LÍTOST, SLITOVÁNÍ

Něžný cit projevovaný člověku, který trpí nebo je v nouzi, nebo politování nad čímkoli, s čím se zacházelo drsně. Množné číslo ra·chamimʹ označuje ‚lítost‘, „[projevy] milosrdenství“ nebo „niterné city“. (1Mo 43:14, 30; 1Pa 21:13; Ža 40:11; viz heslo MILOSRDENSTVÍ.) Řecké sloveso splag·chniʹzo·mai znamená „být pohnut lítostí nebo soucitem“ nebo „mít či pociťovat soucit“. Tento výraz je odvozen od podstatného jména splagʹchna, které doslova znamená „střeva“. (Sk 1:18) Silné city mohou působit na vnitřní tělesné orgány, a proto se řeckým podstatným jménem splagʹchna často označuje „něžná náklonnost“ nebo „něžný soucit“. (Viz heslo NÁKLONNOST.)

Jehova Bůh se slitovává nad těmi, kdo jsou v krajní nouzi, je v tom příkladem a může přimět lidi k tomu, aby tento láskyplný cit projevovali také. Proto se mohl král Šalomoun právem modlit, aby Jehova učinil Izraelity předmětem slitování před jejich uchvatiteli, kdyby se Izraelité pro svou nevěrnost dostali do zajetí. (1Kr 8:50) O tom, jak byla tato zbožná žádost vyslyšena, inspirovaný žalmista napsal: „Umožňoval, aby byli předmětem slitování přede všemi, kdo je drželi v zajetí.“ (Ža 106:46) A tak Jehova během doby uvedl kajícný ostatek zpět do jeho země. (Jer 33:26; Ezr 1:1–4) A král Artaxerxes v souladu s Jehovovou vůlí udělil Nehemjášovi povolení, aby znovu vystavěl město Jeruzalém. (Ne 1:11–2:6)

Ježíš Kristus se nad lidmi slitovával, a dokonale tím zrcadlil osobnost svého Otce. Když viděl zástupy, „bylo mu jich líto“, i když narušily jeho soukromí; byli totiž „sedření a byli zmítáni sem a tam jako ovce bez pastýře“. (Mt 9:36; Mr 6:34) Když Ježíš viděl lidi, kterým někdo zemřel nebo kteří byli malomocní či slepí, bylo mu jich líto, a proto jim zázračně poskytl úlevu. (Mt 14:14; 20:30–34; Mr 1:40, 41; Lk 7:12, 13) A Boží Syn se také slitoval nad lidmi, kteří s ním byli tři dny a neměli co jíst; zázrakem jim proto opatřil jídlo. (Mt 15:32–38; Mr 8:2–9)

Tento příklad i příklad jeho Otce mohou učedníci Ježíše Krista napodobovat tím, že ochotně a s radostí poskytují pomoc lidem, kteří jsou v tísnivé situaci, a tím, že vítají všechny, kdo opravdově činí pokání ze svých hříchů a celým srdcem se vracejí k Jehovovi. (Mt 18:21–35; Lk 10:30–37; 15:11–32) Proto si mohou být jisti, že jim Všemohoucí bude dále prokazovat milosrdenství. (Mt 5:7; viz také heslo POKÁNÍ.)