Křesťanský život je v Bibli přirovnaný k běžeckému závodu. Běžci, kteří doběhnou do cíle, získají věčný život. (2. Tim. 4:7, 8) Tenhle závod teď nesmíme vzdát, zvlášť proto, že cílová páska je blíž než kdy dřív. Jedním z běžců je apoštol Pavel. Poradil nám, díky čemu ho dokážeme vyhrát i my. Napsal, abychom odhodili „každou zátěž a … vytrvale [běželi] závod, kterého se účastníme“. Myslel tím Pavel, že nemáme nést vůbec nic? Ne, chtěl tím říct, že se máme zbavit zbytečné zátěže. Ta by nás totiž mohla zpomalovat a nakonec vyčerpat. Když chceme doběhnout do cíle, musíme si rychle všimnout všeho, co by nám závod zbytečně ztěžovalo, a okamžitě se toho zbavit. Zároveň ale nechceme odhodit něco, co nést musíme. Jinak bychom se mohli diskvalifikovat. (2. Tim. 2:5) w23.08 36:1-2

Když jsme rozumní, pomáhá nám to respektovat názory druhých. Některé sestry se třeba rády malují, zatímco jiné ne. Někteří křesťané si rádi dají trochu alkoholu, zatímco jiní se mu úplně vyhýbají. A všichni chceme být zdraví, ale každý na to může jít jinou cestou. Kdybychom byli o svých názorech tak přesvědčení, že bychom je prosazovali ve sboru, mohli bychom být pro druhé kamenem úrazu a narušit jednotu. (1. Kor. 8:9; 10:23, 24) Jehova nám například nedal žádná přísná pravidla ohledně oblečení, dal nám zásady. Měli bychom se oblékat tak, abychom mu dělali dobré jméno – rozumně, cudně a se „zdravým úsudkem“. (1. Tim. 2:9, 10) Díky tomu na sebe svým oblečením nebudeme poutat přehnanou pozornost. Biblické zásady také pomůžou starším, aby pro oblékání a účesy nestanovovali žádná pravidla. w23.07 32:13-14

Jehova nám ukazuje, co máme dělat, abychom měli krásnou budoucnost. Těm, kdo přijmou pozvání od „hlučné“ a „hloupé ženy“, jde o to, potají si užít sladké chvíle. Jejich cesta skončí „v hlubinách hrobu“. (Přísl. 9:13, 17, 18) Ti, kdo přijmou pozvání od „pravé moudrosti“, jsou na tom ale úplně jinak. (Přísl. 9:1) Učíme se milovat to, co miluje Jehova, a nenávidět to, co nenávidí on. (Žalm 97:10) A dělá nám velkou radost, když k „pravé moudrosti“ zveme druhé. Je to, jako bychom „z výšin nad městem“ volali: „Kdo je nezkušený, ať přijde sem!“ Všichni, kdo tohle pozvání přijmou, včetně nás samotných, a půjdou „po cestě porozumění“, už teď hodně získají. Ale to není všechno. Hodně dobrého jim to přinese i v budoucnu, protože budou žít věčně. (Přísl. 9:3, 4, 6) w23.06 28:17-18