Obleč pravdu laskavostí

1. Co musíme dělat, abychom mohli být součástí Jehovovy rodiny?

KDYŽ se poprvé setkáme s nějakým bratrem nebo sestrou, často padne otázka: „Jak jsi poznal pravdu?“ Někteří odpoví, že „v pravdě vyrůstali“. A jiní třeba zase řeknou, že „pravdu poznali teprve nedávno“. Proč to tak říkáme? Protože pravda z Božího Slova ovlivňuje celý náš život. Víme, že do Jehovovy rodiny můžeme patřit jedině tehdy, když budeme pravdu milovat a žít podle ní. A jeden ze způsobů, jak to můžeme dělat, je, že jsme poctiví v tom, co říkáme a děláme. (Žalm 15:1–3)

2. a) Jakou pověst měl Ježíš? b) Jaký vliv měla mít na lidi pravda, kterou Ježíš učil?

² Ježíš říkal vždycky pravdu. I jeho nepřátelé uznali, že byl pravdomluvný, a to dokonce i v situacích, kdy se to druhým nelíbilo. (Mat. 22:16) Ježíš taky věděl, jaký dopad bude mít na lidi pravda, kterou je učil. Řekl: „Přišel jsem … postavit syna proti otci, dceru proti matce a snachu proti tchyni.“ (Mat. 10:35) Ježíš samozřejmě nechtěl, aby na poselství, které lidem s učedníky oznamoval, někdo reagoval negativně, ale byl realista. (Mat. 23:37) Věděl, že to, co bude říkat, lidi rozdělí na dva tábory. Na ty, kdo budou pravdu z Bible milovat, a na ty, kdo ne. (2. Tes. 2:9–11)

3. O čem bude tenhle článek?

³ Tak jako Ježíš, i my chceme být poctiví a vždycky druhým říkat pravdu, i když nás za to možná někteří nebudou mít rádi. A taky chceme s druhými mluvit o pravdě z Bible, i když tím možná někoho nepotěšíme. Znamená to ale, že si ani v jedné z těchhle situací nemusíme dávat pozor na to, jak a kdy pravdu říkáme? Vůbec ne! V tomhle článku si nejdřív odpovíme na jednu základní otázku: Kde se dá pravda najít? Pak si odpovíme na otázku, která s tím souvisí: Proč, jak a kdy bychom měli pravdu říkat? Odpovědi na tyhle otázky nám pomůžou říkat druhým pravdu ještě laskavěji, to znamená taktně a ve správný čas.

KDE SE DÁ PRAVDA NAJÍT?

4. Proč můžeme říct, že zdrojem pravdy je Jehova?

⁴ Zdrojem pravdy je Jehova. Všechno, co říká, je pravda. Když třeba řekne, že něco je správné a něco je špatné, tak to tak je. (Žalm 19:9; 119:142, 151) Všechno, co předpovídá, se stane. (Iz. 55:10, 11) Svoje sliby vždycky dodrží. (4. Mojž. 23:19) Je zkrátka nemožné, aby Jehova lhal! (Hebr. 6:18) Takže dává smysl, že se o něm v Bibli píše jako o „Bohu pravdy“. (Žalm 31:5)

5. Proč není těžké najít „Boha pravdy“? (Sk. 17:27)

⁵ I když si to hodně lidí nemyslí, najít Jehovu, „Boha pravdy“, není těžké. Důkazy, že existuje, jsou všude kolem nás. (Řím. 1:20) Když jednou apoštol Pavel mluvil ke skupině vzdělaných lidí v řeckých Aténách, řekl, že Bůh chce, abychom ho našli, a že „není daleko od nikoho z nás“. (Přečti Skutky 17:27.) Vlastně je to tak, že pokorné lidi, kteří hledají pravdu, k sobě Jehova přitahuje. (Jan 6:44)

6. O jakých pravdách se píše v Bibli a proč jsi rád, že je znáš?

⁶ Jeden ze způsobů, jak můžeme Jehovu najít, je studovat si Bibli. Muže, kteří ji psali, Bůh vedl svatým duchem. (2. Petra 1:20, 21) Takže všechno, co v ní je, je pravda a můžeme tomu věřit. Bible třeba říká, jak vznikl vesmír a život na zemi. (1. Mojž. 1:1, 26) Vysvětluje, proč jsou všichni lidé hříšní, proč tak trpí a proč umírají. (Řím. 5:12; 6:23) Taky se v ní píše, že Jehova prostřednictvím svého Syna napraví všechno špatné, co způsobil Satan, „otec lži“. (Jan 8:44; Řím. 16:20) A kromě toho Jehova v Bibli slibuje, že Ježíš zničí špatné lidi, vzkřísí ty, kdo zemřeli, uzdraví naši planetu a pomůže nám dosáhnout dokonalosti. Tomu všemu můžeme naprosto důvěřovat. (Jan 11:25, 26; 1. Jana 3:8) Je obrovská čest, že nám Jehova tyhle pravdy odhalil a že o nich můžeme mluvit s druhými. (Mat. 28:19, 20)

PROČ ŘÍKÁME PRAVDU

7., 8. Záleží na tom, z jakých pohnutek říkáme pravdu? Ukaž to na příkladu. (Mar. 3:11, 12; viz taky obrázky)

⁷ Jak už jsme si řekli, abychom mohli patřit do Jehovovy rodiny, musíme být pravdomluvní. Není to ale jenom o tom, jestli říkáme pravdu. Aby z nás měl Jehova radost, musíme si dávat pozor i na to, proč ji říkáme. I na tom Jehovovi záleží. Zamysli se nad tím, co se stalo, když byl na zemi Ježíš. (Přečti Marka 3:11, 12.) Když kázal nedaleko Galilejského moře, shromáždil se kolem něj velký zástup lidí. Byli mezi nimi i lidé posedlí démony, kteří před Ježíšem padli na zem a vykřikovali: „Ty jsi Boží Syn!“ Ti démoni o Ježíšovi říkali pravdu. Ale proč to dělali? Možná chtěli, aby jim lidé okolo začali důvěřovat, a jejich důvěru by pak zneužili k tomu, aby je odvedli od Jehovy. Takže i když říkali pravdu, dělali to ze sobeckých důvodů. Ježíš jim na to ale neskočil. Vůbec se mu to nelíbilo a přikázal jim, aby o něm nemluvili.

⁸ Co se z toho příběhu učíme? Že Jehovovi záleží na našich pohnutkách, na tom, co nás vede k tomu, abychom říkali pravdu. Takže když druhé učíme pravdu o Jehovovi, je moc důležité, abychom to dělali ze správných pohnutek. Nechceme strhávat pozornost na sebe, ale chceme jakoukoli chválu přesměrovat na Jehovu. (Mat. 5:16; srovnej se Skutky 14:12–15)

9. Na co bychom si měli dát pozor a proč?

⁹ Pojďme se podívat ještě na jednu situaci, kdy je důležité, abychom na sebe nestrhávali pozornost. Představ si, že ti bratr v odpovědném postavení řekne nějaké důvěrné informace, ale ty si je nenecháš pro sebe. Když ten, komu jsi to řekl, později zjistí, že to byla pravda, může to na něj udělat dojem a bude si říkat, že takových informací víš ještě daleko víc. V jeho očích možná stoupneš, ale v těch Jehovových určitě ne. (Přísl. 11:13) Jak to? Nejenže jsi neudržel důvěrné informace, ale taky jsi řekl pravdu ze špatných pohnutek.

JAK ŘÍKAT PRAVDU

10. Jak bys definoval laskavá slova? (Kolosanům 4:6)

¹⁰ Přečti Kolosanům 4:6. Apoštol Pavel křesťanům v Kolosech připomněl, že jejich slova by měla být „vždy laskavá“. Co to znamená? V původním jazyce nesl tenhle výraz myšlenku, že to, co druhým říkáme, by pro ně mělo být nejenom praktické, ale taky by jim to mělo být příjemné, měli bychom jim to říct hezky.

11., 12. Proč musíme druhé učit pravdu s citem? Ukaž to na příkladu. (Viz taky obrázky.)

¹¹ Když druhé učíme pravdu z Bible, je důležité dělat to podle Pavlovy rady a být laskaví. Pravdy z Bible jsou v Hebrejcům 4:12 přirovnané k ostrému meči, který dokáže oddělit „duši od ducha“. Jinými slovy dokáže odhalit naše skutečné pocity a pohnutky. Kdybychom ale s Biblí neuměli dobře pracovat, mohli bychom se někoho zbytečně dotknout a vyvolat hádku. Jak by se to mohlo stát?

¹² Představ si tuhle situaci: Jsi ve službě a potkáš muže, který je upřímně věřící, pravidelně se modlí k sochám a rád s rodinou slaví Vánoce a Velikonoce. Pomocí Bible bys mu mohl ukázat, že modlit se k neživým sochám nedává smysl, a dokázat mu, že Vánoce a Velikonoce jsou pohanské svátky. (Iz. 44:14–20; 2. Kor. 6:14–17) Kdybys hned při prvním rozhovoru mluvil o těchhle věcech, sice bys řekl pravdu, ale s Božím Slovem bys nepracoval dobře.

13. Jak můžeme svoje slova ochucovat solí?

¹³ Pavel taky řekl, že naše slova by měla být „ochucená solí“. Nemyslel tím, že bychom měli pravdu překrucovat nebo ji skrývat. Spíš nás vybízel, aby to, co říkáme, bylo správně „ochucené“, abychom lidem říkali pravdu tak, že jim bude chutnat. (Job 12:11) To ale nemusí být vůbec jednoduché. Když jde o doslovné jídlo, můžeme si myslet, že to, jak si ho ochutíme my, bude chutnat všem. A podobně si můžeme myslet, že to, jak s druhými mluvíme, bude taky vyhovovat všem. Tak to ale úplně není. V některých kulturách mají třeba lidé ve zvyku říkat věci na rovinu, a to i těm, kteří jsou starší než oni. Ale lidem z jiných kultur to může přijít nevhodné, nebo je to může dokonce urazit. Pavel řekl, že musíme vědět, „jak každému odpovědět“. Je z toho vidět, že to, co říkáme, bychom měli ochutit ne podle toho, co chutná nám nebo co je přijatelné v naší kultuře, ale podle toho, co chutná člověku, se kterým mluvíme.

KDY ŘÍKAT PRAVDU

14. Když byl Ježíš na zemi, naučil svoje následovníky všechno, co věděl? Vysvětli to.

¹⁴ Ježíš se svými následovníky vždycky mluvil laskavě a učil je spoustu věcí. (Mar. 6:34) Ale pořád se toho museli ještě hodně dozvědět. Ježíš se jim nesnažil předat všechno, co věděl. Chápal, že by toho na ně bylo moc, že nebyla ta správná chvíle, aby se některé pravdy naučili. Dokonce řekl, že by to nebyli „schopni unést“. (Jan 16:12) Co se z toho učíme?

15. Měli bychom svoje studenty učit všechno najednou? Vysvětli to. (Přísloví 25:11; viz taky obrázek)

¹⁵ Ježíšův příklad ukazuje, že i když pravdu z Bible známe, neměli bychom chtít druhé naučit všechno najednou. Jak můžeme Ježíše napodobit? Musíme přemýšlet o tom, v jaké jsou ti lidé situaci. Vraťme se k tomu muži, který s rodinou rád slaví Vánoce a Velikonoce. Víme, že tyhle svátky mají pohanský původ a že se Bohu nelíbí. Ale představ si, že s tím mužem začneš studovat týden nebo dva před Vánocemi. Bylo by laskavé mu hned ukázat, co Bible o takových svátcích říká, a čekat, že Vánoce okamžitě přestane slavit? Je pravda, že někteří studenti nepotřebují moc času a to, co se z Bible učí, začnou uplatňovat rychle. Jiní ale toho času potřebují víc. Jak můžeme svým studentům pomoct, aby v životě dělali potřebné změny? Tak, že jim řekneme to, co potřebují slyšet, ve chvíli, kdy to potřebují slyšet, to znamená ve chvíli, kdy to dokážou unést. (Přečti Přísloví 25:11.)

16. Jak můžeme svým studentům pomáhat, aby žili „v pravdě“?

¹⁶ Jen máloco nám dělá takovou radost jako to, že můžeme někoho učit pravdu o Jehovovi. Jak můžeš svým studentům pomáhat, aby žili „v pravdě“? (3. Jana 3, 4) Dávej jim dobrý příklad. Snaž se, aby z tvého života bylo vidět, že slibům z Bible věříš. Říkej pravdu ze správných pohnutek. Když jim pomáháš poznat Jehovu, mluv laskavě a snaž se zvolit ta správná slova v tu správnou chvíli. A jakoukoli chválu přesměruj na Jehovu. Když to budeš dělat, bude vidět, že uctíváš Jehovu, Boha pravdy.