POSEDLOST DÉMONEM

Úplné ovládání a ovlivňování člověka neviditelným ničemným duchem. V biblických dobách se vliv démonů na lidi projevoval různými způsoby: někteří nemohli mluvit, jiní byli slepí nebo hluší, další byli duševně nemocní či měli nadlidskou sílu. Neviditelní tyrani způsobili, že tito lidé byli v žalostném stavu. (Mt 9:32; 12:22; 17:15; Mr 5:3–5; Lk 8:29; 9:42; 11:14; Sk 19:16) Jejich oběťmi byli muži, ženy i děti. (Mt 15:22; Mr 5:2) Pokud byl nějaký člověk posedlý současně mnoha démony, jeho muka byla o to větší. (Lk 8:2, 30) Když byl démon vyhnán, člověku se vrátil zdravý rozum. Mezi posedlostí démonem a obyčejnou chorobou existuje rozdíl, protože Ježíš léčil obě poruchy. (Mt 8:16; 17:18; Mr 1:32, 34)

Mezi největší Ježíšovy zázraky patří to, že osvobodil posedlé lidi ze zajetí démonů. Démoni byli vůči Ježíšovi bezmocní. Ne všichni lidé však měli z tohoto Ježíšova působení radost. Farizeové ho obviňovali, že je ve spojení s panovníkem démonů, Belzebubem, zatímco oni sami — jak poukázal Ježíš — byli ve skutečnosti Ďáblovými dětmi. (Mt 9:34; 12:24; Mr 3:22; Lk 11:15; Jan 7:20; 8:44, 48–52) Ježíš znal zdroj moci, díky které ovládal démony, a otevřeně prohlásil, že to je Jehovův duch. (Mt 12:28; Lk 8:39; 11:20) I sami démoni věděli, kdo Ježíš je, a oslovovali ho „Boží Syn“, „Boží svatý“ a ‚Ježíš, Syn Nejvyššího Boha‘. (Mt 8:29; Mr 1:24; 3:11; 5:7; Lk 4:34, 41; Sk 19:15; Jk 2:19) Ježíš jim však nikdy nedovolil, aby svědčili v jeho prospěch. (Mr 3:12) Muže, kterého osvobodil z moci démonů, naopak Ježíš povzbudil, aby svým příbuzným řekl ‚o všem, co pro něj Jehova udělal‘. (Mr 5:18–20)

Ježíš dal autoritu nad démony také svým 12 apoštolům a později 70 učedníkům, které vyslal, takže v Ježíšově jménu mohli i oni léčit lidi posedlé démony. (Mt 10:8; Mr 3:15; 6:13; Lk 9:1; 10:17) Na základě Ježíšova jména dokázal vyhnat démona dokonce i jeden člověk, který nebyl nejbližším společníkem Ježíše ani jeho apoštolů. (Mr 9:38–40; Lk 9:49, 50) Apoštolové měli tuto moc i po Ježíšově smrti. Pavel nařídil ‚démonu věštby‘, aby vyšel z otrokyně, což vzbudilo hněv majitelů této otrokyně, jimž šlo o peníze. (Sk 16:16–19) Když se však někteří podvodníci, jako sedm synů kněze Skevy, pokoušeli vyhnat démona „při Ježíšovi, kterého káže Pavel“, muž posedlý démonem se všech sedmi zmocnil, surově je zbil a svlékl do naha. (Sk 19:13–16)

Bouřlivé a nezvladatelné chování duševně nevyrovnaných lidí je často způsobeno tím, že jsou posedlí těmito neviditelnými přisluhovači Satana. Existují zprávy, že spiritistickým médiím se někdy podařilo tyto démony vyhnat; to nám připomíná Ježíšova slova: „Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme . . . v tvém jménu nevyháněli démony. . .?‘ A přece jim pak vyznám: Nikdy jsem vás neznal!“ (Mt 7:22, 23) Jsou to závažné důvody pro to, abychom se řídili radou „bděte“ a „oblečte si úplnou výzbroj od Boha, abyste byli schopni pevně stát proti Ďáblovým pletichám“ a pletichám jeho démonů. (1Pe 5:8; Ef 6:11)