RIMMON

[granátovník].

1. Benjamínovec, otec Baanaha a Rekaba, vrahů Saulova syna Iš-bošeta. Pocházel z Beerotu, který leží na S od Gibeje. (2Sa 4:2, 5–7, 9)

2. Město kmene Simeon v oblasti, jež byla obklopena kmenem Juda. (Joz 19:1, 2, 7; „Remmon“, KB) Je uvedeno po městě Ajin a je zřejmé, že název En-rimmon u Nehemjáše 11:29 je složeným tvarem, který označuje toto dvojměstí. U Zecharjáše 14:10 je o něm řečeno, že je již. bodem. Rozvaliny na místě zvaném Chirbet Umm er-Ramamin (Horvat Remalja), asi 15 km na S od Beer-šeby, se považují za starověký Rimmon.

3. Levitské enklávové město rodiny Merariho, jež leželo na vých. hranici země Zebulona (Joz 19:10, 13); v Jozuovi 21:35 je zjevně nazváno ‚Dimna‘ a v 1. Paralipomenon 6:77 „Rimmono“. Je ztotožňováno s místem Rummana (Rimmon), asi 10 km na S od Nazaretu.

4. Skalnatá vyvýšenina podobná útesu, na niž ustoupilo 600 mužů z kmene Benjamín, kteří přežili bitvu poblíž Gibeje. V této bitvě povstal celý Izrael proti Benjamínovcům, aby pomstil znásilnění a vraždu konkubíny jednoho Levity. (Sd 20:45–47) Benjamínovci zde zůstali tak dlouho, dokud k nim nepřišli zplnomocněnci, kteří jim nabídli mír. (Sd 21:13) Toto bývalé útočiště leží asi 6 km na V od Betelu a 18 km na SSV od Jeruzaléma a je dnes známé jako Rammun. Na tomto místě je malá vesnice. Vypíná se zde kuželovitá vápencová hora, která je ze tří stran chráněna strží, a jsou v ní četné jeskyně.

5. Syrský bůh. Velitel syrského vojska Naaman potom, co byl uzdraven z malomocenství, uznal Jehovu jako pravého Boha. Vyjádřil však znepokojení kvůli tomu, že musí doprovázet syrského krále do Rimmonova chrámu a tam se s králem sklánět před Rimmonovou modlou, protože se přitom král opírá o jeho ruku. (2Kr 5:15–18)

Rimmon je obvykle ztotožňován s Rammanem (znamená „Řvoun, Hromovládce“), bohem, o němž je známo, že byl uctíván v Asýrii a Babylónii. Předpokládá se, že uctívání Rimmona (Rammana) přinesly z Asýrie na západ některé kmeny, jež se usadily v okolí Damašku. Mnoho učenců považuje jméno Rimmon (Ramman) za pouhý titul boha bouřky, Hadada (Adada). Skutečnost, že syrští králové měli jména Tabrimmon a Ben-hadad, je základem pro domněnku, že Rimmon byl totožný s Hadadem. Syrští králové totiž s oblibou nosili jméno nebo titul svého hlavního boha. (1Kr 15:18)

Rimmon, který byl uctíván v Sýrii, měl nepochybně mnoho společného s Rammanem, jenž byl pro Asyřany zejména bohem bouře a hromu. Ačkoli byl Ramman považován za dárce deště, a tedy i za toho, kdo opatřuje vodu pro studny a pole, je ve větší míře spojován s ničivými rysy deště a blesku. Na asyrských monumentech je opakovaně zobrazován jako bůh války. Stejně se na Rammana pohlíželo také v Babylónii, kde společně s měsíčním bohem Sinem a slunečním bohem Šamašem tvořili jednu z četných triád.