MLADÍ LIDÉ SE PTAJÍ
Co když si neumím povídat s lidmi? Jak se v tom zlepšit?
V tomhle článku:
Proč si povídat?
Někteří lidé říkají, že povídat si je těžké a stresující a že je mnohem jednodušší si s někým jenom psát.
„Když si s někým povídáš, je to mnohem větší stres, protože to, co řekneš, nemůžeš upravit ani smazat.“ (Anna)
„Psát si s někým je jako předtočený pořad, ale když se s někým bavíš, je to jako přímý přenos. Pořád myslím jenom na to, že to nesmím zkazit.“ (Jean)
Dřív nebo později se ale budeš muset naučit, jak si s lidmi povídat naživo. Budeš to potřebovat, třeba když se budeš chtít s někým skamarádit, najít a udržet si práci nebo s někým začít chodit, až na to budeš připravený.
Představa, že si s někým povídáš, tě ale nemusí děsit. Dobrou zprávou je, že se to můžeš naučit, a to i když jsi nesmělý.
„Počítej s tím, že občas řekneš něco, co je trochu mimo, a bude ti trapně. Nesmíš se brát moc vážně.“ (Neal)
Jak se s někým začít bavit
Ptej se. Přemýšlej, co druhé zajímá, a pak se o tom s nimi začni bavit. Například:
„Byl jsi někde o prázdninách?“
„Tohle jsou super stránky. Už jsi je viděl?“
„Slyšel jsi, že…?“
Když chceš být konkrétnější, přemýšlej, co máte společného. Chodíte třeba na stejnou školu nebo děláte stejnou práci? Z toho můžeš vycházet, když si chceš s někým začít povídat.
„Ptej se na to, co tě zajímá a u čeho jsi zvědavý, co ti druzí odpoví.“ (Maritza)
Na co si dát pozor: Tomu, s kým se bavíš, nedávej jednu otázku za druhou, jinak si bude připadat jako u výslechu. Taky se neptej na příliš osobní věci. Třeba otázky jako: „Čeho se v životě nejvíc bojíš?“ nebo: „Proč pořád nosíš modrou?“ můžou být přes čáru. Ta druhá otázka by mohla dokonce vyznít jako kritika.
Taky může pomoct, když předtím nebo potom, co ti ten člověk odpoví, řekneš, co si o té věci myslíš ty. Díky tomu to bude rozhovor, a ne výslech.
Ptáš se tak, že si druzí připadají jako u výslechu?
Rada z Bible: „Myšlenky v lidském srdci jsou jako hluboké vody, ale člověk s dobrým úsudkem je načerpá.“ (Přísloví 20:5)
Poslouchej. Jestli si chceš s lidmi povídat, nestačí jen umět dobře mluvit. Důležitější je umět dobře poslouchat.
„O člověku, se kterým se bavím, se vždycky snažím dozvědět něco nového. Pak se snažím si to zapamatovat, abych na to mohla příště navázat.“ (Tamara)
Na co si dát pozor: Nestresuj se tím, co řekneš pak. Dobře poslouchej a pak prostě jen reaguj na to, co ti ten druhý řekne.
Rada z Bible: „Člověk má být připravený naslouchat a nemá spěchat s mluvením.“ (Jakub 1:19)
Zajímej se. Když tě opravdu zajímá to, co ti ten druhý říká, nejspíš si s ním mnohem líp popovídáš.
„Když ten, s kým se bavíš, cítí, že ti není jedno, co říká, určitě si dobře popovídáte. A to i kdyby sis občas připadal trapně.“ (Marie)
Na co si dát pozor: Nebuď příliš osobní. Říct: „To je pěkný kabát. Kolik stál?“ je možná už trochu moc.
Rada z Bible: „Nemyslete jen na to, co je dobré pro vás, ale také na to, co je dobré pro druhé.“ (Filipanům 2:4)
Jak rozhovor ukončit? Jordanovi se osvědčilo říct na závěr něco pozitivního. Říká: „Zkus něco jako: ‚Rád jsem si s tebou popovídal‘ nebo: ‚Měj se dneska pěkně‘. Až se příště potkáte, bude jednodušší začít se znovu bavit.“