1945 až 1990 „Mnohé přivádějí ke spravedlnosti“ Dan. 12:3 (1. část)

Přijíždějí misionáři z Gileadu

V červnu 1947 přijeli do Freetownu první tři absolventi biblické školy Strážné věže Gilead – Charles Fitzpatrick, George Richardson a Hubert Gresham. Později dorazilo mnoho dalších.

Misionáři si u místních zvěstovatelů všimli velkého nadšení pro službu, ale zároveň viděli, že se potřebují stát lepšími učiteli. (Mat. 28:20) Začali tedy tím, že zvěstovatele učili vykonávat opětovné návštěvy a zahajovat biblická studia. Také jim předávali aktuální pokyny týkající se sborových shromáždění a organizačních záležitostí. Ve Wilberforce Memorial Hall uspořádali shromáždění pro veřejnost a měli radost, že přišlo 450 lidí. Později misionáři zavedli den pro službu s časopisy, který se konal každý týden. Všechna ta opatření posílila sbor a položila základ pro další vzrůst.

Misionáři se ale potýkali s místním klimatem. V roce 1948 ve zprávě z odbočky stálo: „Klimatické podmínky v Sieře Leone jsou velice náročné. Období dešťů trvá šest měsíců. Deště jsou přívalové a někdy prší nepřetržitě i dva týdny. Během období sucha je velké horko a vysoká vlhkost.“ První Evropané, kteří do Sierry Leone přijeli, jí začali říkat „hrob bílého muže“. Malárie, žlutá zimnice a další tropické nemoci jsou zde naprosto běžné. Misionáři jeden po druhém onemocněli a museli odjet.

Místním zvěstovatelům to bylo pochopitelně líto, ale nevzdávali se. Během let 1947 až 1952 vzrostl počet zvěstovatelů z 38 na 73. Díky usilovné práci průkopníků se podařilo ve Waterloo poblíž Freetownu založit nový sbor. Také vznikly nové studijní skupiny v Kissy a Wellingtonu na předměstí Freetownu. Bylo zřejmé, že v Sieře Leone jsou předpoklady pro velký vzrůst. Teď už jen chyběl ten správný impuls.

Klíčová návštěva

V listopadu 1952 vystoupil na molo ve Freetownu vysoký a štíhlý třicátník. Byl to Milton G. Henschel ze světového ústředí ve Spojených státech. Vzpomínal: „Byl jsem docela překvapený, protože jsem přijel do moderního města, mnohem čistšího než řada měst v jiných zemích. . . . Viděl jsem dlážděné ulice, obchody plné zákazníků, nová auta a nekonečný proud lidí.“

Bratr Henschel zamířil do misionářského domova ve Freetownu, jen dva bloky od slavného vlnovce. Bratrům, kteří se tam sešli, řekl, že Sierra Leone dostane další pomoc. Následující sobotu se 253 lidí shromáždilo ve Wilberforce Memorial Hall, kde si vyslechli úžasná oznámení: Sierra Leone bude mít svou vlastní odbočku a krajského dozorce a začnou se zde konat krajské sjezdy. V Kissy bude založen sbor a kazatelské dílo se rozšíří do dalších venkovských oblastí. Posluchači byli nadšení!

Bratr Henschel vyprávěl: „Pořád opakovali kusheh, což je velmi vřelé slovo, které znamená ‚výborně‘. Všichni měli skvělou náladu. Skupinky lidí odcházely ze sálu až za tmy, . . . někteří si prozpěvovali.“

Dozorcem odbočky byl jmenován nový misionář William Nushy. Dřív pracoval jako krupiér v různých kasinech ve Spojených státech. Když se stal křesťanem, nechal svojí práce a začal se pevně držet spravedlivých biblických zásad. A právě jeho zásadovost mu přinesla lásku a úctu zvěstovatelů v Sieře Leone.