Gbò Ketõ̀ò E Bà Kólí Nyòòmà Dùm Nè Kpá Bõ̀ònaló Sìtóm Kọ̀ Kpẹ̀a
MARCH 1-7
GBÒ GYỌ́ EA DI MM̀ MOǸ BEL BÀRÌ | NÓMBÀ 7-8
“Gbò Nú Eé Láá Nó Lọl Ló Bé E Pá Ízràẹ̀l Beè Bõoná Naa”
it-1 497 ¶3
Bõ̀ònatõ̀ò
Mm̀ dó Ízràẹ̀l, ba beè sà gbò e togó va ni tulà nu kọ bàá ẹ̀b nú ea kil ló zivèkà bõ̀ònatõ̀òa. (Ẹ́zrà 10:14) Vóà naa, “gbò e bà di togó boo buù kà tẽ́ gã” beè olòó vaalá gyọ́ọ tṍó e bà ni noo tọ kàn káíá lọ̀l. (Nóm. 7:1-11) Nagé, mm̀ deè Nìhèmáìàa, gbò vààla gyọ́ọ, pá gãà Lívaì, nè “gbò e bà di togó boo buù kà tẽ́ gã” beè bii bá dẽe “kpá zílá.” (Nìh. 9:38–10:27) Gbò e bà di togó gbòa, gbò e ba beè sàva lọl zẹ̀ẹ̀ bõ̀ònalóá, gbò e bà ólò nvèèva ka ló, 250 nen e ba beè gbaaá ló Kórà, Détàn, Àbáíràm nè Óǹ vaá naa uú boo Mózìs nè Érọ̀na beè di zẹ̀ẹ̀ pá Ízràẹ̀l tṍó e bà géè kyãa boo kpáà bàlà ólá. (Nóm. 16:1-3) Ge tõó boo tùle ea aa bá Bàrì, Mózìs beè sà 70 gbò kànen ea dú Ízràẹ̀l kọ bàá nveenìè bá neèe “sí tóm” e áá ẹ̀ẹ̀ náa gáẹ̀ beè láá sìa. (Nóm. 11:16, 17, 24, 25) Kpá Lìvítikọ̀s 4:15 kọ́ nú ea kuu “gbò kànen e ba beè di mm̀ bõ̀ònalóá,” à bélí kọọ̀ gbò e ba beè dú togó boo gbòa dú gbò kànen e bà di dóá, gbò togó boo buù kà tẽ́ gã, ba gbò bèèla, nè gbò e bà géè sí tóm nè va.—Nóm. 1:4, 16; Jós. 23:2; 24:1.
it-2 796 ¶1
Rúbèn
Mm̀ kiẽ́e e pá Ízràẹ̀l beè bõonáá, pá gãà Rúbèn, Símiòn nè Gáàd beè olòó tõó deè boo kpọ̀lọ̀-kpọ̀lọ̀ ea di ló tọ kàn káíá. Tṍó e bà gé kyãà, pá gãà Rúbèn ólò gyasĩ́ pá gãà Símiòn nè Gáàd, vaá pá gãà Júdà, Ísàkà, nè Zébulọ̀n ólò gbóó bììà vá nvée. (Nóm. 2:10-16; 10:14-20) Bé e bà nooà naaí níà bé e ba beè nèèmà ba vààla gyọ́ọ naa deé e bà tú tọ kàn káíá nvee bá Bàrì e.—Nóm. 7:1, 2, 10-47.
w04 8/1 25 ¶1
Ge Kọ́ Kà Ea Di Mm̀ Kpá Nómbà
8:25, 26. Kọbé pá gãà Lívaì láá palàge sí ba tóm, à íe gbáá e bà ólò toolá vaá bà gbóó sẹ̀ẹ̀à ge sí ba tóm. Kọ̀láá bé ea dì naa, bà ólò láá nè lóó gè nvèè bá nè dõòna gbò e bà dú gãà Lívaì. Náa kal ló béè kọọ̀ náa íe gbáá e nen ea gé kọ́ kpẹ̀a ea kil ló Boǹ Méné Bàrì deè nieí ólò iná vaá à gbóó sẹ̀ẹ̀à, à íe nú eé láá nó lọl ló nakà nòòkúuí. Beè nen ea gé nyoone nvéè Kráìst náa láà siná sìgà tóm mm̀ bõ̀ònatõ̀ò boo béè ána, àé láá sí sìgà gbò tóm ea kpóó sim tùlà.
Gbò Lé Nu Ea Di Mm̀ Kpá Káí
it-1 835
Túá Sĩ́ Nvín Nen Nè Nom, Túá Ból Súú
Tã́gíní bé e gbò túá sĩ́ nvín págbálà e bà dú Ízràẹ̀l ní e bàé beè dú togó boo buù kà tọ ẹ́, baala ní e bà tõó dọ̀ zivèkà dóá ẹ́. Kàsĩ́, Jìhóvà beè kọọ̀ zivèkà dó Ízràẹ̀l dúè a “túá sĩ́ nvín,” bà dú a túá sĩ́ nvín boo béè zíl ea beè zọ̀ Ébràhàm bã̀àa m-má. (Ẹ́xọ. 4:22) Boo béè kọọ̀ Jìhóvà ní ea beè dùùlà vaẹ́, a beè nè log kọ bàá tú “kọ̀láá kà túá sĩ́ nvín págbálà, lọl ló gbò nen tẹlẹ ló gbò nom” ea dú Ízràẹ̀l sẹlẹ́ káí. (Ẹ́xọ. 13:2) Boo béè vó, dénè gbò túá sĩ́ nvín págbálà beè dì nè Bàrì.
MARCH 8-14
GBÒ GYỌ́ EA DI MM̀ MOǸ BEL BÀRÌ | NÓMBÀ 9-10
“Bé E Jìhóvà Ólò Tulè Pá A Gbò Naa”
it-1 398 ¶3
Kiẽ́e E Bà Bṍóná
Bé e pá Ízràẹ̀l e ba beè palàge bọọ́ gã́bugí beè gbá kyã̀à aa na ketõ̀ò kil dõòna ketõ̀ò naa beè palàge dú dũ̀ùnè. (Mózìs beè emí nú ea kil ló 40 kà kiẽ́e e ba beè bõonáá mm̀ kpá Nómbà 33). Kọ̀láá tṍó e bù deeá élá boo tọ kàn káíá, dénè gbòa ólò gbẹá kiẽ́e e ba beè ináá. Vaá kọ̀láá tṍó e bù deeá kyãà, bà ólò kyã̀à nàgé bììa nvée. “Bà ólò bõoná kọ̀láá tṍó e Jìhóvà kọ bàá bõoná, vaá àà kọ̀láá tṍó e Jìhóvà kọ́ bàá àà.” (Nóm. 9:15-23) Kọ̀láá tṍó e Jìhóvà kọ́ bàá àà, bà ólò uuli bàà kà koò e ba beè tú ẹ́ẹ́ kpé naamáá nè dénè gbò e ba beè bõonáá. (Nóm. 10:2, 5, 6) Kọ̀láá tṍó e bà uuli koòa mm̀ kele mon, dénè gbòa ólò gbóó nyimá kọọ̀ tṍó gè àà a lée. Túá tṍó e níí beè naaá beè dú “kà lèlà bàà òb dee ló bàà ẽ́, mm̀ ní ea égè bàà gbáá e ba beè kyã̀àmàa [1512 B.C.E.].” Boo tṍó e gbò e bà fáálá kpó zílá ólò gya deè sĩ́, túá kà taà tẽ́ gã ea dú pá gãà Júdà, Ísakà nè Zébulọ̀n e pá gãà Júdà ní ea ólò dì vá deè sĩ́é ólò gbóó bììa nvée. Pá gãà Gershon nè pá gãà Merari e bà fáálá gbò nú ea dú ló tọ kàn káíá ólò gbóó bììà vá nvée. Dõòna kà taà tẽ́ gã ea dú pá gãà Rúben, Símiòn nè Gáàd e pá gãà Rúben ólò di deè sĩ́ beè gbóó bììa nvée. Pá gãà Kóhàt ólò faalá tọ kàn káíá bììà vá nvée, tṍóá ní e ní ea égè taà gbò e bà dú ló taà tẽ́gãá ólò gbóó bììa nvée ẽ́, e bà pá gãà Ífrèm, Mànásà, nè Bénjamìn. Dee deè nvée, gbò kùdẽe ló e bà ólò tõó vá kpàn e bà dú pá gãà Dáǹ, Ásà, nè Náftalai e pá gãà Dáǹ ní ea ólò dì vá deè sĩ́é ólò gbóó bììa nvée. Gbò tẽ́ gã e bà palàge bọọ́ tõ̀ò vaá ié kpóó ní e bà ólò kpènà va lọl deè sĩ́ nè bálá kpàn ẽ.—Nóm. 10:11-28.
w11 4/15 4-5
É Kọ Ò Monì Nú Ea Zógè Kọ Bàrì Gé Túlèi?
Éé ní eé láá naa ge zogè kọ è zaàva ló tùle ea aa bá Bàrì e? Neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè kọọ̀: “Gbanii tṍ ló gbò e bà gé túlèi vaá ò tõoniivá kè kẽ.” (Híb. 13:17) Náa ólò bọ̀ọ̀gẹ̀ valí gè naa vó. Ge doolé ló: Dòòmà dẽe ló kọ ò dúè neǹ Ízràẹ̀l mm̀ deè Mózìsa. Ni bugi togó kọọ̀ bù deeá beè gbóó elá tṍó eo ni túi gã́bug tṍó kyãamai. Begè dẽè tṍó ea tõò vàẹ ní ea é élá kĩá ẽ́? É kọọ̀ enè dee? Enè sè? Sẹ̀ gã́bug ẽ́é? Òó láá bugi togó kọọ̀, ‘É kọ à bọ́ló kọ ḿ làb dénè nà tò?’ Túá ból, àé láá tàn ni gè làb áá ní ea palàge dú ni bíi ló. Sõò tṍó e sìgà dee ni téní, òó láá di boo béè ge gbĩ́ nu vaá ò lab dénè o tò. Sõò tṍó eo é gé làb dénè o tò lọ̀l, bù deeá à gbóó dààmà togó gè kyã̀à—ea é bĩ́íná kọ ó kpáá noo nagé o tò! Náa é bọọgè valí ní ló. Sõò pá Ízràẹ̀l ólò “gbẹá boo kyã̀à nyoone tẽ̀ènè tṍóá.”—Nóm. 9:17-22.
Móbá ní e ólò tuumá tùle ea aa bá Bàrì e? É kọ è ólò tú siimá tóm “tẽ̀ènè tṍóá”? Sẹ̀ è ólò kilsĩ́ gè naa nu belí bé e beè olòó naa nu naa ẽ́? É kọ ò nyímà gé ló gbò ãa túle e bà néi, dì belí ní ea kil ló gè noòmà Kpá Káí, ge kọ́ kpẹ̀a nè gbò e bà ólò ló dõòna kà dém bel, ge olòó sẹlẹ nònù fã̀ pá tọ, ge tõó boo tùle ea aa bá Hospital Liaison Committee, nè ge labví láb ea bọ́ló gbẹá gbò pọ̀bkà bõ̀ònaló? È zógè nàgé kọ è zaàva ló tùle ea aa bá Bàrì tení dú ló gè tú dùùlà bá deè tṍ. Tṍó e gbĩ́ gè nè kà agẹbá béèlàfùl, née ólò dẹ̀ẹ̀a boo bẹẹ nyìmànù, tãa vó, è ólò dẹ̀ẹ̀a boo tùle ea aa bá Jìhóvà nè a bõ̀ònatõ̀ò. Dì belí bé e nvín ólò teelá bã bè a tẹ̀ kọbé à kpenàèe tṍó e agẹbá fọ́ọ́lọ́ ulà naaá, níà bé e ólò gbĩ́ kọọ̀ bõ̀ònatõ̀ò Jìhóvà á kpènài naa tṍó e gbò tã̀àgã̀ bàlà booí ea bélí ìlìsẽ́ ulàí ló naa ẽ́.
Gbò Lé Nu Ea Di Mm̀ Kpá Káí
it-1 199 ¶3
Ge Bõoná
Nú Ea Náa À Dú Bíi Gè Olòó Bõoná. Nú ea náa à dú bíi kọ é ié bélè lọl ló nòònù e Jìhóvà noo nèi gè olòó bõoná palàge dọa bàlà kẽ mm̀ Nàànù Ténì Zelí ea beè olòó sẹ̀ẹ̀a enè tóm buù gbááá. Bàrì beè kọ bàá fẹ́ kọ̀láá kà págbálà ea di õ̀òa e náa beè sí kyẽè vaá náa sẹlẹ Nàànù Ténì Zelíá. (Nóm. 9:9-14) Tṍó e Méné Hèzèkáíà beè kolí dénè pá Júdà nè Ízràẹ̀l kilma Jèrúsalẹ̀m ló Nàànù Ténì Zelíá, a beè kọ́ nè va kọọ̀: “Booló pá Ízràẹ̀l, ooai duí ló Jìhóvà, . . . ó gá agẹlẹi togó belí bọọ gbò nómá tẹ̀. Gbanii tṍ ló Jìhóvà vaá ò dúí mm̀ a tọ kàn káí ea di káí dọ̀ dè-dè, vaá ò fãi Jìhóvà ea dú bọọ Bàrì, kọbé à oomà bá a súng ea beè noo gè tẹlẹ̀í boo. . . . Jìhóvà dú bọọ Bàrì ea íe sàn nyíe nè tóè sàn, vaá be ò dúié ló, àé túi nvea ló.” (2 Kró. 30:6-9) Nen ea sẹlẹ lọẹ gè sí kẽè Nàànù Ténì Zelíá gbẹ́mà nvéè Bàrì. Náa kal ló béè kọọ̀ gbò nyòòne nvéè Kráìst náa ólò sẹlẹna Nàànù Ténì Zelí, Pọ́ọ̀l beè sièva kpóó ló kọ bàá gá aa ló gè olòó zọ̀ gbò nvín Bàrì bõoná, a beè kọọ̀: “Naanii é bulà nu e a kil ló ene, kọ bé à tãagii bá nvee m vulà súú dẽe ló nè ge sí lé tóm. Naanii é gá gbẹma nvée ge olòó bõona, belí bé e sìgà gbò gé náa naa. Tãa vó, naanii é kpáá palà ge nvee kpóó ló ene, tã́gíní bé e o nyímàì kọ Dee e bẹẹ Dõò é dú a íná ku ló.”—Híb. 10:24, 25; bugi CONGREGATION.
MARCH 15-21
GBÒ GYỌ́ EA DI MM̀ MOǸ BEL BÀRÌ | NÓMBÀ 11-12
“Éé Ní Ea Náa Èé Kpoolà Lóó Lọl Ló Dùm Ge Nuumi Bel É?”
w01 6/15 17 ¶20
Ó Gá Dui Gbò E Bà Pãane Tṍ Ló Nu Vaá À Tává Nyíe
20 Gã́bug gbò nyòòne nvéè Kráìst náa ólò bã mm̀ dùm kúnà gã̀. Sõò, à dú bíi kọ é ọẹ̀ dẽe kobé née bãà mm̀ dùm ge nuumi bel vaá vó é láá naa kọ Bàrì á gá tenmài. Pọ́ọ̀l ãanéi kọọ̀: “Beele née é doà Kráìst belí bé e sìgà ọ̀và [pá Ízràẹ̀l] beè naa, vaá naanà à domígiva fẹ́ naaá. Beele née é nuumí bel belí bé e sìgà ọ̀và beè naa vaá nyómá tóm, e a gé lẹẹlà bel ló ú, à fẹ́va naaá.” (1 Kọ́rìnt 10:9, 10) Pá Ízràẹ̀l beè nuumi bel uú boo Mózìs nè Érọ̀n—kàsĩ́, ba beè nuumi nagé bel uú boo Bàrì—ge nuumi bel kilma ló mánà e Bàrì beè nè va. (Nómbà 16:41; 21:5) É kọọ̀ ba gè nuumi bel náa beè biile nyíè Jìhóvà belí tṍó e bà kúná gã̀? Nòòtẽ́ ea di mm̀ Kpá Káí tẹ́lẹ bàlà kẽ kọọ̀ naanà beè domí gã́bug ọ̀và fẹ̀. (Nómbà 21:6) Túá tóm, nú ea el ló 14,700 gbò lọ̀l togó kèbá e ba beè nuumi belá beè ù. (Nómbà 16:49) Vóà naa, naanii mè née é tú bé e Jìhóvà ĩimà nu naa nvee kèbá dò ẹ̀b tení dú ló ge lọ̀l togó kèbá a nòònù.
w06 7/15 15 ¶7
‘Ó Gá Nuumi Bel’
7 Ẹ̀b bé e dùm pá Ízràẹ̀l beè gbẹá boo nyaaá naaà! Túá ból, ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe beè naa kọ bàá ọlí sọ́l lèèmà Jìhóvà boo béè kọ à duulà va lọl Íjèpt tenmá mm̀ Mii-miì Pèneá. (Ẹ́xọdọ̀s 15:1-21) Kọ̀láá bé ea dì naa, boo béè tã̀àgã̀ nè ge siiá pọ̀ ló pá Kénaàn beè naa kọ bàá gá ié ná ẹ́ẹ́ nyíe nè dĩ̀ìnè ló. Tãa vó e bà ṍá Bàrì zaa kọ à neè va dì pọ́ì, ba beè ié lọ̀ bùlà kọ Bàrì kpeg lé nu lọlìè vá ló, vaá bà gbóó bèlie. Ge nuumi bel beè zogè kọ bà náa ṍá Jìhóvà zaa ló gbò nú ea né va. Níà nú ea náa vaá Bàrì à kọọ̀: “Begè dẽè tṍó ea tõò vàẹ ní e nakà pọ́lọ́ bõ̀ònalóí é kilsĩ́ gè nuumi bel uuḿ boo é?”—Nómbà 14:27; 21:5.
it-2 719 ¶4
Kàna
Ge Nuumi Bel. Ge nuumi bel ólò ọọvẹ ló nen vaá zaali kẽ. Gã́bug tṍó náa beè tení aa ló tṍó e pá Ízràẹ̀l beè aa Íjèpt vaá bà gbóó dààmà togó gè nuumi bel uú boo Jìhóvà, nè ge gbĩ́ lọ̀ mon ló Mózìs nè Érọ̀n e Bàrì beè kọ bàá tulè va. (Ẹ́xọ. 16:2, 7) Tṍó e tṍó téní, ba nùùmì belí beè ọọvẹ ló Mózìs naa ní ea ban Bàrì kọ á sọ̀tọ́ deè kọ á uè. (Nóm. 11:13-15) Ge nuumi bel é láá tú dùm nen ea nuumi belá nvee kèbá kà gẹẹ-gẹẹ ló. Jìhóvà beè ẹ̀b ge nuumi bel uú boo Mózìs belí kọ bà nuumìè bel uú boo ńlẹ́ẹ̀ lẹ̀ẹ̀là bel. (Nóm. 14:26-30) Gã́bug nen beè ù boo béè ba dùm ge nuumi bel.
Gbò Lé Nu Ea Di Mm̀ Kpá Káí
it-2 309
Mánà
Ge Baatẽ́. Mánà beè “ẹẹ belí súú coriander” vaá “mèà belí” bdellium gum. A beè belí dẽè múú e záá zóó ólò nvèèmà gbẽ̀è e nen é láá mòn nu tenmá gbàà, vaá mèà belí ból lọ́ọ̀. À ólò sẹlẹ gã́ belí “cake e nóò záá zóó di gbàà” àbèè “kpéè cake e nóo di ló.” Tṍó e bà ni gbẽ àbèè ge kumí lọ̀l, bà ólò gbóó bùl àbèè ge naa béèk.—Ẹ́xọ. 16:23, 31; Nóm. 11:7, 8.
MARCH 22-28
GBÒ GYỌ́ EA DI MM̀ MOǸ BEL BÀRÌ | NÓMBÀ 13-14
“Bé E Zìgà Ólò Naa Kọ É Ié Agẹló Naa”
w06 10/1 16-17 ¶5-6
Agẹló E Nen Íe Boo Béè Zìgà Nè Ge Siiá Pọ̀ Ló Bàrì
5 Jóshùà nè Kálẹ̀b e bà dú bàà nen e ba beè di gbàà gbò e bà géè ẹ̀b kẽá, beè palàge ié tàn ge bã boo Kunukẽ̀ e Bàrì beè Zìgàa. Ba beè kọọ̀ pá Kénaàn bélí “fétúlú eé dé. Bà náa íe tọ́ọ̀ kà kpènà, vaá Jìhóvà di ló beele. Ó gá siiaí va pọ̀ ló.” (Nómbà 14:9) É kọọ̀ Jóshùà nè Kálẹ̀b géè dõogẽ ból dẽe sĩ́ nú e bè náa é nááá? Ẽ́èe! Baala nè zivèkà dó Ízràẹ̀l, beè mòn bé e Jìhóvà beè siimà kẹ́ẹ̀ pá Íjèpt nè ba gbò ńbàlì naa tení dú ló òb kà kpọ̀té ea beè tẹlẹ̀ vá booá. Ba beè mòn nàgé bé e Jìhóvà beè kyọ̀sĩ́ Férò nè pá a gbò bé gbẹá mm̀ Mii-miì Pèneá naa. (Psalm 136:15) À palàge dọa bàlà kẽ kọọ̀, òb nená nè dénè gbò e pọ̀ beè siiá náa ié tọ́ọ̀ nú ea léèvè va bel. Mm̀ súng, Jìhóvà beè kọọ̀: “Begè dẽè tṍó ea dì naa vàẹ ní e bà náa é dẹlẹ́m nyíé boo nè gbò tóm dũ̀ùnè em ni sí vá boo é?”—Nómbà 14:11.
6 Jìhóvà beè kọ́ kà lèlà nú ea náa kọ bàá labví láb naa vó—ge kọọ̀ gbòa náa beè ié agẹló ní ea beè naa kọ bàá gá ié zìgà ẹ. Mm̀ kà kà, zìgà nè agẹló ólò gbá siá tóm, vó ní ea náa vaá neǹ tóm Jọ́ọ̀n beè emí kilma ló bõ̀ònatõ̀ò gbò e bà gé nyoone nvéè Kráìst nè ba dùm ge láá fã̀ Bàrì kọọ̀: “Nu e e bémà bàlà boo èl bá kọlà zìgà bel e a dìí m.” (1 Jọ́ọ̀n 5:4) Deè nieí, tẽ̀ènè íb zìgà e Jóshùà nè Kálẹ̀b beè iéá, a náa kọọ̀ nú ea sígá ló ọ̀ọ̀lẹ̀ gãà Gbò Neǹ Ditõ̀ò Jìhóvà, gbò nvín ãa nè gbò e bà ni dú kànen mm̀ dee, gbò e bà íe válá ló nè gbò e lóó va gé zọ, á láá kọ́ lé kpẹ̀a ea kil ló Boǹ Méné Bàrì beeá ló bàlà booí. Tọ́ọ̀ kà gbò ọ́b gáà laa kùb tóm e gbò bé e bà íé agẹlóí gé sí.—Róm̀ 8:31.
Gbò Lé Nu Ea Di Mm̀ Kpá Káí
it-1 740
Kunukẽ̀ E Bàrì Beè Nè Pá Ízràẹ̀l
BÀRÌ beè tú kà lé kunukẽ̀ nè pá Ízràẹ̀l. Tṍó e Mózìs beè lẹ̀ẹ̀là gbò ẹ̀b kẽ kọ bàá gé ẹ̀b bé e boo Kunukẽ̀ e Bàrì beè Zigà nèvaá mèà naa vaá bà tú sìgà gbò a ból súú domá, ba beè tugági súú fíìg, pomegranate, nè gbónó e ból-ból grape di ḿmá ló e bàà nen bẹẹlà domá! Náa kal ló béè kọọ̀, nán zìgà beè naa kọ bàá òòa kẽ, ba beè kọọ̀: “Múú má láo nè nóò záá zóó gé ọ́ví” boo kunukẽ̀á.—Nóm. 13:23, 27.
MARCH 29–APRIL 4
GBÒ GYỌ́ EA DI MM̀ MOǸ BEL BÀRÌ | NÓMBÀ 15-16
“Ié Ọ̀ẹ̀ Dẽe Ea Kil Ló Gè Dàlà Kpá Ló Boo Nè Ge Dẹlẹ Nyíé Boo O Bá”
w11 9/15 27 ¶12
É Kọ Jìhóvà Nyímá Ló Olo?
12 Náa kal ló béè vó, tṍó e dó Ízràẹ̀l ni kyãà iná kuló boo Kunukẽ̀ Zìgàa, a beè tõó ló Kórà belí kọ nòònù Bàrì náa lelà. Vaá 250 gbò gbálà e ba beè sàa beè gbaaá ló Kórà vaá naa uú boo Mózìs. A beè láá tõó ló Kórà nè dénè gbòa kọ bà íèè lé gbaa ló kilma ló Jìhóvà. Ba beè kọ́ nè Mózìs kọọ̀: “Gbóó lee, boo béè kọ dénè gbòí di káí vaá Jìhóvà dì vá ló.” (Nóm. 16:1-3) Ẹ̀b bé e ba beè ié dùm dàlà kpá ló boo vaá dẹlẹ nyíé boo ba bá naaà! Mózìs beè kọ́ nè va kọọ̀: “Jìhóvà é tú gbò e bà dì nè ẹlẹ tẹlẹ bàlà kẽ.” (Bugi Nómbà 16:5.) Deé ea bẽene, Kórà nè dénè gbò e ba beè zọ̀ẹ naa uú boo Mózìsa beè ù.—Nóm. 16:31-35.
w11 9/15 27 ¶11
É Kọ Jìhóvà Nyímá Ló Olo?
11 Kà pọ̀b kà kele di gbàà láb Mózìs nè Kórà kilma ló ge fã̀ dẽè nòònù Jìhóvà nè gbò a béèlàfùl. Jìhóvà beè ẹ̀b va dẹ̀ẹ̀a boo bé e bà lábví láb naa. Kórà beè dú nvín Kóhàt ea dú gãà Lívaì, vaá a beè ié gã́bug nèà deè dì belí ge mòn tṍó e Bàrì beè dùùlà dó Ízràẹ̀l tenmá mm̀ Mii-mii Pèneá, ge nvèè sãa kúm bèèla bel Jìhóvà mm̀ ge naa uú boo gbò e bà náa beè gbanìè tṍ ló gbẹá boo Gù Sàìnáì, nè ge dàlà kpó zílá kyã̀àmà. (Ẹ́xọ. 32:26-29; Nóm. 3:30, 31) À dọa bàlà kẽ kọ a beè tú gã́bug gbáá siimá tóm nè Jìhóvà vaá gã́bug nen géè dẹlẹ́ẹ nyíé boo.
Gbò Lé Nu Ea Di Mm̀ Kpá Káí
w98 9/1 20 ¶1-2
Mòn Kọ Ò Túè Túá Kà Nu Gyààma Sĩ́!
Jìhóvà beè tú kà agẹbá ẹ̀bmà belí. “Tṍó e sìgà tṍó téní,” Kpá Káí kọ́ọ̀, “Jìhóvà beè kọ́ nè Mózìs kọọ̀: ‘Ó gá aa ló gè fẹ́ gbálàá.’ ” (Nómbà 15:35) Éé ní ea náa vaá nyíè Jìhóvà beè palàge bììla ló nú e gbálàí náa ẽ́?
Ba beè ié ọ̀ọ̀lẹ̀ dee ge gbĩimá kã́áni vaá ẹ̀b nú ea kil ló ba gbò bíi, dì belí gyã́á, nu ge nvèà, nè tọ e bàé tõó m. Ní ea égè àlàbà deeá beè dú deè ge fã̀àmà Bàrì. Ge gbĩá kã́áni náa beè dú pọ́lọ́, sõò a beè dú pọ́lọ́ ge tú tṍó ea gáẹ̀ fã̀àmà Jìhóvà siimá dõòna kà tóm. Náa kal ló béè kọọ̀ gbò nyòòne nvéè Kràìst á gé ná kèbá Log Mózìs, é kọọ̀ nú ea beè naaáí náa nóòmài bé ea dú bií kọ é sà ge tú nú ea palàge dì bíi gyààma sĩ́ deè nieí naa?—Fílipaì 1:10.
APRIL 5-11
GBÒ GYỌ́ EA DI MM̀ MOǸ BEL BÀRÌ | NÓMBÀ 17-19
“Nda Ní Em . . . Dúù Bọọ Ìè Nù Ẽ”
w11 9/15 13 ¶9
Ò Túù Gé Jìhóvà Naamá O Ìè Nù?
9 Ni bugi togó kilma ló pá gãà Lívaì, e bà náa beè ié tọ́ọ̀ kà kunukẽ̀ naamá ba ìè nùa. Tã́gíní bé e kà kà fã̀ ní ea beè palàge bọọ vá lóá, kọbé bà láá íe nu gè tõ̀òma dùm, a beè dú bíi kọ bàá dẹ̀ẹ̀a boo Jìhóvà, ea beè kọ́ nè va kọọ̀: “Nda ní em dúù bọọ ìè nù ẽ.” (Nóm. 18:20) Náa kal ló béè kọọ̀ née gé sí tóm mm̀ tọọ̀ káí belí bé e gbò vààla gyọ́ọ nè pá gãà Lívaì géè sí naaá, èé láá nó ba dùm, tení dú ló gè dẹlẹ nyíé boo kọ Jìhóvà é náa bẹẹ bíi nèi. À dú bíi kọ é kpáá palàge dẹlẹ nyíé boo kọ Bàrì íe kpóó ge naamá bẹẹ bíi boo tṍó e gé kpáá palàge bã mm̀ gbò dee e tṍó é gé tàí.—Kùùà 13:17.
w11 9/15 7 ¶4
Jìhóvà Ní Ea Dú Ńdáà Ìè Nù Ẽ
4 Éé ní e níá beè tõó dọ̀ kilma ló pá gãà Lívaì e? Jìhóvà beè kọọ̀ ẹlẹ dúè ba ìè nù boo béè kọọ̀ tãa vó e bà íe kunukẽ̀ naamá ba ìè nù, a beè neè va nèà deè ge sí tóm ea palàge dú bíi. Ge dú “gbò vààla gyọ́ọ nè Jìhóvà” ní ea beè dú ba ìè nù ẽ. (Jós. 18:7) Nòòtẽ́ ea di mm̀ gbò gã́bel ea di ló kpá Nómbà 18:20 tẹ́lẹ bàlà kẽ kọọ̀ níí náa beè naa kọ nu ge dé tõ̀òma dùm á naní va. (Bugi Nómbà 18:19, 21, 24.) Bàrì beè kọ pá Ízràẹ̀l á olòó tú “kọ̀láá kà ené boo òb nè pá gãà Lívaì boo béè tóm e bà gé sí.” Ba beè olòó ié ené boo òb boo gbò nú e pá Ízràẹ̀l fó nè gã́bug nom̀ tọ. Pá gãà Lívaì beè olòó nè nàgé ené boo òb boo “gbò ní ea palàge dú lé” e bà ólò nèva boo béè ge nvèèmà sãa kúm gbò vààla gyọ́ọá. (Nóm. 18:25-29) Ba beè olòó tu nágé “kọ̀láá kà gbò lọ̀là-lọ̀là ea di káí” e pá Ízràẹ̀l dómá mm̀ tọọ̀ káíá nè gbò vààla gyọ́ọ. Vóà naa, gbò vààla gyọ́ọá beè ié nú ea náa kọ bàá àgala boo kọọ̀ Jìhóvà gé ẹbvìè nú ea kil vá ló.
Gbò Lé Nu Ea Di Mm̀ Kpá Káí
g02 6/8 14 ¶2
Ló—Dú Nú E Ka Di Ló
Bà ólò tú nágé ló dòòmà bá nú e bè náa ólò nyaaá vaá à dì lee. Vóà naa, Kpá Káí kólí zíl ea gbá bàà nen kólíe “zíl ló,” sìgà tṍó, pálàa ọ̀và ólò gbá tú ló deemá nu kọbé à zógè kọ bà gbá zìgà. (Nómbà 18:19) Kèbá Log Mózìsa, ba beè olòó tú ló tẹlẹ ló gbò nom ea bàé váámá gyọ́ọ, ea tõó dọ̀ kọ à di pọ́ì e bè náa é kyọà àbèè ge bèm.
APRIL 12-18
GBÒ GYỌ́ EA DI MM̀ MOǸ BEL BÀRÌ | NÓMBÀ 20-21
“Kilsĩ́ Gè Kìlmà Kpá Ló Kẽ Tṍó Eo Di Kèbá Tã́gì Bá”
w19.02 12 ¶19
Kilsĩ́ Ge Kìlmà Kpá Ló Kẽ Vaá Ò Náa Nú Ea Léémá Jìhóvà
19 Èé kpoolà lóó lọl ló gè sí pọ́lọ́. Kpáá bugi togó kilma ló Mózìs. A beè kìlmà kpá ló kẽ vaá sí tóm nè Jìhóvà mm̀ gã́bug gbáá. Sõò, Mózìs náa beè kìlmà nà kpá ló kẽ, nyòòmà kùbmà nvéè 40 gbáá e bà ni kyãamà gbẹá boo kpáà bàlà ólá. A vígà pábia, ea beè láá dùùlàẹ gbẹá Íjèpta ã́àa ù, vaá ba beè lìe gbẹá Kédẹ̀sh. Vaá pá Ízràẹ̀l gé kọ́ bà náa tú lé bá ẹbmàè va. Kátogóí, bà gé “káná Mózìs” kọ bà náa íèè múú. Dénè gbòa beè nuumi bel, náa kal ló béè kọọ̀, Jìhóvà a tú Mózìs siimá gã́bug tóm dũ̀ùnè, vaá Mózìs a túlè va mm̀ gã́bug gbáá e bè náa beè ié dùm kùlù-kúlú. Níì áá gè kọ bà náa beè ié múú ní ea beè naa kọ bàá nuumi bel é nì, sõò ba beè nuumi nagé bel uú boo Mózìs, belí kọọ̀ ẹlẹ ní ea náa kọ bàá gá ié múú ge õ̀e.—Nóm. 20:1-5, 9-11.
w19.02 13 ¶20-21
Kilsĩ́ Ge Kìlmà Kpá Ló Kẽ Vaá Ò Náa Nú Ea Léémá Jìhóvà
20 Súng beè náa kọọ̀ Mózìs á gá ié ná dùm kìlmà kpá ló kẽ. Tãa vó ea tú zìgà loomá bel nè demá belí bé e Jìhóvà beè kọ á naa, a beè tú súng loomá bel vaá tú ka nèà a bá. Vó beè naa kọ á tú kpóó gbõíá sá ló demá bàà tóm, naa ní e gã́bug múú beè kolá aa gbàà. Súng nè dàlà kpá ló boo beè naa kọ á sí kà agẹbá pọ́lọ́. (Ps. 106:32, 33) Boo béè kọ Mózìs náa beè ié dùm kìlmà kpá ló kẽ tṍóá, náa beè láá bã boo Kunukẽ̀ e Bàrì beè Zìgàa.—Nóm. 20:12.
21 À íe gã́bug nú e nóò lọl ló nakà nòòtẽ́í. Túá kà, à bọ́ló kọ é olòó pììga boo gè ié dùm kìlmà kpá ló kẽ. Be è tẹ́lẹ̀ gbẹ́gẹ̀lẹ̀, dùm dàlà kpá ló boo é bã́í m vaá naa kọ é ló bel nè ge labví láb e náa bọ́ló. Ní ea égè bàà, tã̀àgã̀ bùlà é láá ọọvẹ́i ló, vóà naa, à bọ́ló kọ é olòó kìlmà kpá ló kẽ kọbèè tṍó e bà tã́gĩ́i bá.
w09 9/1 19 ¶5
Neǹ Bèèla Ea Élá Àgala Mm̀ Ge Naa Nú Ea Lelà
Túá kà, Bàrì gáà beè kọ nè Mózìs kọ á ló bel nè gbòa, bã̀àna gè kọ á beelá va bel ló naamá gbò lọ̀l togó kèbá. Ní ea égè bàà, Mózìs nè Érọ̀n náa beè nvèè ka ló Bàrì. Bàrì beè kọ́ nè va kọọ̀: “Boolo nóo . . . nveenìì ka ló nda.” (12 gã́bel) Tení dú ló gè kọọ̀ “beele é náa kọọ̀ múú á aa gbàà demí,” Mózìs géè ló bel belí kọọ̀ Érọ̀n nè ẹlẹ ní e bà dómà múúá ẽ́, e bè níì Bàrì nì. Ní ea égè taa, Bàrì beè beelá va bel ló belí bé ea beè beelá ló na gbòa naaá. Bàrì náa beè zìgà kọọ̀ gbò e ba beè zẹ́ẹ́ lọ̀l togó kèbáá á bã Kénaàn, níà bé ea beè naa nagé Mózìs nè Érọ̀n naa ẽ́. (Nómbà 14:22, 23) Ní ea égè ténì, Mózìs nè Érọ̀n ní e bà géè tulè pá Ízràẹ̀l e. Bàrì ẹbmà dẽè kà gã́bug nu lọl bá gbò e bà íe gã́bug dọ̀ tóm.—Lúùk 12:48.
Gbò Lé Nu Ea Di Mm̀ Kpá Káí
w14 6/15 26 ¶12
É Kọ Ò Ólò Ẹ̀b Ọ́ọ́-ọọ̀ Ló E Nen Íe Belí Bé E Jìhóvà Ólò Ẹ̀b Naa?
12 Mm̀ buù kà nú ea beè naaáí, Jìhóvà gáẹ̀ beè láá nè kpọ̀té Érọ̀n tẽ̀ènè tṍóá. Sõò a beè mòn kọọ̀ Érọ̀n níì pọ́lọ́ nen nì, àbèè kọọ̀ pọ́lọ́á dúé bá. À bélí kọọ̀ Érọ̀n beè sọ̀tọ́ deè kọọ̀ dìtõ̀ò àbèè tã́gĩ̀ bá ea aa bá dõòna gbò á naa kọ á sí pọ́lọ́. Sõò tṍó e bà kọ́ẹ bel ló pọ́lọ́ ea sí, a beè zìgà vaá nvèè sãa kúm bèèla bel Jìhóvà. (Ẹ́xọ. 32:26; Nóm. 12:11; 20:23-27) Jìhóvà beè ká dẽe gbẹẹ́ boo zìgà e Érọ̀n beè ié nè a dùm ge ọgá ló pọ́lọ́. Tṍó e gã́bug gbò gbáá téní, gbò nen beè olòó kẽ̀èa boo kọọ̀ Érọ̀n nè pá a nvín beè dú gbò e bà sííá pọ̀ ló Jìhóvà.—Ps. 115:10-12; 135:19, 20.
APRIL 19-25
GBÒ GYỌ́ EA DI MM̀ MOǸ BEL BÀRÌ | NÓMBÀ 22-24
“Jìhóvà Kiilà Kẽè Pṍò Naamá Tã́áná Dee Bá”
Ge Kọ́ “Lé Kpẹ̀a Ea Kil Ló Jíízọ̀s”
5 Dì belí bé ea beè dì naá mm̀ túá gbò gbááá, bíígá ló e ba beè tẹlẹ boo gbò nvín Bàrìa náa beè kùb ba sìtóm kọ̀ kpẹ̀a. Aa tṍó dọ tṍó, ge tú bá kpóó siimá va—kilma kpọ́gọ́lọ́ àbèè dõòna kà dó—a nveè bá gè naa kọọ̀ lé kpẹ̀a ea kil ló Boǹ Ménéá á zààla bã ãa-ãa ketõ̀ò. Dì belí nu dòòmà bá, mm̀ ní ea égè Bàà Tóm Bé Bàlà Booá, Gbò Neǹ Ditõ̀ò Jìhóvà beè palàge kọ́ kpẹ̀a gbẹági tọọ̀ kpọ́gọ́lọ́ ea di Nazi. Enè neǹ Júù ea beè zọ̀ Gbò Neǹ Ditõ̀ò Jìhóvà nyòònà gbẹá kĩá beè kọọ̀: “Bé e Gbò Neǹ Ditõ̀ò Jìhóvà beè ié agẹló gbẹá tọọ̀ kpọ́gọ́lọ́á naa beè naa kọ ḿ àgala boo kọọ̀ ba zìgà dẹẹ̀a boo Kpá Káí—vaá nda beè gbóó du nágé enè Neǹ Ditõ̀ò Jìhóvà.”
it-2 291
Ge Bọ̀ Dáa
Bé E Gè Naa Uú Boo Jìhóvà Dú Láb Dáa Naa. Neǹ kọ́ọ̀ bùlà Bàrì Bélàm beè dagi bá vaá gbĩ́ gè kọ́ uú boo pá Ízràẹ̀l kọbé à íèè kpègè lọl bá Méné Bélàk ea géè bẹ̀l Móàb, sõò Jìhóvà beè kpègie. Neǹ tóm Pítà beè emí kilma ló Bélàm kọọ̀ “a nom tò, e ẹlẹ beè di boo, ní e a è kpègie kọ á gá lavina láb nen ból é.” Neǹ tóm Pítà beè tú moǹ bel Gríìk ea kọlà pa·ra·phro·niʹa, loomá bel nyòòmà láb neǹ ból e Bélàm beè labvíá, ea fáálá bùlà ge kọọ̀ “nen á gé mm̀ a bug.”—2 Pít. 2:15, 16; Nóm. 22:26-31.
Gbò Lé Nu Ea Di Mm̀ Kpá Káí
w04 8/1 27 ¶2
Ge Kọ́ Kà Ea Di Mm̀ Kpá Nómbà
22:20-22—Éé ní ea beè naa kọ Jìhóvà á nvèè súng ló Bélàm ẽ? Jìhóvà beè kọ́ nè Bélàm kọ á gá gbó pṍò nè pá Ízràẹ̀l. (Nómbà 22:12) Sõò, neǹ kọ́ọ̀ bùlà Bàrìa beè nyoone gbò e Bélàk beè lẹ̀ẹ̀làa boo béè ge gbó pṍò nè pá Ízràẹ̀l. Bélàm beè gbĩ́ gè naa nú ea é léémá méné pá Móàb kọbé à íèè kpẽ́ lọ̀líẹ́ bá. (2 Pítà 2:15, 16; Júùd 11) Bã̀àna tṍó e Bàrì tú bá kpóó naamá kọọ̀ Bélàm á tãanè dee bá pá Ízràẹ̀l tãa vó ea gbó pṍò nèva, a beè kilsĩ́ gè naa nú ea é léémá ménéá tení dú ló gè naa kọọ̀ gbò bià Móàb e bà ólò fã̀ ńbàlì Béèl á kẹlẹ gbò gbálà pá Ízràẹ̀l. (Nómbà 31:15, 16) Vóà naa, boo béè agẹbá dùm gọ̀l òò ní ea beè naa kọọ̀ Bàrì á nvèè súng ló neǹ kọ́ọ̀ bùlà Bàrì Bélàm ẽ.
APRIL 26–MAY 2
GBÒ GYỌ́ EA DI MM̀ MOǸ BEL BÀRÌ | NÓMBÀ 25-26
“É Kọọ̀ Gã́bug Nen É Láá Ié Bélè Lọl Ló Láb E Enè Nen Lábví?”
lvs 118 ¶1-2
“Kpoolai Lóó Lọlii Ló Kúnàgã̀!”
NEǸ síì dọọ̀ ólò kil boo kòòla kiẽ́e e gyã́à e ẹlẹ gbĩ́ì ge sii dì. À ólò sà íb nú ea é nvee dáà a kọ̀vẹ, vaá tṍó ea ni náa vó lọ̀l, à ólò gbóó tẹlẹ múú. À ólò ĩ̀ìmà elá, vaá tṍó e gyã́àa ni ba nú ea beè nvee dáaá, à ólò gbóó tĩ̀gã̀ naa ní e kọ̀vẹá é ã́gã́ gã́ gyã́àa.
2 Bàé láá sii nagé gbò nen mm̀ tẽ̀ènè sĩ́deèá. Dì belí nu dòòmà bá, à sígè ńkem pá Ízràẹ̀l gá bã́ boo Kunukẽ̀ Zìgà Nùa tṍó e bà bṍóná boo kpáà bàlà ól Móàb. Méné ea géè bẹ̀l Móàb beè zìgà nè Bélàm kọ àé neèe kà tõ̀ò kpègè be à kọ́ uú boo zivèkà dó Ízràẹ̀l. Bélàm beè gboó di boo vó vaá gbĩ́ bé ea é náa vaá pá Ízràẹ̀l tú kọ́ọ̀ kyọ̀ tẹẹá boo ba bá. Bélàm palàge tú ọ̀ẹ̀ dẽe sààmà íb nú ea é kẹẹmà va. Vó beè naa kọ á lẹ̀ẹ̀là gbò bià pá Móàb nvee mm̀ kiẽ́e e pá Ízràẹ̀l di bṍóná ge kẹlẹ ba gbò gbálà.—Nómbà 22:1-7; 31:15, 16; Kùùà Nù 2:14.
lvs 119 ¶4
“Kpoolai Lóó Lọlii Ló Kúnàgã̀!”
4 Éé ní ea náa vaá kà tõ̀ò pá Ízràẹ̀l beè dọ bá nòònù Bélàm ẽ? Bà géè bùlà nú ea kil ló áá baálà tàn nom̀ kpá ló, vaá lọ̀l nyíé boo dénè nú e Jìhóvà beè naa nè va. Pá Ízràẹ̀l beè ié gã́bug nu gè elá boo vaá bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo nè Bàrì. À ã́àa dùùlà va lọl kèbá gyóòlo mm̀ dó Íjèpt, nè va gyã́á gbẹá boo kpáà bàlà ólá, vaá dùùlà va inmá boo kunukẽ̀ ea é náa vaá bà gbóó bã boo Kunukẽ̀ Zìgàa. (Híbrù 3:12) Kèbá dénè níí, tàn kúnà gã̀ beè dàgẹ̀ va. Neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè emí kọọ̀: “Beele née é kúná gã̀ belí bé e sìgà ọ̀va beè naa, vaá . . . [bà] ú tẽ̀ènè deeá naa.”—1 Kọ́rìnt 10:8.
Gbò Lé Nu Ea Di Mm̀ Kpá Káí
it-1 359 ¶1-2
Tã́á Deè Ól
À bélí kọọ̀ bàà kà nu ní e ba beè elá boo dõ̀òmà kunukẽ̀ nè pá Ízràẹ̀l ẹ: ea dú gè uuá ńnóm, nè bé e ba tẽ́ gã bọọ́ gbàà naa. Ge uuá ńnóm ólò kọ́ boo kunukẽ̀ e buù kà tẽ́ gã é tú naamá ba ìè nù, tṍó e bà úúá ńnómá, kiẽ́e ea dọ kìl ní e buù kà tẽ́ gã é tõo ẽ́, àé láá dú deè Boo Gù àbèè Boo Kpọ̀lọ̀-kpọ̀lọ̀, deè Báà Nàànì àbèè deè Dọ̀ọ̀mà Tẽ́ Nàànì, àé láá dú boo kpáà bàlà ól àbèè kiẽ́e e gù di ḿmá. Jìhóvà ní ea beè beeláfùl kọ bàá uuá ńnóm ẽ́. A beè naa vó kọbé bẹẹ nyíe àbèè kàna náa bã́ gbàà gbò tẽ́ gãá. (Pró. 16:33) Bàrì beè naa vóí kọbé à gbááá ló kọ́ọ̀ bùlà Bàrì e ba nómá tẹ̀ Jékọ̀b beè kọ́ mm̀ kpá Jénesìs 49:1-33, tṍó ea é gé ùa.
Boo tṍó e gè uuá ńnóm ni do bá kiẽ́e kpò kunukẽ̀ kiẽ́e e buù kà tẽ́ gã é tõo dì lọ̀l, a beè gbóó dú bíi gè nyimá bé e kunukẽ̀a é bọọ́ gbàà naa, tení dú ló ní ea égè bàà kà nu e ba beè elá boo dõ̀òmà kunukẽ̀a: naamá bé e tẽ́ gã bọọ́ gbàà naa. Bàrì beè kọọ̀: “Òó íè ge dõo boo kunukẽ̀á dẹ̀ẹ̀a boo bé e pá tọ bọọ́ gbàà naa. Tú kunukẽ̀ ea bọọ́ gbàà nè pá tọ e bà bọọ́ gã́bug, vaá ò tú kunukẽ̀ ea dú ńkem nè pá tọ e bà náa bọọ́ gã́bug. Kọ̀láá kiẽ́e e ńnóm e bà úúá dọ kìl, níà kiẽ́e e bàé tõo ẽ́.” (Nóm. 33:54) Boo tṍó e gè uuá ńnóm é náa kọ bàá nyimá boo kpò kunukẽ̀ e bàé tõo, bàé baa kunukẽ̀a dẹ̀ẹ̀a boo bé e buù kà tẽ́ gã bọọ́ gbàà naa. Boo béè vó ní ea beè naa kọ tṍó e kunukẽ̀ pá gãà Júdà beè palàge bọọ́ gbàà, ba beè baa ló nè pá gãà Símiòn ẽ.—Jós. 19:9.