Pátek 3. října
Nemyslete jen na to, co je dobré pro vás, ale také na to, co je dobré pro druhé. (Filip. 2:4)
Apoštol Pavel křesťanům říká, aby „[mysleli] na to, co je dobré pro druhé“. Jak se můžeme touhle radou řídit na shromáždění? Nezapomínejme, že i ostatní chtějí něco říct. Podívej se na to takhle: Když si povídáš s kamarády, mluvíš tak moc, že je vůbec nepustíš ke slovu? Jasně že ne! Chceš, aby taky měli prostor něco říct. A podobné je to na shromáždění. Chceme, aby se ke slovu dostalo co nejvíc lidí. Vlastně je to tak, že jeden z nejlepších způsobů, jak bratry a sestry povzbudit, je dát jim šanci mluvit o své víře. (1. Kor. 10:24) Snaž se, aby tvoje komentáře byly krátké. Díky tomu se dostane ke slovu víc lidí. A ani v krátkém komentáři neříkej příliš mnoho bodů. Když shrneš celý odstavec, ostatním toho moc nezbyde. w23.04 18:11-13
Sobota 4. října
Všechno dělám kvůli dobré zprávě, abych se o ni mohl podělit s jinými. (1. Kor. 9:23)
Nesmíme zapomenout, jak důležité je pomáhat druhým, hlavně v kazatelské službě. Ve službě se setkáváme s lidmi, kteří pochází z různého prostředí, hlásí se k různým náboženstvím a mají různé názory. Právě proto potřebujeme být přizpůsobiví. V tom nám dal skvělý příklad Pavel. Ježíš mu dal za úkol být „apoštolem pro národy“. (Řím. 11:13) Takže Pavel kázal Židům, Řekům, vzdělaným lidem, obyčejným rolníkům i lidem ve vysokém postavení, třeba králům. Jeho posluchači už snad nemohli být rozmanitější. Jak se mu povedlo zapůsobit na jejich srdce? Řekl: „Pro lidi všeho druhu jsem se stal vším.“ (1. Kor. 9:19–22) Přemýšlel, odkud pocházejí, jakou mají kulturu a čemu věří, a přizpůsobil se tomu. Když budeme ve službě nápadití a naše poselství ušijeme lidem na míru, naše služba bude efektivnější. w23.07 32:11-12
Neděle 5. října
Pánův otrok se nemá hádat, ale má být ke všem laskavý. (2. Tim. 2:24)
Mírnost je projevem síly, ne slabosti. Chce to totiž vnitřní sílu zůstat v klidu, když je to těžké. Mírnost patří k „ovoci ducha“. (Gal. 5:22, 23) Jeden tvar řeckého slova překládaného jako „mírnost“ se občas používal k popisu divokého koně, který byl zkrocen. Zkus si takového koně představit. Přestože už je klidný, pořád má velkou sílu. Jak můžeme my lidé být mírní a zároveň silní? Sami na to nestačíme. Musíme Jehovu prosit o svatého ducha, aby nám pomohl na téhle krásné vlastnosti pracovat. A opravdu to funguje. Spousta svědků reagovala mírně, když se setkala s odporem, a na ty, kdo to viděli, to hodně zapůsobilo. (2. Tim. 2:24, 25) w23.09 39:3