BOLÁK

Obvykle furunkl, ohraničené a bolestivé zduření kůže, jež nevzniká následkem předcházejícího zranění, ale vzniká bakteriální infekcí, která napadne vlasový míšek nebo potní či mazovou žlázu; hebrejsky šechinʹ. Bolák začíná malým zarudlým zduřením, pak z něj vyteče trochu hnisu a nakonec se z něj vyloučí pevná hnisová zátka. Někdy se v postižené oblasti vytvoří boláků více. „Karbunkl“ je nebezpečnější než furunkl, postihuje větší plochu, někdy je bolestivější a může být doprovázen příznaky, jako je bolest hlavy, zvýšená teplota a pocit vyčerpanosti. Toto onemocnění může být někdy smrtelné.

Při šesté ráně, kterou Jehova uvedl na Egypt, byli Egypťané i jejich zvířata postiženi bolestivými „boláky s puchýři“. (2Mo 9:8–11) Mohla to být těžká kožní vyrážka s hnisavými puchýři, které mohly pokrývat velké plochy kůže. V Písmu je však toto onemocnění popsáno jen stručně, a nelze proto s jistotou stanovit, o které z dnešních onemocnění šlo.

Izraelité dostali výstrahu, že kdyby neposlouchali Boha, postihl by je Bůh, mimo jiné, „egyptským bolákem“. Dále jim bylo řečeno: „Jehova tě postihne zhoubným bolákem [heb. biš·chinʹ raʽ] na obou kolenou a obou nohách, z něhož se nebudeš schopen uzdravit, od chodidla tvé nohy k temeni tvé hlavy.“ (5Mo 28:15, 27, 35)

Zákon ukazoval, že na místě uzdraveného boláku může vzniknout vyrážka nebo skvrna související s malomocenstvím. V některých případech byly příznaky takové, že ten, kdo byl boláky postižen, byl okamžitě prohlášen za nečistého a malomocného; v jiných případech byla uložena sedmidenní karanténa. Jestliže se potom zjistilo, že se skvrna nerozšířila, šlo pouze o „zánět boláku“ a kněz prohlásil postiženého člověka za čistého. (3Mo 13:18–23)

Bible ukazuje, že Satan postihl Joba „zhoubným bolákem [heb. biš·chinʹ raʽ] od chodidla jeho nohy až po temeno jeho hlavy“. (Job 2:7) Přesné lékařské určení choroby, kterou trpěl Job, není možné. Job trpěl nesnesitelnou bolestí, a škrábal se proto hliněným střepem. (Job 2:8) Jeho tělo bylo pokryto larvami, na kůži měl strupy (Job 7:5), jeho dech byl odporný (Job 19:17), trpěl mučivou bolestí, kůže mu černala a opadávala (Job 30:17, 30).

Judský král Ezekjáš „smrtelně onemocněl“, když se mu udělal bolák. Izajáš poradil, aby Ezekjášovi na bolák položili koláč z lisovaných sušených fíků jako léčivou placku, a Ezekjáš se pak postupně zotavil. (2Kr 20:1, 7; Iz 38:1, 21) Nešlo však jen o přirozené vyléčení, ale uzdravení způsobil Jehova. (2Kr 20:5)