel podél proudu s křišťálově čistou vodou. (Přečti Ezekiela 47:1–12.) Pramen vyvěrá zpod prahu svatyně a pak chrámový areál opouští u východní brány. Anděl Ezekiela odvádí od chrámu a cestou měří vzdálenost, kterou ušli. Opakovaně mu říká, aby vodou prošel, a prorok zjišťuje, že je hlubší a hlubší. Rychle se z ní stává řeka, kterou už nejde přebrodit, ale jenom přeplavat.

² Ezekiel se dozvídá, že řeka vtéká do Mrtvého moře a všude, kde se dostává do kontaktu s jeho slanou vodou, přináší život, takže se tam voda hemží rybami. Podél břehů řeky roste spousta nejrůznějších stromů. Na těch se každý měsíc urodí nové ovoce a jejich listí uzdravuje. Když to všechno Ezekiel viděl, nejspíš pocítil velký klid a posílilo to jeho naději. Co ale tato část vidění znamenala pro něj a ostatní vyhnance? A co znamená pro nás?

Co řeka znamenala pro vyhnance

3. Proč můžeme říct, že Židé ve starověku nechápali Ezekielovo vidění řeky doslovně?

³ Židé ve starověku určitě chápali, že řeka z Ezekielova vidění není doslovná. Tato pasáž jim mohla připomenout jiné proroctví o obnově, které asi víc než 200 let předtím zapsal prorok Joel. (Přečti Joela 3:18.) Když si židovští vyhnanci Joelova slova četli, nečekali, že bude z hor doslova „stékat sladké víno“ nebo že „pahorky budou oplývat mlékem“. Nečekali ani, že „z Jehovova domu bude vytékat pramen“. Podobně nejspíš chápali, že se v Ezekielově vidění nemluví o doslovné řece.a Jaké poselství tedy chtěl Jehova předat? Význam některých částí tohoto obrazu nám pomáhají pochopit jiné biblické verše. Teď se ale zaměříme na tři jasná ujištění, která prostřednictvím této prorocké pasáže Jehova dal svému lidu.

4. a) Co mohli Židé na základě Ezekielova vidění řeky očekávat? b) Co se o Jehovově požehnání dozvídáme z biblických pasáží, ve kterých se vyskytují slova „řeka“ a „voda“? (Viz rámeček „Řeky požehnání od Jehovy“.)

⁴ Řeka požehnání. Řeky a voda v Bibli často symbolizují Jehovovo požehnání, které proudí k lidem a dává jim život. V Ezekielově vidění taková řeka vytékala z chrámu. Židé tedy mohli očekávat, že pokud budou Jehovu uctívat čistým způsobem, bude k nim takové požehnání proudit. Co konkrétně to mělo být? Znovu měli být kněžími poučováni o duchovních věcech. A protože v chrámu měly být přinášeny oběti, zase mohli mít jistotu, že jejich hříchy budou odpuštěny. (Ezek. 44:15, 23; 45:17) Měli být tedy znovu čistí, jako by se umyli v čisté vodě vytékající z chrámu.

5. Jak může vidění řeky rozptýlit všechny pochybnosti, jestli bude dost požehnání pro každého?

⁵ Bude vždycky dost požehnání pro všechny? Pokud by o tom někdo pochyboval, může si vybavit, jak proud vody ve vidění zázračným způsobem sílil. Z malého potůčku se za pouhé dva kilometry stala hluboká řeka! (Ezek. 47:3–5) I když bude Židů v jejich obnovené vlasti přibývat, bude přibývat i Jehovova požehnání, takže ho bude dost pro všechny. Řeka byla symbolem hojnosti a dostatku.

6. a) O čem tento prorocký obraz Židy ujistil? b) Jaké varování ve vidění zaznělo? (Viz také poznámka pod čarou.)

⁶ Životodárná voda. V Ezekielově vidění řeka vtékala do Mrtvého moře a přinášela tam život. Všimni si, že díky ní tam žilo tolik různých ryb, že se to dalo srovnat s Velkým neboli Středozemním mořem. Podél pobřeží Mrtvého moře mezi dvěma městy, která byla zjevně od sebe dost vzdálená, dokonce vzkvétal rybářský průmysl. Anděl prohlásil: „Kamkoli ta řeka přiteče, tam bude život.“ Znamená to ale, že voda z Jehovova domu se dostane do všech míst Mrtvého moře? Ne. Anděl vysvětlil, že do některých bažinatých míst se životodárná voda nedostane. Tyto oblasti „zůstanou slané“.b (Ezek. 47:8–11) Tento prorocký obraz vyhnance ujistil, že díky čistému uctívání Jehovy lid ožije a bude vzkvétat. Zaznělo ale i varování: Ne všichni Jehovovo požehnání přijmou a ne všichni budou uzdraveni.

7. O čem Židy ve vyhnanství ujistilo to, že podél řeky rostly stromy?

⁷ Stromy s ovocem k jídlu a listím k uzdravování. A co ty stromy podél řeky? Určitě přispívají ke kráse celého obrazu. Také mu dodávají další význam. Pro Ezekiela a jeho krajany bylo určitě příjemné představovat si, jak chutné ovoce ty stromy ponesou. A každý měsíc nová úroda! Ten krásný obraz je znovu ujistil, že Jehova je bude duchovně sytit. To ale není všechno. Všimni si, že listí těch stromů bude sloužit „k uzdravování“. (Ezek. 47:12) Jehova věděl, že ti, kdo se vrátí z vyhnanství, budou ze všeho nejvíc potřebovat duchovní uzdravení, a slíbil, že to zajistí. O tom, jakým způsobem to udělal, mluví jiná proroctví o obnově, jak jsme se dozvěděli v 9. kapitole této knihy.

8. Z čeho je zřejmé, že Ezekielovo vidění mělo mít větší splnění?

⁸ V 9. kapitole jsme si ale také ukázali, že Židé, kteří se vrátili z vyhnanství, zažili splnění takových proroctví jen v omezené míře. Způsobili si to sami. Mohl jim Jehova žehnat v plné míře, když tak často sklouzávali ke špatnému jednání, byli neposlušní a zanedbávali čisté uctívání Boha? Věrné Jehovovy služebníky chování ostatních Židů trápilo a byli z toho zklamaní. Věděli ale, že jeho sliby nikdy neselžou, že se vždycky splní. (Přečti Jozua 23:14.) Ezekielovo vidění tedy mělo mít ještě větší splnění. Ale kdy?

Řeka teče i dnes!

9. Kdy se Ezekielovo vidění chrámu splňuje ve větším měřítku?

⁹ Jak jsme o tom mluvili ve 14. kapitole, Ezekielovo vidění chrámu se ve větším měřítku splňuje „na konci dnů“ – v době, kdy je čisté uctívání Jehovy vyvýšeno jako nikdy předtím. (Iz. 2:2) Jak se dnes splňuje ta část vidění, kterou se právě zabýváme?

10., 11. a) Jaká požehnání proudí jako řeka v dnešní době? b) Jak proud požehnání od Jehovy sílí, aby uspokojil rostoucí potřeby Božího lidu v posledních dnech?

¹⁰ Řeka požehnání. Jaká požehnání v dnešní době nám připomíná voda vytékající z Jehovova domu? Připomíná nám všechno, co přispívá k našemu duchovnímu zdraví. V první řadě je to očišťující moc Kristovy výkupní oběti, díky které nám můžou být odpouštěny hříchy. K životodárné, očišťující vodě jsou také přirovnány čisté pravdy z Božího Slova. (Ef. 5:25–27) Jak k nám tato požehnání proudí?

¹¹ V roce 1919 bylo na světě jen několik tisíc Jehovových služebníků a byli nadšení, že dostávají duchovní pokrm, který potřebují. V následujících desetiletích jich pořád přibývalo a dnes je nás hodně přes osm milionů. Je mohutnější i proud čisté vody pravdy? Ano! Dostává se k nám vysvětlení obrovského množství biblických pravd. Během minulého století „přitekly“ k Božímu lidu doslova miliardy Biblí, knih, časopisů, brožur a letáků. Stejně jako to bylo s řekou v Ezekielově vidění, proud čistých pravd rychle sílil, aby uspokojil rostoucí potřeby duchovně žíznivých lidí po celém světě. Biblické publikace jsou už dlouho k dispozici v tištěné podobě a teď jsou ve více než 1 000 jazycích dostupné i na webových stránkách jw.org. Jak tyto vody pravdy působí na upřímné lidi?

12. a) Jak ty osobně vidíš, že biblická pravda lidi duchovně oživuje a uzdravuje? b) Jaké aktuální varování toto vidění obsahuje? (Viz také poznámka pod čarou.)

¹² Životodárná voda. Ezekielovi bylo řečeno: „Kamkoli ta řeka přiteče, tam bude život.“ Přemýšlej o tom, jak vody pravdy ovlivňují životy těch, kdo přicházejí do naší obnovené duchovní země. V duchovním smyslu oživují a uzdravují miliony lidí. Vidění ale obsahuje i aktuální varování: Ne všichni si lásku k pravdě udrží. Tak jako v Ezekielově vidění byly v Mrtvém moři bažiny a močály, najdou se lidé, kteří si biblických pravd přestanou vážit a už se jimi nebudou chtít řídit.c Kéž to neplatí o nás! (Přečti 5. Mojžíšovu 10:16–18.)

13. Co povzbudivého nám připomínají stromy podél řeky?

¹³ Stromy s ovocem k jídlu a listím k uzdravování. Je pro nás nějak povzbudivé to, že ve vidění rostly podél řeky stromy? Určitě! Vzpomeň si, že ty stromy přinášely každý měsíc úrodu chutného ovoce a že jejich listí mělo léčivé účinky. (Ezek. 47:12) Připomínají nám tedy, že sloužíme Bohu, který nás štědře sytí a uzdravuje v tom nejdůležitějším ohledu – duchovním. Dnešní svět je duchovně nemocný a vyhladovělý. Ale uvědom si, kolik toho od Jehovy dostáváme my. Stává se ti někdy, že po přečtení článku z některého z našich časopisů, při závěrečné písni na sjezdu nebo po sledování nějakého videa nebo pořadu na JW Broadcasting^® cítíš velkou vděčnost? Máme se opravdu dobře! (Iz. 65:13, 14) Přispívá tento pokrm k našemu duchovnímu zdraví? Moudré rady, které dostáváme a které jsou pevně založené na Božím Slově, nám pomáhají úspěšně bojovat proti takovým duchovním nepřátelům, jako jsou nemravnost, chamtivost a nedostatek víry. Jehova také zařídil, aby křesťané dostali pomoc, když si nějakým vážným hříchem způsobí duchovní onemocnění. (Přečti Jakuba 5:14.) Vnímáme to jako velké požehnání, které je znázorněné stromy v Ezekielově vidění.

14., 15. a) Jak se můžeme poučit z toho, že v Ezekielově vidění byla bažinatá místa? b) Jaký užitek máme z řeky v Ezekielově vidění dnes?

¹⁴ Zároveň se můžeme poučit z toho, že ve vidění byla neuzdravená bažinatá místa. Nikdy bychom nechtěli bránit tomu, aby do našeho života proudilo Jehovovo požehnání. Kdybychom odmítali nechat se uzdravit, jako to odmítá tolik lidí v tomto nemocném světě, byla by to pro nás tragédie. (Mat. 13:15) Jsme moc rádi, že máme z této řeky požehnání užitek. Vždycky když s potěšením pijeme čisté vody pravdy z Božího Slova, když o těchto pravdách mluvíme v kazatelské službě, když zažíváme, jak nás s láskou vedou, utěšují a podporují starší vyškolení věrným otrokem, můžeme si vzpomenout na řeku, kterou viděl Ezekiel. Tato řeka přináší život a uzdravení, kamkoli přiteče!

¹⁵ Ale jak se toto vidění splní v budoucnosti? Jak uvidíme dál, v tom největším možném rozsahu poteče tato řeka v ráji, který už brzo přijde.

Co bude vidění znamenat v ráji

16., 17. a) V jakém smyslu bude v ráji symbolická řeka ještě větší? b) Co dobrého nám tato řeka v ráji přinese?

¹⁶ Představuješ si sám sebe v ráji, jak jsi s přáteli a rodinou a naplno se raduješ ze života? Když budeš přemýšlet o řece, kterou viděl Ezekiel, pomůže ti to, aby tvoje představa byla ještě živější. Jak to? Podívejme se znovu na ty tři jasné rysy vidění, ze kterých je vidět Jehovova láska.

¹⁷ Řeka požehnání. V ráji bude tato symbolická řeka v určitém smyslu mnohem větší. Bude totiž přinášet užitek nejenom v duchovním ohledu, ale i v tělesném. Během Ježíšovy tisícileté vlády bude Boží království lidem pomáhat, aby měli z výkupného mnohem větší prospěch než dnes. Postupně jim pomůže dosáhnout dokonalosti! Už nebudou žádné nemoci, lékaři, zdravotní sestry, nemocnice ani zdravotní pojištění. Voda života bude proudit k milionům lidí, kteří přežijí Armagedon, tedy k „velkému zástupu“, který vyjde z „velkého soužení“. (Zjev. 7:9, 14) I když to samo bude úchvatné, bude to jen malý potůček ve srovnání s tím, co přijde později. Jak z Ezekielova vidění vyplývá, proud řeky bude sílit, aby uspokojil ještě větší potřeby.

18. Proč můžeme říct, že řeka s vodou života se během Milénia stane mohutným tokem?

¹⁸ Životodárná voda. Během Milénia bude „řeka s vodou života“ opravdu mohutným tokem. (Zjev. 22:1) Nesčetné miliony, dokonce miliardy lidí budou vzkříšeny a dostanou možnost žít věčně v ráji. Obrovské množství těch, kdo byli rozpadlí na prach, díky Jehovovu požehnání ožije. (Iz. 26:19) Zůstanou ale všichni tito lidé naživu věčně?

19. a) Proč můžeme očekávat, že v ráji budou zjeveny nové pravdy? b) V jakém smyslu zůstanou v budoucnosti některá místa slaná?

¹⁹ Každý se bude muset rozhodnout. Víme, že v té době budou otevřeny nové svitky. Osvěžující vody od Jehovy budou tedy obsahovat nově zjevené pravdy a pokyny. Není to vzrušující představa? Přesto se najdou lidé, kteří za to nebudou vděční a rozhodnou se Jehovu neposlouchat. Během Milénia se někteří asi budou bouřit, ale narušit pokojné podmínky v ráji jim dovoleno nebude. (Iz. 65:20) To nám připomíná, že v Ezekielově vidění byla bažinatá místa, která zůstala slaná, bez života. Ti, kdo vzácnou vodu života zatvrzele odmítají, jsou opravdu hloupí! A po skončení Milénia se na Satanovu stranu postaví celá skupina vzbouřenců. Všechny, kdo zavrhují Jehovovu spravedlivou vládu, čeká stejný konec: věčná smrt. (Zjev. 20:7–12)

20. Jakou pomoc podobnou stromům z Ezekielova vidění dostanou lidé během Milénia?

²⁰ Stromy s ovocem k jídlu a listím k uzdravování. Jehova nechce, aby kdokoli z nás ztratil možnost žít věčně. Aby nám pomohl tuto úžasnou příležitost využít, zajistí, že i v ráji bude něco podobného stromům, které viděl Ezekiel. O lidi bude postaráno v tělesném i duchovním ohledu. Díky čemu? Po dobu Milénia budou v nebi vládnout jako králové Ježíš Kristus a jeho 144 000 spoluvládců. Ti budou sloužit také jako kněží a budou pomáhat lidem, aby měli užitek z Kristovy výkupní oběti a získali dokonalost. (Zjev. 20:6) Ezekielovo vidění stromů, které nesou výživné ovoce a mají listy s léčivými účinky, je podobné jiné krásné prorocké pasáži, kterou zapsal apoštol Jan. (Přečti Zjevení 22:1, 2.) Listy stromů z Janova vidění slouží „k uzdravování národů“. Ze služeb 144 000 kněží bude mít užitek bezpočet milionů lidí, kteří budou Bohu věrní.

21. a) Jak na tebe působí, když přemýšlíš o řece z Ezekielova vidění? (Viz rámeček „Z potůčku se stává řeka!“.) b) O čem budeme mluvit dál?

²¹ Když přemýšlíš o řece z Ezekielova vidění, nejspíš cítíš velký klid a posiluje to tvoji naději. Před námi je opravdu nádherná doba! Je úžasné, že Jehova vykreslil tyto neobyčejné slovní obrazy už před tisíci lety a od té doby lidi trpělivě zve, aby zažili jejich velké splnění. Zažiješ ho i ty? Možná přemýšlíš, jestli bude v ráji skutečně místo i pro tebe. Podívejme se teď, jak nás o tom ujišťuje závěrečná část Ezekielova proroctví.

1., 2. a) Jaké pokyny Ezekiel od Jehovy dostává? b) Na jaké otázky si odpovíme?

EZEKIEL měl právě vidění, které ho v myšlenkách nejspíš přeneslo o skoro 900 let zpátky do doby Mojžíše a Jozua. Tehdy Jehova popsal Mojžíšovi hranice Zaslíbené země a později řekl Jozuovi, jak má být rozdělena mezi izraelské kmeny. (4. Mojž. 34:1–15; Jozue 13:7; 22:4, 9) Ale teď, v roce 593 př. n. l., Jehova říká Ezekielovi a dalším vyhnancům, aby Zaslíbenou zemi rozdělili mezi izraelské kmeny znovu! (Ezek. 45:1; 47:14; 48:29)

² Jaké poselství mělo toto vidění Ezekielovi a ostatním vyhnancům předat? Proč je toto vidění povzbudivé pro Boží lid dnes? A splní se ve větším měřítku v budoucnosti?

Vidění, které dává čtyři ujištění

3., 4. a) Jaká čtyři ujištění obsahuje poslední Ezekielovo vidění? b) Na který slib se zaměříme v této kapitole?

³ Poslední vidění, které Ezekiel dostal, je zaznamenané v devíti kapitolách jeho knihy. (Ezek. 40:1–48:35) Vyhnancům předalo čtyři ujištění, která se týkala obnoveného izraelského národa a která je určitě potěšila. Jaké sliby to byly? Za prvé, Jehova bude ve svém chrámu znovu uctíván čistým způsobem. Za druhé, kněží a pastýři budou vést obnovený národ správně. Za třetí, všichni, kdo se vrátí do Izraele, zdědí část země. A za čtvrté, Jehova bude znovu přebývat mezi svým lidem.

⁴ Ve 13. a 14. kapitole této knihy jsme uvažovali o prvních dvou slibech – o obnově čistého uctívání Jehovy a o tom, že lid povedou dobří pastýři. V této kapitole se zaměříme na třetí slib, který se týká rozdělení země. A příští kapitola se bude zabývat slibem o Jehovově přítomnosti. (Ezek. 47:13–21; 48:1–7, 23–29)

Tato země vám „připadne jako dědictví“

5., 6. a) Co bylo tím územím, které se mělo v Ezekielově vidění rozdělit? (Viz úvodní obrázek.) b) Proč Ezekiel toto vidění dostal?

⁵ Přečti Ezekiela 47:14. Ve vidění Jehova zaměřil Ezekielovu pozornost na část země, která měla být brzy „jako zahrada Eden“. (Ezek. 36:35) Pak prohlásil: „To je území, které rozdělíte jako dědictví mezi 12 izraelských kmenů.“ (Ezek. 47:13) Tím územím byla obnovená izraelská země, kam se vyhnanci měli vrátit. Potom Jehova podrobně popsal její vnější hranice, jak se o tom píše v Ezekielovi 47:15–21.

⁶ Proč Ezekiel to vidění dostal? Popis přesně vyměřených hranic jeho a ostatní vyhnance ujistil o tom, že jejich milovaná země bude rozhodně obnovena. Představ si, jak musel tento Jehovův slib, vyjádřený tak podrobným popisem, vyhnance potěšit! Opravdu Boží lid ve starověku dostal zemi, která mu byla přidělena jako dědictví? Ano, dostal.

7. a) Co začalo v roce 537 př. n. l. a co nám to připomíná? b) Na jakou otázku si nejdřív odpovíme?

⁷ V roce 537 př. n. l., nějakých 56 let po tom, co Ezekiel dostal toto vidění, se tisíce vyhnanců začaly vracet do izraelské země a obývat ji. Tyto dávné události nám připomínají to, k čemu dochází mezi Božími služebníky v dnešní době. I jim byla v určitém smyslu přidělena země. V jakém smyslu? Jehova jim dovolil, aby přišli do duchovní země a obývali ji. Z toho, jak byla obnovena Zaslíbená země ve starověku, se proto můžeme hodně naučit o obnově duchovní země, ve které žije Boží lid dnes. Ale než si k tomu něco řekneme, odpovězme si na otázku: „Jak jsme přišli na to, že dnes nějaká duchovní země opravdu existuje?“

8. a) Kým Jehova nahradil doslovný izraelský národ? b) Co je duchovní země? c) Kdy začala duchovní země existovat a kdo ji obývá?

⁸ Ve vidění, které dostal Ezekiel dřív, Jehova naznačil, že proroctví o obnově Izraele budou mít větší splnění po tom, co jeho „služebník David“, Ježíš Kristus, usedne na královský trůn. (Ezek. 37:24) To se stalo v roce 1914. Tehdy už izraelský národ dávno nebyl Božím lidem, protože ho nahradil národ duchovních Izraelitů, který tvoří duchem pomazaní křesťané. (Přečti Matouše 21:43; 1. Petra 2:9.) Jehova ale nenahradil jenom doslovný národ tím duchovním, ale nahradil také doslovnou izraelskou zemi duchovní zemí neboli rájem. (Iz. 66:8) Jak jsme se dozvěděli v 17. kapitole, duchovní země je bezpečné duchovní prostředí, kde od roku 1919 uctívají Jehovu zbývající z pomazaných. (Viz rámeček 9B, „Proč právě 1919?“.) Časem začali duchovní zemi obývat i lidé, kteří mají naději na život na zemi, tedy „jiné ovce“. (Jan 10:16) Duchovní ráj se v dnešní době stále zkrášluje a rozšiřuje, nicméně v plné míře budou jeho obyvatelé zažívat požehnání až po Armagedonu.

Země je rozdělena rovnoměrně a přesně

9. Jaké pokyny dal Jehova ohledně rozdělení země?

⁹ Přečti Ezekiela 48:1, 28. Potom co byly stanoveny vnější hranice země, Jehova detailně stanovil, jak bude země rozdělena. Nařídil, aby území, které mělo 12 kmenů zdědit, bylo mezi ně rozděleno rovnoměrně a přesně. Mělo se začít od severu, kde dostal své území kmen Dan, a pokračovat směrem na jih, kde dostal poslední území kmen Gad. Každý z 12 dědičných podílů byl vlastně pás území, který se táhl od hranice země na východě až k Velkému neboli Středozemnímu moři na západě. (Ezek. 47:20)

10. O čem tato část vidění nejspíš vyhnance ujistila?

¹⁰ O čem tato část vidění nejspíš vyhnance ujistila? Z podrobného popisu, jak zemi rozdělit, museli pochopit, že přidělování země bude dobře organizované. Navíc to, že všech 12 kmenů dostalo své přesně vymezené území, bylo zárukou, že každý, kdo se vrátí, bude mít v obnovené zemi svůj dědičný díl jistý. Nikdo nezůstane bez půdy nebo bez domova.

11. Co může v tomto vidění povzbudit nás? (Viz rámeček „Rozdělení země“.)

¹¹ Co může v tomto vidění povzbudit nás? V obnovené Zaslíbené zemi měli své místo nejenom kněží, Levité a náčelníci, ale i všichni ostatní příslušníci 12 kmenů. (Ezek. 45:4, 5, 7, 8) Podobně dnes mají v duchovním ráji své místo nejenom zbývající pomazaní a ti z velkého zástupu, kteří vedou sbory, ale také všichni ostatní členové velkého zástupu.a (Zjev. 7:9) I kdyby naše úloha v Jehovově organizaci byla velmi malá, v duchovní zemi máme své místo jisté a děláme v ní cennou práci. To nás opravdu hřeje u srdce!

Dva důležité rozdíly – jaký význam mají pro nás?

12., 13. Jaké výslovné pokyny dal Jehova ohledně přidělování země kmenům?

¹² Z některých Jehovových pokynů ohledně rozdělení země mohl být Ezekiel zmatený, protože se lišily od těch, které dal Bůh Mojžíšovi. Podívejme se na dva rozdíly. Jeden se týká země a druhý jejích obyvatel.

¹³ Za prvé, země. Mojžíšovi Jehova řekl, aby větším kmenům přidělil větší území než menším kmenům. (4. Mojž. 26:52–54) V Ezekielově vidění ale Jehova výslovně řekl, že každý kmen má dostat „stejný díl [„každý jako jeho bratr“, ppč.]“. (Ezek. 47:14) Území každého z 12 kmenů mělo mít od severu k jihu přesně stejnou šířku. Všichni Izraelité – bez ohledu na to, ke kterému kmenu patřili – měli mít stejný přístup k bohaté úrodě, kterou dobře zavlažovaná Zaslíbená země poskytovala.

14. V čem se to, co Jehova řekl Ezekielovi o cizincích, lišilo od Mojžíšova zákona?

¹⁴ Za druhé, obyvatelé. Mojžíšův zákon chránil cizince a dovoloval jim společně s Izraelity uctívat Jehovu, ale neumožňoval jim vlastnit půdu. (3. Mojž. 19:33, 34) To, co teď ale Jehova řekl Ezekielovi, bylo něco jiného, než stálo v Zákoně. Jehova mu přikázal: „Cizinci byste měli dát dědictví na území kmene, kde se usadil.“ Tím Jehova smazal jeden velký rozdíl mezi rodilými Izraelity a cizinci. (Ezek. 47:22, 23) Obyvatelé obnovené země, kterou Ezekiel viděl, si byli rovní a jednotně uctívali Jehovu. (3. Mojž. 25:23)

15. Jakou neměnnou pravdu o Jehovovi potvrdily jeho pokyny týkající se země a obyvatel?

¹⁵ Tyto dva pozoruhodné pokyny týkající se země a jejích obyvatel vyhnancům určitě dodaly jistotu. Věděli, že Jehova jim přidělí rovnocenné místo, ať už se narodili jako Izraelité, nebo byli cizinci, kteří uctívali Jehovu. (Ezra 8:20; Neh. 3:26; 7:6, 25; Iz. 56:3, 8) Tyto pokyny také potvrdily povzbudivou a neměnnou pravdu, že pro Jehovu jsou všichni jeho služebníci stejně vzácní. (Přečti Agea 2:7.) Toho si vážíme i my dnes, bez ohledu na to, jestli máme naději na život v nebi, nebo na zemi.

16., 17. a) Co jsme se dozvěděli z podrobností o zemi a jejích obyvatelích? b) O čem bude příští kapitola?

¹⁶ Co jsme se dozvěděli z podrobností o zemi a jejích obyvatelích? Připomněli jsme si, že naše celosvětová duchovní rodina se má vyznačovat rovností a jednotou. Jehova nikomu nenadržuje. Měli bychom se sami sebe ptát: Jsem nestranný stejně jako Jehova? Chovám se ke každému bratrovi a sestře s opravdovou úctou, bez ohledu na to, jaké je rasy nebo jaké má životní okolnosti? (Řím. 12:10) Máme radost, že Jehova nám všem umožnil stejný přístup do duchovního ráje, kde celou duší uctíváme našeho nebeského Otce a těšíme se z jeho požehnání. (Gal. 3:26–29; Zjev. 7:9)

¹⁷ Podívejme se teď na čtvrté ujištění, které Ezekiel dostal na konci svého posledního vidění – slib, že Jehova bude s vyhnanci. Co se z tohoto slibu můžeme naučit? Odpověď najdeme v příští kapitole.

1., 2. a) K jakému účelu byl vyhrazen zvláštní díl země? (Viz obrázek na titulní straně.) b) O čem vidění vyhnance ujistilo?

VE SVÉM posledním vidění se Ezekiel dozvídá, že jeden díl země má být vyčleněn pro zvláštní účel. Není určen jako dědictví pro nějaký izraelský kmen, ale jako příspěvek Jehovovi. Ezekiel se také dozvídá o pozoruhodném městě se zajímavým jménem. Tato část vidění dává vyhnancům velmi důležité ujištění: Až se vrátí do své milované země, Jehova bude s nimi.

² Ezekiel pro nás zaznamenal detailní popis tohoto příspěvku. Pro nás, kdo uctíváme Jehovu, má tato zpráva velký význam. Pojďme ji prozkoumat.

Svatý příspěvek a město

3. Kterých pět oblastí obsahoval vyčleněný díl země a k jakému účelu sloužily? (Viz rámeček „Území, které vyčleníte jako příspěvek“.)

³ V tomto vyčleněném dílu země (A v rámečku 21A) bylo území, které mělo tvar čtverce (B). Od severu k jihu i od východu k západu měřilo 25 000 loket, tedy 13 kilometrů, a nazývalo se „celý příspěvek“. Bylo rozděleno na tři rovnoběžné části. Horní část byla určena pro Levity a prostřední část pro chrám a kněze. Tyto dvě části tvořily „svatý příspěvek“ (D). Menší, dolní část, neboli „zbývající území“ (E), měla sloužit „na běžné účely“. Byla určena pro město. (Ezek. 48:15, 20)

4. Co se učíme ze zprávy o příspěvku pro Jehovu?

⁴ Co se z tohoto popisu učíme? Tím, že nejdřív byla vyčleněna země pro tento zvláštní příspěvek a teprve potom země pro jednotlivé kmeny, Jehova ukázal, že nejdůležitější má být duchovní centrum země. (Ezek. 45:1) Z pořadí, v jakém byla země rozdělena, se vyhnanci určitě hodně naučili. Museli ve svém životě dávat uctívání Jehovy na první místo. I my považujeme duchovní činnosti, jako je studium Božího Slova, účast na shromážděních a kazatelská služba, za ty nejdůležitější. Když si tak jako Jehova stanovíme správné priority, bude se náš každodenní život točit kolem uctívání Boha.

„Město bude uprostřed“

5., 6. a) Komu město patřilo? b) Co město neznázorňuje a proč?

⁵ Přečti Ezekiela 48:15. Co znamenalo město a území kolem něj? (Ezek. 48:16–18) Jehova předtím ve vidění Ezekielovi řekl, že území ve vlastnictví města „bude patřit celému izraelskému domu“. (Ezek. 45:6, 7) Město a okolní půda tedy nebyly součástí „svatého příspěvku“, který měl být dán Jehovovi. (Ezek. 48:9, 10) Mějme to na mysli, když teď budeme zkoumat, co se z uspořádání tohoto města můžeme naučit.

⁶ Abychom zjistili, jaká poučení si z tohoto města můžeme vzít, musíme si nejdřív říct, co nemohlo představovat. Nemohlo znázorňovat obnovený Jeruzalém s jeho chrámem. Proč ne? Protože ve městě z Ezekielova vidění žádný chrám nebyl. Nemohlo znázorňovat ani žádné jiné město v obnovené izraelské zemi. Proč ne? Protože vyhnanci po svém návratu ani jejich potomci nikdy žádné město, které by mělo takové rysy, nepostavili. A nemohlo znázorňovat ani nějaké nebeské město. Proč ne? Na rozdíl od staveb postavených na půdě vyčleněné pro posvátné účely bylo město postaveno na půdě určené pro obyčejné neboli neposvátné účely. (Ezek. 42:20)

7. Jaké město Ezekiel viděl a co podle všeho znázorňuje? (Viz úvodní obrázek.)

⁷ Co tedy toto město představovalo? Vzpomeň si, že Ezekiel ho viděl ve stejném vidění, ve kterém viděl zemi. (Ezek. 40:2; 45:1, 6) Z Božího Slova vyplývá, že země znázorňuje duchovní zemi, a tak město musí znázorňovat duchovní město. Jakou představu vyvolává slovo „město“? Člověk si představí organizované společenství lidí, kteří žijí na jednom místě. Zdá se tedy, že město z Ezekielova vidění, které mělo dokonale čtvercový půdorys, znázorňuje dobře organizované správní středisko.

8. Jakou má tato správa oblast působnosti a proč to můžeme říct?

⁸ Jakou má tato správa oblast působnosti? Z Ezekielova vidění je patrné, že město plní svoji úlohu v duchovní zemi. Dnes tedy tato správa plní svoji úlohu v oblasti působnosti Božího lidu. A co vyplývá ze skutečnosti, že město stojí na obyčejné, neposvátné půdě? Připomíná nám to, že nepředstavuje nějakou správu v nebi, ale na zemi – správu, která pracuje k užitku všech, kdo žijí v duchovním ráji.

9. a) Kdo v dnešní době tvoří pozemskou správu? b) Co Ježíš udělá během Milénia?

⁹ Kdo tuto pozemskou správu tvoří? V Ezekielově vidění se o tom, kdo stojí v čele města, mluví jako o „náčelníkovi“. (Ezek. 45:7) Ten sloužil mezi lidmi jako dozorce, ale nebyl knězem ani Levitou. Připomíná nám zejména dnešní sborové dozorce z řad „jiných ovcí“. (Jan 10:16) Tito starostliví duchovní pastýři jsou pokornými služebníky Kristovy nebeské vlády. Během Milénia Ježíš „po celé zemi“ vybere způsobilé muže a jmenuje je, aby sloužili jako starší neboli „knížata“. (Žalm 45:16) Ti se v té době budou pod vedením nebeského království starat o Boží lid.

„Jehova je tam“

10. Jak se město jmenuje a jaké ujištění to dává?

¹⁰ Přečti Ezekiela 48:35. Město se jmenuje „Jehova je tam“. Toto jméno je ujištěním, že v něm lidé budou vnímat Jehovovu přítomnost. Tím, že Jehova ve vidění umístil město doprostřed země, vlastně vyhnancům řekl: „Znovu budu s vámi!“ Muselo je to hodně povzbudit.

11. Co se můžeme naučit z Ezekielova vidění města a z jeho jména?

¹¹ Co se z této části Ezekielova proroctví můžeme naučit? Jméno města, které je správním střediskem, nás ujišťuje, že Jehova je se svými věrnými služebníky na zemi už v dnešní době a bude s nimi navždy. Toto jméno také zdůrazňuje důležitou pravdu: Město tu není od toho, aby dávalo moc jakýmkoli lidem, ale aby uvádělo do praxe Jehovovy láskyplné a moudré zákony. Jehova této správě například nedal pravomoc rozdělit zemi tak, jak by se to líbilo pouhým lidem. Naopak očekává, že správci budou respektovat to, jaký podíl neboli místo v duchovní zemi dal on sám každému svému služebníkovi, tedy i těm, kdo jsou z lidského pohledu nevýznamní. (Ezek. 46:18; 48:29)

12. a) Čím dalším je město pozoruhodné a na co to poukazuje? b) Co důležitého to připomíná sborovým starším?

¹² Čím dalším je město „Jehova je tam“ pozoruhodné? Zatímco v hradbách starověkých měst bývalo z bezpečnostních důvodů co nejméně bran, toto město jich má 12! (Ezek. 48:30–34) Velký počet bran (tři na každé straně) ukazuje, že správci města jsou přístupní a ochotní pomáhat všem Božím služebníkům. Navíc to, že městských bran bylo právě 12, zdůrazňuje, že město je otevřené všem, „celému izraelskému domu“. (Ezek. 45:6) Otevřený charakter města je důležitou připomínkou pro sborové starší. Jehova si přeje, aby byli přístupní a ochotní pomáhat všem, kdo žijí v duchovním ráji.

Boží lid uctívá Jehovu a podporuje město

13. O jakých formách služby se Jehova zmínil?

¹³ Vraťme se do Ezekielovy doby a podívejme se na další detaily, které v tomto obsáhlém vidění o rozdělení země zaznamenal. Jehova se zmiňuje o lidech, kteří se podílejí na různých formách služby. „Kněží sloužící ve svatyni“ měli přinášet oběti a přibližovat se k Jehovovi, aby mu sloužili. „Levité sloužící v chrámu“ měli „mít na starost služby v chrámu“ a měli „v něm dělat všechno, co je potřeba“. (Ezek. 44:14–16; 45:4, 5) Kromě toho další lidé měli pracovat v okolí města. O koho šlo?

14. Co nám připomínají ti, kdo pracují v okolí města?

¹⁴ Ti, kdo pracovali v okolí města, byli „ze všech izraelských kmenů“. Jejich úkolem bylo město podporovat. Pěstovali plodiny, ze kterých měli „jíst ti, kdo slouží městu“. (Ezek. 48:18, 19) Připomíná nám toto opatření nějakou příležitost, kterou máme dnes? Ano. Dnes mají všichni, kdo žijí v duchovním ráji, příležitost podporovat službu Kristových pomazaných bratrů a mužů z „velkého zástupu“, které Jehova pověřil vedením svého lidu. (Zjev. 7:9, 10) Jedním z hlavních způsobů, jak takovou podporu poskytujeme, je to, že ochotně spolupracujeme s věrným otrokem.

15., 16. a) Jaký další detail nacházíme v Ezekielově vidění? b) Jaké podobné příležitosti máme my?

¹⁵ V Ezekielově vidění nacházíme ještě další detail, který souvisí s naší službou Jehovovi. Jehova říká, že členové 12 nelevitských kmenů budou působit na dvou místech: na chrámovém nádvoří a na městských pastvinách. Co na každém z těchto míst dělají? Na nádvoří chrámu přicházejí lidé ze všech kmenů, aby uctívali Jehovu a přinášeli mu oběti. (Ezek. 46:9, 24) Půdu, která patří městu, členové všech kmenů obdělávají a tím město podporují. Jaký si z nich můžeme vzít příklad?

¹⁶ Dnes mají členové velkého zástupu příležitost podílet se na podobných činnostech, jako byly ty v Ezekielově vidění. Uctívají Jehovu „v jeho chrámu“ a přinášejí mu oběti chvály. (Zjev. 7:9–15) Dělají to tím, že s druhými mluví o dobré zprávě a vyjadřují svoji víru na shromážděních. Takové uctívání Jehovy považují za svoji prvořadou odpovědnost. (1. Par. 16:29) Hodně bratrů a sester má navíc možnost podporovat Boží organizaci různými praktickými způsoby. Například pomáhají na stavbách a při údržbě sálů Království a budov poboček a podílejí se na mnoha dalších projektech v rámci Jehovovy organizace. Jiní tyto projekty podporují finančně. Dá se říct, že tím vším obdělávají půdu „k Boží slávě“. (1. Kor. 10:31) Pracují na svých úkolech horlivě a s radostí, protože vědí, že „takové oběti se Bohu líbí“. (Hebr. 13:16) Využíváš tyto možnosti naplno?

„Očekáváme nová nebesa a novou zemi“

17. a) Jak se Ezekielovo vidění splní v budoucnosti? b) O koho se bude během Milénia starat správa znázorněná městem?

¹⁷ Dočkáme se v budoucnosti většího splnění tohoto vidění? Ano! Ezekiel viděl, že část země nazvaná „svatý příspěvek“, kde se nachází „Jehovova svatyně“, je uprostřed země. (Ezek. 48:10) To je ujištění, že po Armagedonu bude Jehova s námi, ať už na zemi budeme žít kdekoli. (Zjev. 21:3) Správa znázorněná městem – tedy ti, kdo budou na zemi pověřeni, aby se starali o Boží lid – během Milénia rozšíří svoji působnost po celé planetě. Tito správci s láskou povedou všechny, kdo budou tvořit „novou zemi“ neboli novou lidskou společnost. (2. Petra 3:13)

18. a) Proč si můžeme být jistí, že pozemská správa bude pracovat v souladu s Boží vládou? b) O čem nás ujišťuje jméno města?

¹⁸ Proč si můžeme být jistí, že tato správa bude stále pracovat v naprostém souladu s Boží vládou? Protože z Božího Slova jasně vyplývá, že toto pozemské město s 12 branami je obdobou nebeského města s 12 branami, tedy Nového Jeruzaléma tvořeného Kristovými 144 000 spoluvládci. (Zjev. 21:2, 12, 21–27) To naznačuje, že pozemská správa bude fungovat v souladu se všemi rozhodnutími, která v nebi udělá Boží království, a bude se jimi svědomitě řídit. Ano, jméno města „Jehova je tam“ nás všechny ujišťuje, že čisté uctívání Jehovy bude v ráji navždy vzkvétat. Je před námi opravdu krásná budoucnost!