53 PAVEL
V bouři zachránil život druhým
KDYŽ se Saul z Tarsu stal křesťanem a začal kázat a vyučovat dobrou zprávu, od Ježíše věděl, „kolik toho … musí vytrpět“. Došlo na Ježíšova slova? Saul, který byl časem známý jako apoštol Pavel, o nějakých 20 let později napsal druhý dopis do Korintu. Už v té době toho měl hodně za sebou. Řekl: „Nesčetněkrát mě bili a mnohokrát jsem byl blízko smrti.“ Třikrát taky přežil ztroskotání lodi. V jednom případě strávil na otevřeném moři celou noc a celý den. A to ho ještě další ztroskotání čekalo.
Římané ho už víc než dva roky drželi ve vězení v Cesareji, protože jeden zkorumpovaný úředník čekal, že od něho dostane úplatek. Když místo něho nastoupil někdo jiný, Pavel se oficiálně odvolal přímo k císaři. A tak se zase ocitl na lodi. Tím začala jeho vyčerpávající cesta do Říma, který byl víc než 3 000 kilometrů daleko. Na palubě s ním byli jeho dva kamarádi – „milovaný lékař“ Lukáš a Aristarchos. (Kol. 4:14)
Loď dorazila do Myry v Malé Asii. Tam římský důstojník Julius odvedl Pavla a další vězně na egyptskou loď, která převážela obilí a mířila do Itálie. Když vypluli na moře, vítr byl proti nim a bránil jim v cestě. Lukáš se dvakrát zmínil o tom, že ta plavba byla náročná. Když připluli do Pěkných přístavů, Pavlovi bylo jasné, že jestli tam nezůstanou přes zimu, další cesta bude hodně nebezpečná.
Apoštol Pavel odvážně promluvil. Varoval Julia, že jestli budou pokračovat dál, „skončí špatně“ a o všechno přijdou. On ale Pavlovi nevěřil. Poslechl muže, kteří měli loď na starosti, a vypluli. Julius svého rozhodnutí později určitě litoval. Brzy se „přihnal prudký vítr“ a „zmocnil se lodi“. Vítr sílil a sílil, ta děsivá vichřice trvala několik dní. Lukáš vzpomínal: „Bouře námi prudce zmítala.“ Námořníci chtěli loď odlehčit, a tak přes palubu začali vyhazovat lodní lana. Celé dny nikdo nejedl. Uběhly skoro dva týdny. Lukáš napsal, že „veškerá naděje na záchranu se začala rozplývat“.
Když Pavla převáželi jako vězně na lodi, všem na palubě pomohl, aby si během silné bouře zachránili život
Pomalu, ale jistě se blížila katastrofa. Pavel se mezi těmi, kdo byli na palubě, postavil a přesvědčivě řekl: „Teď vás vybízím, abyste sebrali odvahu.“ Protože věděl, co se stane, řekl: „Nikdo z vás nepřijde o život. Jen loď bude zničena.“ Pár námořníků se pokusilo spustit záchranný člun a utéct. Pavel důstojníka a vojáky varoval, že jestli ti muži utečou, spousta lidí nepřežije. Vojáci proto přesekli lana a nechali člun uplavat prázdný.
V té hluboké tmě, těsně před rozedněním Pavel všem na palubě řekl, že už je čas vytáhnout zásoby jídla a pořádně se najíst. Ujistil je: „Nikomu z vás se … z hlavy neztratí ani vlas.“ Pak před nimi poděkoval Jehovovi. Snědli chleby a zbytek pšenice vyházeli do moře. Pavel svojí odvahou nakazil ostatní. „Všechny to povzbudilo.“ Když se objevily první sluneční paprsky, loď najela na mělčinu a vlny ji začaly lámat na kusy. Přesto „se všichni v pořádku dostali na suchou zem“. Pavel měl pravdu. Konečně byli v bezpečí!
Jak brzo zjistili, skončili na ostrově Malta. Pavel a jeho kamarádi tam měli plné ruce práce s kázáním. Bůh dokonce Pavla použil, aby udělal několik zázraků. Hodně Malťanů na to hezky zareagovalo.
Pavel nikdy nepřestal být odvážný. Když se na jaře konečně dostal do Říma, uvěznili ho tam na nějaké dva roky. Celou dobu ho hlídal voják. On ale i tak dál kázal a psal dopisy, které se staly součástí Bible. Když ho propustili na svobodu, využil to a zase kázal. O něco později ho v Římě znova uvěznili. Tentokrát naposled. Zdá se, že tohohle věrného a odvážného muže Římané nakonec popravili. Pavel se ale smrti nebál. Řekl, že je to „poslední nepřítel“, a věděl, že Jehova ji jednou odstraní. (1. Kor. 15:26) Taky věděl, že až přijde ten správný čas, Jehova splní slib, který mu dal – odmění ho nesmrtelným životem v nebi a bude sloužit jako král a kněz po boku Ježíše Krista.
Přečti si o tom v Bibli
Co bys řekl?
Jak Pavel v tomhle období svého života projevoval odvahu?
Jdi víc do hloubky
1. Proč Saul možná radši používal svoje římské jméno Pavel? (w08 3/1 12 ¶4, 5)
2. Když se Pavel vrátil do Tarsu, uběhlo devět let a pak odešel do Antiochie. Těmhle devíti letům se říká „roky mlčení“. Co náročného možná v té době zažil? (w00 7/15 26, 27, rámeček ¶3, 4)
3. Proč byla Pavlova rada, ať s plavbou do Itálie počkají, rozumná? (Sk. 27:9, 10; wp17.5 9 ¶3, 4) A
Obrázek A: Obchodní loď z 1. století, podobná té, na které se plavil Pavel z Myry
4. Obyvatelé Malty o Pavlovi řekli: „Ten člověk je určitě vrah.“ Proč? (Sk. 28:4; w15 10/1 9 ¶5, 6)
Přemýšlej, jak to využít
Pavel lidem na lodi řekl, že díky Bohu se „nikomu … z hlavy neztratí ani vlas“. (Sk. 27:22, 34) Co se z toho učíš o tom, co Jehova díky své síle dokáže? A jak to ovlivňuje tvůj pohled na službu?
Když se Pavel pomodlil, „všechny to povzbudilo“. (Sk. 27:35, 36) V jakých situacích můžou naše modlitby dodat odvahu druhým? B
Obrázek B
Jak bys mohl napodobit odvahu, jakou Pavel projevil v tomhle příběhu?
Uvažuj v širších souvislostech
Co se z toho příběhu učím o Jehovovi?
Jak ten příběh souvisí s Jehovovými záměry?
Proč jsi po přečtení tohohle příběhu rád, že byl Pavel vybraný, aby vládl s Kristem v nebi?
Zjisti víc
Objev, jak důležité bylo v prvním století cestování po moři a jak se díky tomu šířilo křesťanství.
Jak můžou být sboroví starší stejně vytrvalí a obětaví jako Pavel?
Napodobuj ty, kdo díky trpělivosti zdědí sliby – Pavel (3:22)