Jehovovi služebníci jsou nadšení, když toho pro něj ve službě můžou dělat víc. (Sk. 16:9) A tak občas uslyšíš zážitky bratrů a sester, kterým se přesně tohle povedlo. Třeba byli ve škole pro zvěstovatele Království nebo se přestěhovali tam, kde je potřeba víc kázat. Jestli si takový cíl můžeš dát i ty, jdi do toho. Ale jestli to teď momentálně nejde, nemysli si, že jsi horší než oni. To hlavní je, abychom jako křesťané vytrvali. (Mat. 10:22) Nezapomeň, že Jehova má velkou radost, když mu sloužíš podle toho, co zvládneš a co ti okolnosti dovolují. Takže když budeš sloužit ze všech svých sil, je to skvělý způsob, jak Ježíše i po křtu následovat. (Žalm 26:1) w24.03 10:11

Náš nebeský Otec slibuje, že pokud svých hříchů litujeme, odpustí nám. (Žalm 86:5) Takže když nám je opravdu líto toho, co jsme udělali, můžeme vzít Jehovu za slovo. Už nám odpustil. Pamatuj na to, že Jehova není nerozumný. Nikdy od nás nečeká víc, než mu můžeme dát. Váží si úplně všeho, co pro něj děláme, pokud je to to nejlepší. Přemýšlej taky o mužích a ženách z Bible, kteří Jehovovi sloužili z celého srdce. Třeba apoštol Pavel pro Jehovu léta tvrdě pracoval, nacestoval tisíce kilometrů a založil spoustu sborů. Přestal s ním být ale Jehova spokojený, když kvůli okolnostem už nemohl tolik kázat? Ne. Pavel dál dělal, co mohl, a Jehova mu žehnal. (Sk. 28:30, 31) Podobně i naše okolnosti se můžou čas od času změnit. Jehovovi ale nejvíc záleží na tom, proč mu sloužíme. w24.03 13:7, 9

Svým přístupem k modlitbě dal Ježíš učedníkům skvělý příklad. Během své služby na zemi se modlil často. Musel si na to dělat čas, protože měl hodně práce a byl pořád mezi lidmi. (Mar. 6:31, 45, 46) Aby se mohl modlit o samotě, byl ochotný si třeba přivstat. Přinejmenším jednou se před důležitým rozhodnutím modlil celou noc. (Luk. 6:12, 13) A v noci před svou smrtí se modlil znovu a znovu, protože před ním byla ta nejtěžší část jeho úkolu tady na zemi. (Mat. 26:39, 42, 44) Od Ježíše se učíme, že ať už toho máme jakkoli hodně, na modlitbu si prostě musíme najít čas – třeba si ráno přivstat nebo večer zůstat vzhůru o trochu dýl. Dáme tím Jehovovi najevo, že si jeho vzácného dárku moc vážíme. w23.05 20:4-5