HRDLIČKA

[heb. tor, tór; řec. try·gonʹ].

Pták podobný malému holubovi, obvykle se silnými sklony migrovat. Hebrejský název zjevně napodobuje žalostný naříkavý zvuk „tur-r-r tur-r-r“, který tento pták vydává.

Druhy hrdliček, které se v Palestině vyskytují nejčastěji, jsou hrdlička divoká (Streptopelia turtur) a hrdlička zahradní (Streptopelia decaocta). Hrdlička zahradní má na zadní straně krku úzký černý proužek. V Izraeli se během posledních desetiletí stále rozšiřuje oblast výskytu dalšího druhu, hrdličky senegalské (Streptopelia senegalensis).

U Jeremjáše 8:7 je hrdlička uvedena mezi ptáky, kteří ‚dobře zachovávají čas svého příletu‘, což zjevně znamená každoroční migraci. Zde jistě jde o hrdličku divokou, protože jiné druhy hrdliček, které se v Palestině vyskytují, nemigrují, ale zůstávají v Izraeli po celý rok. Hrdlička divoká byla v Palestině neomylným poslem jara. Přilétala od J začátkem dubna a ‚v zemi byl slyšet její hlas‘. (Pís 2:12)

Hrdlička je plachý, mírný pták a nepřátelům uniká díky svému rychlému letu. (Ža 74:19) V určitém období je hrdliček v celé Palestině poměrně dost, a protože se živí zrním, semeny a jetelem, je snadné chytit je na zemi do pastí. Když Jehova ‚uzavíral smlouvu‘ s Abrahamem, Abraham obětoval mimo jiné i hrdličku. (1Mo 15:9, 10, 17, 18) Později mojžíšský Zákon buď přikazoval, nebo umožňoval použít hrdličky při jistých obětech a očišťovacích obřadech. (3Mo 1:14; 5:7, 11; 12:6, 8; 14:22, 30; 15:14, 15, 29, 30; 4Mo 6:10, 11) Když se narodil Ježíš, Marie předložila v chrámu dvě hrdličky, nebo dva mladé holuby. (Lk 2:22–24; viz heslo HOLUB, HOLUBICE.)